Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Cdo 1830/2020Usnesení NS ze dne 26.08.2020

HeslaDovolání
Podmínky řízení
Zastoupení povinné [ Zastoupení ]
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:30.CDO.1830.2020.1
Dotčené předpisy

§ 138 odst. 1 o. s. ř.

§ 241 o. s. ř.

§ 241b odst. 2 o. s. ř.

§ 104 odst. 2 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

30 Cdo 1830/2020-147

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobce P. B., narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody, zadostiučinění, vzniklou zdravotní a psychickou újmu ve výši 2 991 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 10 C 366/2017, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 27. 2. 2020, č. j. 19 Co 53/2020-129, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Řízení o žádosti žalobce o ustanovení zástupce se zastavuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 27. 2. 2020, č. j. 19 Co 53/2020-129, potvrdil usnesení Okresního soudu v Hradci Králové (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 14. 1. 2020, č. j. 10 C 366/2017-122, kterým bylo zastaveno řízení o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 9. 2019, č. j. 19 Co 338/2019-102, a také rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Odvolací soud dále rozhodl i o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce (dále též „dovolatel“) včasné dovolání.

Soud prvního stupně vyzval dovolatele svým usnesením ze dne 8. 4. 2020, č. j. 10 C 366/2017-136, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání s tím, že nebude-li ve stanovené lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, předseda senátu soudu prvního stupně dovolací řízení zastaví. Výzva byla dovolateli doručena dne 30. 4. 2020.

Dovolatel reagoval na výzvu opakovanou žádostí ze dne 4. 5. 2020 o ustanovení zástupce z řad advokátů, a to za situace, kdy ze spisu vyplývá, že o předchozích žádostech o ustanovení zástupce z řad advokátů (jednak pro nalézací řízení samotné, jednak pro procesně předcházející řízení dovolací) bylo během řízení již pravomocně rozhodnuto tak, že se žalobci zástupce neustanovuje. Z odůvodnění obou usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 4. 2018, č. j. 19 Co 107/2018-28, a ze dne 17. 12. 2019, č. j. 19 Co 434/2019-120, vyplývá, že důvodem pro neustanovení advokáta soudem bylo žalobcovo svévolné a zřejmě bezúspěšné uplatňování práva již při podání žalobního návrhu, tj. zřejmost toho, že samotná žaloba nemůže být v daném případě úspěšná.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.

Podle § 30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138 o. s. ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2).

Podle § 138 odst. 1 věty první o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.

Účastník řízení zřejmě bezúspěšně uplatňuje právo zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů účastníkem tvrzených nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že jeho požadavku nemůže být vyhověno.

Podle závěrů ustálené judikatury Nejvyššího soudu pro posouzení skutečnosti, zda jde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř., platí v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím řízení nebo v dovolacím řízení vždy shodná hlediska (srov. zejména usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 67/2014; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz).

V projednávané věci již bylo soudy opakovaně shledáno, že u žalobce nejsou v této věci splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků z důvodu, že žalobce uplatňuje své právo zřejmě bezúspěšně respektive svévolně. Na tomto opakovaně přijatém závěru, přičemž jeho důvody byly již podrobně a opakovaně popsány v předešlých rozhodnutích ve věci vydaných (viz výše), se ničeho nezměnilo.

V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že zjevně nelze ustanovit dovolateli zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání, neboť v daném případě již nelze pořadem práva v rámci dovolacího řízení odstranit svévolnost a zřejmou bezúspěšnost samotného žalobního návrhu, a kdy současně zohlednil zásadu procesní ekonomie, řízení o žádosti žalobce o ustanovení advokáta pro dovolací řízení zastavil (§ 243b, § 103, § 104 odst. 2 o. s. ř.).

Protože dovolatel nebyl v řízení o dovolání proti v záhlaví uvedenému usnesení odvolacího soudu řádně zastoupen ve smyslu § 241 o. s. ř., dovolací soud dovolací řízení zastavil (§ 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř.).

Dovolatel nezaplatil ani soudní poplatek z dovolání. Ačkoli si je dovolací soud vědom, že podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení pro nezaplacení soudního poplatku (viz usnesení Nejvyššího soudu z 27. 1. 2012, sen. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod č. 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), v daném případě k zaplacení soudního poplatku dovolatele již nevyzýval, neboť z postoje dovolatele v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědom, platit jej však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce a dlouhodobě tak zneužívá svého práva na soudní ochranu. Takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl Nejvyšší soud i v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, nebo (ve věci téhož dovolatele) usnesení ze dne 30. 1. 2018, sp. zn. 25 Cdo 6075/2017, proti němu podané ústavní stížnosti Ústavní soud odmítl usneseními ze dne 28. 3. 2018, sp. zn. III. ÚS 850/18, a ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. I. ÚS 1887/18.

O povinnosti k náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 8. 2020

Mgr. Vít Bičák

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru