Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Cdo 1834/2020Usnesení NS ze dne 14.07.2020

HeslaOdpovědnost státu za škodu
Podmínky řízení
Zastoupení
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:30.CDO.1834.2020.1
Dotčené předpisy

§ 241 o. s. ř.

§ 241b odst. 2 o. s. ř.

§ 104 odst. 2 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

30 Cdo 1834/2020-73

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Františkem Ištvánkem v právní věci žalobce P. B., narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu škody, zadostiučinění, vzniklou zdravotní a psychickou újmu ve výši 2 346 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 10 C 377/2018, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 3. 2020, č. j. 19 Co 89/2020-60, takto:

I. Řízení o dovolání žalobce se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se podáním ze dne 5. 11. 2018 doručeným soudu prvního stupně domáhal na žalované zaplacení částky 2 346 000 Kč jako náhrady škody a zadostiučinění za vzniklou zdravotní a psychickou újmu. Usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 27. 11. 2018, č. j. 10 C 377/2018-4, bylo podání žalobce odmítnuto a usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 2. 2019, č. j. 19 Co 72/2019-13, bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 3. 4. 2019, č. j. 10 C 377/2018-19, byl žalobce vyzván k odstranění nedostatku povinného zastoupení dle § 241 o. s. ř. Dovolatel podal k soudu prvního stupně návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů pro toto řízení a tento návrh byl ke dni 26. 7. 2019 pravomocně zamítnut usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 3. 7. 2019, č. j. 10 C 377/2018-26.

Dne 30. 7. 2019 bylo vydáno usnesení Okresního soudu v Hradci Králové, č. j. 10 C 377/2018-28, kterým bylo řízení o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 21. 2. 2019, č. j. 19 Co 72/2019-13, zastaveno z důvodu nesplnění podmínky dle § 241 o. s. ř. Proti tomuto podal žalobce odvolání, o kterém bylo rozhodnuto usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 9. 2019, č. j. 19 Co 322/2019-35, tak, že usnesení soudu prvního stupně bylo potvrzeno.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 24. 10. 2019, č. j. 10 C 377/2018-40, byl žalobce vyzván k odstranění nedostatku povinného zastoupení dle § 241 o. s. ř. Dovolatel podal k soudu prvního stupně návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů pro toto řízení a tento návrh byl ke dni 21. 1. 2020 pravomocně zamítnut usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 15. 11. 2019, č. j. 10 C 377/2018-43, které bylo potvrzeno usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 17. 12. 2019, č. j. 19 Co 435/2019-52.

Dne 5. 2. 2020 bylo vydáno usnesení Okresního soudu v Hradci Králové, č. j. 10 C 377/2018-53, kterým bylo řízení o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 9. 2019, č. j. 19 Co 322/2019-35, zastaveno z důvodu nesplnění podmínky dle § 241 o. s. ř. Proti tomuto podal žalobce odvolání, o kterém bylo rozhodnuto dovoláním napadeným rozhodnutím tak, že usnesení soudu prvního stupně bylo potvrzeno.

Žalobce podal proti v záhlaví uvedenému usnesení dovolání, aniž splnil podmínku povinného zastoupení dle § 241 o. s. ř. Usnesením Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 7. 5. 2020, č. j. 10 C 377/2018-67, byl žalobce opětovně vyzván k odstranění nedostatku povinného zastoupení dle § 241 o. s. ř. Žalobce ve stanovené lhůtě k odstranění nedostatku povinného zastoupení podal návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 1 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen "o. s. ř.".

Podle § 241 odst. 1 věty první o. s. ř., není-li stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatel fyzická osoba, která má právnické vzdělání [§ 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř.]. Podle odstavce 4 téhož ustanovení dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem. Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle § 104 odst. 2 o. s. ř., jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.

Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, v daném případě hodnotí přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. 29 NSČR 82/2014 a usnesení ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015).

Účastník řízení zřejmě bezúspěšně uplatňuje právo zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů účastníkem tvrzených nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že jeho požadavku nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování opravného prostředku se pak jedná mimo jiné tehdy, jestliže s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo, je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný. Je-li již ze samotných tvrzení žalobce zřejmé, že jím podané žalobě nemůže být vyhověno, jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva též v odvolacím a v dovolacím řízení, aniž by bylo významné, co je vlastním předmětem přezkumu odvolacího nebo dovolacího soudu. Uvedený závěr vyplývá již ze samotné povahy věci; je-li bez dalšího nepochybné, že samotné žalobě nemůže být vyhověno, pak ani v dovolacím řízení se nejedná o řádně uplatněné právo žalobce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 67/2014).

V daném případě dovolací soud sám dospívá k závěru, že pro to, aby dovolateli byl v tomto dovolacím řízení ustanoven zástupce z řad advokátů, nejsou splněny předpoklady, neboť ze strany žalobce jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva. Z postoje dovolatele v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že dovolatel pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti, včetně žádostí o ustanovení zástupce. Žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, v nichž pak využívá všech možných (mnohdy i nepřípustných) řádných a mimořádných opravných prostředků, aniž by ovšem svá podání zpravidla blíže odůvodňoval a respektoval procesní povinnosti podmiňující jejich věcné projednání, jako je tomu i v posuzovaném případě. Opakovaně i v jím dalších zahajovaných řízeních v žalobě ani v řádných či mimořádných opravných prostředcích neuvádí ani takové základní skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit, čeho a z jakých důvodů se domáhá, a jinak tomuto není ani v posuzovaném případě. Takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl Nejvyšší soud i v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, nebo (ve věci téhož dovolatele) usnesení ze dne 30. 1. 2018, sp. zn. 25 Cdo 6075/2017, proti němu podané ústavní stížnosti Ústavní soud odmítl usneseními ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. III. ÚS 850/18, a ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. I. ÚS 1887/18. Dovolacím soudem proto nebyly shledány důvody, aby pro toto dovolací řízení byl žalobci ustanoven zástupce z řad advokátů.

Z uvedeného plyne, že přes opatření provedená soudem prvního stupně dovolatel nesplnil zákonem stanovenou podmínku dovolacího řízení ve smyslu § 241 odst. 1 věty první a odst. 4 o. s. ř. Dovolací soud proto řízení o dovolání zastavil (§ 241b odst. 2 část věty před středníkem a § 104 odst. 2 věta třetí o. s. ř.).

Ačkoli si je dovolací soud vědom, že dle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2014, sen. zn. 29 ICdo 6/2012, uveřejněný pod číslem 65/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní), v daném případě k zaplacení soudního poplatku dovolatel nebyl vyzván, neboť nebyly splněny podmínky právního zastoupení a z postoje dovolatele v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že dovolatel pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků. Dovolacímu soudu je i v tomto směru z úřední činnosti známo, že žalobce i tímto postupem dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, v nichž pak využívá všech možných (mnohdy i nepřípustných) řádných a mimořádných opravných prostředků, aniž by ovšem svá podání zpravidla blíže odůvodňoval a respektoval procesní povinnosti podmiňující jejich věcné projednání; i takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). Z právě uvedených důvodů přistoupil dovolací soud k zastavení dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení dle výše uvedeného.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. 7. 2020

JUDr. František Ištvánek

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru