Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Cdo 1364/2019Usnesení NS ze dne 23.04.2019

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2019:30.CDO.1364.2019.1
Dotčené předpisy

§ 243c odst. 3 předpisu č. 99/1963 Sb.


přidejte vlastní popisek

30 Cdo 1364/2019-343

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Davidem Vláčilem v právní věci žalobkyně Dukar, s.r.o., identifikační číslo osoby 25047922, se sídlem v Děčíně, U Plovárny 36/6, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, zastoupené Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 14 C 334/2014, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2016, č. j. 55 Co 319/2017-262, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek ze dne 19. 5. 2016, č. j. 14 C 334/2014-225, kterým Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 70 595 Kč z titulu náhrady tvrzené škody způsobené v důsledku nezákonného rozhodnutí vydaného v řízení vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 26 Cm 50/2009.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně včasné dovolání, při němž nebyla zastoupena.

Žalobkyně požádala o ustanovení zástupce pro dovolací řízení. O této žádosti soud prvního stupně rozhodl tak, že návrh na ustanovení zástupce zamítl usnesením ze dne 11. 5. 2017, č. j. 14 C 334/2014-288; k odvolání žalobkyně toto usnesení potvrdil odvolací soud usnesením ze dne 20. 9. 2017, č. j. 55 Co 264/2017-315. Řízení o dovolání žalobkyně proti uvedenému usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud zastavil svým usnesením ze dne 24. 10. 2018, č. j. 30 Cdo 3004/2018-333.

V návaznosti na to soud prvního stupně žalobkyni usnesením ze dne 8. 1. 2019, č. j. 14 C 334/2014-341, vyzval, aby ve lhůtě deseti dnů odstranila nedostatek povinného zastoupení. Žalobkyně však vytknutý nedostatek v uvedené lhůtě neodstranila, přestože byla soudem prvního stupně poučena, že v takovém případě Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. čl. II a čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.

Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.

Z dovolání nevyplývá, že by byla žalobkyně právně zastoupena. Žalobkyně neprokázala a ani netvrdila, že je zastoupena advokátem nebo že sama má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobkyně nesplnila zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2 části věty před středníkem a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. 4. 2019

JUDr. David Vláčil

pověřený člen senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru