Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Cdo 1876/2016Usnesení NS ze dne 15.06.2017

HeslaZastoupení
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.1876.2016.1
Dotčené předpisy

§ 237 o. s. ř.

§ 241 odst. 1 o. s. ř.

§ 104 odst. 2 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

30 Cdo 1876/2016

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Bohumilem Dvořákem v právní věci žalobce Mgr. Ing. L. V., proti žalované České republice – Ministerstvu práce a sociálních věcí, se sídlem v Praze 2, Na Poříčním právu 376/1, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 31 C 48/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 30. 7. 2015, č. j. 31 C 48/2013-103 a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 9. 2015, č. j. 14 Co 336/2015-115, takto:

I. Řízení o dovolání žalobce proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 30. 7. 2015, č. j. 31 C 48/2013-103, se zastavuje

II. Řízení o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 9. 2015, č. j. 14 Co 336/2015-115, se zastavuje.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v napadeném usnesení potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 30. 7. 2015, č. j. 31 C 48/2013-103, jímž byl zamítnut návrh žalobce na ustanovení opatrovníka.

Soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobce nesplňuje předpoklady pro ustanovení opatrovníka ze zdravotních důvodů. Rovněž zhodnotil, že svou žádostí žalobce obchází ustanovení § 30 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, a chce dosáhnout ustanovení zástupce z řad advokátů tímto způsobem, neboť žádosti o ustanovení zástupce z řad advokátů již v minulosti soud prvního stupně zamítl, resp. řízení zastavil. Odvolací soud se ztotožnil s posouzením soudu prvního stupně, přitom zdůraznil, že žalobce se žádostí snaží obejít institut ustanovení zástupce, protože se jako opatrovníka domáhá ustanovit „advokáta z Prahy nebo Českých Budějovic“.

Proti usnesení soudu prvního stupně a odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, při kterém nebyl zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání.

Usnesením ze dne 4. 1. 2016, č. j. 31 C 48/2013-125, soud prvního stupně žalobce vyzval, aby odstranil nedostatek povinného zastoupení ve lhůtě sedmi dnů. Žalobce nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač byl poučen, že dovolací soud v případě neodstranění vytknuté vady dovolací řízení zastaví.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.

V posuzované věci žalobce dovoláním napadá nejen rozhodnutí odvolacího soudu, ale výslovně též rozhodnutí soudu prvního stupně, které v dovolacím řízení přezkoumávat nelze (srov. § 236 odst. 1 o. s. ř., podle kterého lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští, a § 201 o. s. ř., podle něhož je opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně odvolání, pokud to zákon nevylučuje). Jelikož funkční příslušnost soudu k projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně není dána a nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, který brání tomu, aby dovolací soud mohl pokračovat v řízení o podaném dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení podle § 243b a § 104 odst. 1 o. s. ř. zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 47/2006).

Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.

Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2, části věty před středníkem, a § 104 odst. 2, věty třetí o. s. ř., a řízení zastavil.

Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§ 243b, § 151 odst. 1 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 15. června 2017

JUDr. Bohumil Dvořák

pověřený člen senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru