Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Cdo 1552/2017Usnesení NS ze dne 23.05.2017

HeslaZastoupení
Odpovědnost státu za škodu
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.1552.2017.1
Dotčené předpisy

§ 241 o. s. ř.

Podána ústavní stížnost

II. ÚS 1941/17
soudce zpravodaj doc. JUDr. Vojtěch Šimíček, Ph.D.


přidejte vlastní popisek

30 Cdo 1552/2017

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Františkem Ištvánkem ve věci žalobce P. B., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 6, o zaplacení 490 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 32 Nc 10 243/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 11. 2016, č. j. 20 Co 429/2016-68, takto:

I. Řízení o dovolání žalobce se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění(§ 243f odst. 3 o. s. ř.):

Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 7. 10. 2016, č. j. 32 Nc 10 243/2015-61, byl odmítnut návrh žalobce ze dne 20. 10. 2015 ve znění podání ze dne 30. 11. 2015, neboť toto podání nesplňovalo náležitosti dle § 79 o. s. ř., které žalobce nedoplnil ani přes podrobnou výzvu a poučení obvodního soudu. Citované usnesení bylo potvrzeno v záhlaví uvedeným usnesením soudu odvolacího, proti němuž podal žalobce projednávané dovolání. Jeho součástí byla žádost o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, o níž bylo zamítavě rozhodnuto usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 5. 1. 2017, č. j. 32 Nc 10 243/2015-77, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 23. 2. 2017, č. j. 20 Co 46/2017-83 a usnesením Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1705/2017.

Nejvyšší soud si je vědom, že žalobce nebyl opětovně vyzván, aby splnil podmínku povinného zastoupení dle § 241 o. s. ř. (první taková výzva byla doručena žalobci 8. 12. 2016, č. l. 72). Tímto postupem však nemohla být ohrožena žalobcova procesní práva, neboť z rozhodovací činnosti je Nejvyššímu soudu známo, že v téměř shodných sporech byl žalobce opakovaně ke splnění této podmínky vyzýván a žalobci je tudíž bezpochyby známo, že v dovolacím řízení musí být zastoupen advokátem (k tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, in http:/nalus.usoud.cz, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3052/2014, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2016, sp. zn. 30 Cdo 3716/2015).

Dovolací soud v dané věci dospěl k závěru, že se jedná zjevně o bezúspěšné uplatňování práva, jelikož žalobcova podání nesplňují ani náležitosti dle § 79 o. s. ř, a to i přes opakovaná poučení soudů. Jelikož dovolatel nesplnil podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení (§ 241 o. s. ř.), dovolací soud řízení podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. zastavil.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 o. s. ř).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. 5. 2017

JUDr. František Ištvánek

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru