Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Cdo 123/2020Usnesení NS ze dne 04.08.2020

HeslaPřípustnost dovolání
Odpovědnost státu za škodu
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:30.CDO.123.2020.1
Dotčené předpisy

§ 243c odst. 1 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017

§ 31a odst. 3 písm. b) předpisu č. 82/1998 Sb.

Podána ústavní stížnost

II. ÚS 2585/20


přidejte vlastní popisek

30 Cdo 123/2020-154

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobce D. P., nar. XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Markétou Vítovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, 5. května 1050/66, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení částky 225 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 19 C 157/2018, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 7. 2019, č. j. 23 Co 179/2019-97, ve znění opravného usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 8. 2019, č. j. 23 Co 179/2019-122, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se žalobou domáhal částky 225 000 Kč s příslušenstvím jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 7 C 210/2009, jež se týkalo popření otcovství žalobce k (tehdy nezletilé) AAAAA (pseudonym). Nesprávný úřední postup žalobce spatřuje v průtazích v řízení, v neujasněnosti právního názoru soudu ohledně zmeškání popěrné lhůty žalobcem a také v nepřiměřené délce řízení, které trvalo 8 let a 9 měsíců.

Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 14. 3. 2019, č. j. 19 C 157/2018-53, uložil žalované zaplatit žalobci částku ve výši 40 688 Kč se zákonnými úroky z prodlení z této částky od 1. 10. 2018 do zaplacení (výrok I), a dále zamítl žalobu, aby žalovaná zaplatila žalobci částku 184 312 Kč se zákonnými úroky z prodlení z částky 225 000 Kč za období od 3. 8. 2018 do 30. 9. 2018 a z částky 184 312 Kč za období od 1. 10. 2018 do zaplacení (výrok II). Soud prvního stupně rovněž uložil žalované zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 14 342 Kč.

Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným rozsudkem ze dne 10. 7. 2019, č. j. 23 Co 179/2019-97, ve znění opravného usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 8. 2019, č. j. 23 Co 179/2019-122, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku Iav zamítavém výroku II (výrok I rozsudku odvolacího soudu), ve výroku III o nákladech řízení však změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že výše náhrady činí 16 581 Kč, jinak rozsudek soudu prvního stupně v tomto nákladovém výroku potvrdil (výrok II rozsudku odvolacího soudu). Současně odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo (výrok III rozsudku odvolacího soudu).

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce v části výroku I, kterým byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku II, včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl.

Otázka zohlednění změny právního názoru Ústavního soudu v posuzovaném řízení nemůže založit přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř., neboť při jejím řešení se odvolací soud neodchýlil od řešení přijatého v judikatuře Nejvyššího soudu (srov. část IV písm. a/ stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 58/2011). Změna právního názoru soudu je imanentní součástí soudního řízení a zakládá důvod ke snížení základní částky zadostiučinění z důvodu právní složitosti věci ve smyslu § 31a odst. 3 písm. b) zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 345/2012, nebo nález Ústavního soudu ze dne 22. 12. 2010, sp. zn. III. ÚS 1275/10).

Námitka žalobce, že soud nemůže zohlednit okolnosti rozhodné pro posouzení významu předmětu řízení pro poškozeného, nebyly-li žalovanou tvrzeny, přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř. rovněž nezakládá, neboť v dané otázce postupoval odvolací soud v souladu s judikaturou Nejvyšší soudu, jestliže přihlédl i bez tvrzení žalované ke skutečnostem zjistitelným ze soudního spisu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1597/2014, proti němuž podanou ústavní stížnost Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 26. 8. 2015, sp. zn. IV. ÚS 1145/15).

Žalobcem namítaná vada řízení (nevypořádání se s velkou částí odvolacích námitek žalobce) nemůže založit přípustnost dovolání, neboť k takto namítané vadě řízení dovolací soud přihlíží podle § 242 odst. 3 o. s. ř. jen tehdy, je-li dovolání přípustné.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 4. 8. 2020

JUDr. Pavel Simon

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru