Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Cdo 1677/2018Usnesení NS ze dne 20.11.2019zastoupení; podmínky řízení

HeslaDovolání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.1677.2018.1
Dotčené předpisy

§ 241 předpisu č. 99/1963 Sb. ve znění od 01.01.2014


přidejte vlastní popisek

30 Cdo 1677/2018-173

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Michaelem Nippertem v právní věci žalobce M. V., narozeného XY, bytem XY, proti žalovaným 1. Policii České republiky, Obvodnímu oddělení Králův Dvůr, se sídlem v Králově Dvoře, 5. května 36, 2. Policii České republiky, Obvodnímu oddělení Beroun, se sídlem v Berouně, Tyršova 1635, 3. České republice – Ministerstvu vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 14 C 404/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 1. 2017, č. j. 20 Co 13/2017-103 takto:

Dovolací řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením potvrdil Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 jako soudu prvního stupně ze dne 8. 12. 2016, č. j. 14 C 404/2015-90, kterým byly zamítnuty žalobcovy žádosti o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro řízení, neboť žalobce s ohledem na jeho osobní, majetkové a výdělkové poměry nesplňuje podmínky dané § 138 odst. 1 o. s. ř. a tudíž mu ani nelze ustanovit zástupce pro řízení podle § 30 odst. 1 o. s. ř.

Odvolací soud přisvědčil soudu prvního stupně v závěru, že žalobce, jenž se dovolává nízkého pravidelného příjmu ze sociálních dávek, se po podání žaloby zbavil nemovitého majetku, z něhož mohl získat majetkový prospěch a že již tato okolnost zpochybňuje možnost postupu podle zákonných ustanovení. Odvolací soud současně přihlédl k tomu, že si žalobce neujasnil skutkový základ svého nároku a že jeho podání jsou neurčitá, dílem i nesrozumitelná a navzájem rozporná. Vzhledem k tomu, že žalobce není schopen předestřít reálný základ svého nároku, odvolací soud uzavřel tak, že žaloba představuje zjevně neúspěšné uplatňování práva.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem.

Žalobce současně s podáním dovolání navrhl, aby mu byl bezplatně ustanoven advokát pro řízení.

Usnesením ze dne 10. 3. 2017, č. j. 14 C 404/2015-136, řádně doručeným žalobci, byl žalobce soudem prvního stupně vyzván k odstranění nedostatku povinného zastoupení ve lhůtě patnácti dnů. Žalobce nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač byl poučen, že dovolací soud v případě neodstranění vytknuté vady dovolací řízení zastaví.

Žalobce na tuto výzvu v podání ze dne 17. 3. 2017 opětovně požádal o ustanovení advokáta k sepsání dovolání, ve kterém polemizoval se závěry soudu prvního stupně o zbavení se majetku s poukazem na své nepříznivé poměry, aniž by však jakkoliv osvědčil své aktuální osobní, majetkové a výdělkové poměry, přestože si této povinnosti musel být vědom s ohledem na již dříve (dne 1. 2. 2016) jím vyplněné prohlášení o jeho poměrech k výzvě soudu prvního stupně. Žalobcovo podání svým obsahem především navázalo na jeho předešlá podání, ve kterých uváděl důvody, pro které podal svoji žalobu, jakož i důvody pro ustanovení mu zástupce pro řízení z řad advokátů.

Rozhodnutím České advokátní komory ze dne 18. 4. 2017, č. j. 10.01-000099/17, byl žalobci podle § 45 odst. 2 písm. a) a § 18 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, k poskytnutí právní služby určen advokát JUDr. Jiří Obršlík, který však dovolání nepodal.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“

Podle § 241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatele nevyplývá a jiné listiny, toto stoupení nebo případné právnické vzdělání dovolatele prokazující, nebyly předloženy. Dovolatel pak nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač byl o procesních následcích nesplnění výzvy poučen.

Podle § 30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138 o. s. ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2).

Podle § 138 odst. 1 věty první o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.

Nejvyšší soud vycházel ze závěrů uvedených v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSČR XY, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 78/2015; rozhodnutí Nejvyššího soudu je též dostupné na http://www.nsoud.cz, a za stavu, kdy soud odvolací (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) nevyhověl žalobcově žádosti o ustanovení zástupce pro řízení a žalobce, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, byl řádně vyzván k odstranění nedostatku jeho zastoupení v dovolacím řízení, dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů žalobci. S ohledem na obsah žalobcových podání totiž Nejvyšší soud považuje za přiléhavý názor odvolacího soudu o zřejmě bezúspěšném uplatňování práva.

O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. Pro závěr, zda jde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř., platí v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím řízení nebo v dovolacím řízení vždy shodná hlediska (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 67/2014).

Protože žalobce nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle § 138 odst. 1 o. s. ř., nesplňuje ani podmínku pro ustanovení zástupce z řad advokátů podle § 30 o. s. ř.

V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nelze ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání, a kdy žalobce přes výzvu soudu neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil.

Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§ 243b, § 151 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. 11. 2019

Mgr. Michael Nippert

pověřený člen senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru