Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Cdo 1336/2001Usnesení NS ze dne 15.08.2001

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2001:30.CDO.1336.2001.1

přidejte vlastní popisek

30 Cdo 1336/2001

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl ve věci péče o nezletilou S. P., v řízení o návrhu S. města B.- Magistrátu města B., o určení doby nezájmu rodiče o nezletilé dítě, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 40 Nc 64/98, o dovolání matky proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. března 2001, čj. 16 Co 327/99-106, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně, jako soud odvolací, rozsudkem ze dne 28. března 2001, čj. 16 Co 327/99-106, změnil rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 20. 4. 1999, čj. 40 Nc 64/98-25, a určil, že matka O. P. neprojevovala v době od 3. 9. 1997 do 15. 9. 1998 opravdový zájem o nezletilou S. P. Dále rozhodl o povinnosti matky nahradit náklady řízení státu a nepřipustil dovolání k otázce, zda nezájem o nezletilé dítě není možno chápat jako objektivní stav, je třeba přihlížet také k subjektivním překážkám na straně rodiče a veškeré pochybnosti musí být jednoznačně odstraněny.

Zmíněný rozsudek odvolacího soudu, který nabyl právní moci dne 27. 4. 2001 napadla matka (dále jen dovolatelka) dovoláním, jehož přípustnost odůvodnila odkazem na § 237 odst. 2 písm. b) o.s.ř. s tím, že se jedná o rozhodnutí, které je předpokladem pro uskutečnění nezrušitelného osvojení, takže se přípustnost dovolání, která je ve věcech upravených zákonem o rodině omezena m.j. i na nezrušitelné osvojení vztahuje i na napadené rozhodnutí. V dovolání zpochybnila závěry znaleckého posudku nařízeného odvolacím soudem, kterému vytkla že při svém rozhodování vycházel z nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Navrhla zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Při posuzování tohoto dovolání vycházel dovolací soud z ustanovení části 12, hlavy prvé, bodu 17 zák.č.30/2000 Sb. jímž byl změněn občanský soudní řád ( zák.č. 99/1963 Sb.), podle kterého dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným před účinností tohoto zákona nebo po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodne se o nich podle dosavadních právních předpisů, tj. podle občanského soudního řádu ve znění před novelizací provedenou zákonem č. 30/2000 Sb.

Po zjištění, že dovolání v přezkoumávané věci bylo podáno oprávněnou osobou, zastoupenou advokátem, jak to vyžaduje ustanovení § 241 odst. 1 o.s.ř., že bylo podáno ve lhůtě určené ustanovením § 240 odst. 1 o.s.ř. a splňuje formální i obsahové náležitosti podle § 241 odst. 2 o.s.ř., se dovolací soud nejprve zabýval přípustností podaného dovolání, neboť podle § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti rozsudku upravují ustanovení § 237, § 238 a § 239 o.s.ř.

Dovolatelka odůvodnila přípustnost svého dovolání odkazem na ustanovení § 237 odst. 2 písm. b) o.s.ř. ve znění po jeho novelizaci provedeném zákonem č. 30/2000Sb. Jak už bylo poukázáno výše, dovolání je nutno posuzovat podle znění občanského soudního řádu platného do 31.2.000. Přípustnost dovolání proti rozsudku je v tomto znění o.s.ř. upravena v § 238, kdy ustanovení § 238 odst. 1 písm. a) obecně připouští dovolání proti rozsudku odvolacího soudu měnícímu rozsudek soud prvního stupně. Ovšem § 238 odst. 2 písm. b) o.s.ř. vylučuje přípustnost dovolání ve věcech upravených zákonem o rodině s výjimkou rozsudku o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo o pozastavení jejího výkonu, o určení či popření rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení.

Dovoláním napadený rozsudek je vydaný v řízení podle § 68 odst. 3 zák. o rodině, které je zvláštním řízením, ve kterém se soud soustřeďuje na rozhodnutí o tom, zda příslušný rodič neprojevoval po dobu vymezenou ustanoveními § 68 odst.1 písm. a) a b) zák. o rodině, soustavný a opravdový zájem o dítě. Jen takto je vymezen předmět řízení. V přezkoumávané věci se tedy nejedná ani o jeden z druhů řízení podle zákona o rodině, kde je dovolání ustanovením § 238 odst. 2 písm. b) o.s.ř. připuštěno.

V dané věci je na místě zkoumat přípustnost dovolání podle § 239 odst. 2 o.s.ř., podle kterého nevyhoví-li odvolací soud návrhu účastníka na vyslovení přípustnosti dovolání, který byl učiněn nejpozději před vyhlášením (vydáním) usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, je dovolání podané tímto účastníkem přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam.

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, pokud řeší právní otázku, která je odvolacími soudy a dovolacím soudem rozhodována rozdílně, případně v dovolacím řízení nebyla dosud řešena. Odvolací soud rozhodoval v řízení podle § 68 odst. 3 zák. o rodině v souladu s konstantní judikaturou českých soudů ( srov např. Zákon o rodině - Komentář, M. Hrušáková a kol., C.H.Beck, 1988, str. 229 a násl.), kde vážil jak subjektivní tak i objektivní okolnosti na straně matky. Napadené rozhodnutí tedy dovolací soud nepovažuje za rozhodnutí zásadního právního významu.

Zbývá posoudit existenci přípustnosti dovolání na základě ustanovení § 237 odst.1 o.s.ř., neboť k vadám v tomto ustanovení taxativně uvedeným přihlíží dovolací soud z úřední povinnosti. Zmíněné ustanovení spojuje přípustnost dovolání proti každému rozhodnutí odvolacího soudu (s výjimkami zakotvenými v odstavci druhém) s takovými hrubými vadami řízení a rozhodnutí, které činí rozhodnutí odvolacího soudu zmatečným. Pokud jde o důvody přípustnosti spadající pod ustanovení § 237 odst. 1, je nutné konstatovat, že daná věc náleží do pravomoci soudu, ten, kdo vystupoval v řízení jako účastník, měl způsobilost být účastníkem řízení i procesní způsobilost, návrh na zahájení byl podán, a soud byl správně obsazen (§ 237 odst. 1 písm. a/ až , g/ o.s.ř.).

Dovolání tedy směřuje proti rozsudku, proti kterému žádné ustanovení o.s.ř. dovolání nepřipouští, proto Nejvyšší soud, aniž se mohl zabývat důvodností dovolání a nařizoval jednání, dovolání odmítl (§ 243b odst. 4, § 218 odst. 1 písm. c/ o.s.ř.).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 15. srpna 2001

JUDr. František Duchoň,v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru