Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Cdo 122/2004Usnesení NS ze dne 22.04.2004

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2004:30.CDO.122.2004.1
Dotčené předpisy

§ 243b odst. 2 předpisu č. 99/1963 Sb.

§ 104 odst. 1 předpisu č. 99/1963 Sb.


přidejte vlastní popisek

30 Cdo 122/2004

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy

JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Karla Podolky v právní věci žalobce prof. Mgr. V. L., zastoupeného advokátem, proti žalovanému Okresnímu soudu v Tachově, se sídlem v Tachově, náměstí Republiky č. 81, o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Plzni,

pod sp. zn. 19 C 19/2003, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze

ze dne 15. září 2003, č.j. 1 Co 165/2003-26, takto:

I. Dovolání žalobce se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 5. května 2003, č.j. 19 C 19/2003-9,

v označené věci řízení zastavil a žalobci nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Důvodem zastavení řízení byla skutečnost, že žalobcem označený žalovaný subjekt nemá způsobilost být účastníkem řízení podle § 19 občanského soudního řádu (dále jen \"o.s.ř.\"), a neměl ji ani v době podání žaloby v této věci. Šlo tak o neodstranitelný nedostatek podmínky řízení.

O odvolání žalobce proti tomuto rozhodnutí rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 15. září 2003, č.j. 1 Co 165/2003-26, kterým usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Odvolací soud své rozhodnutí odůvodnil tím, že soud prvního stupně správně postupoval, pokud podle ustanovení § 103 o.s.ř. přihlížel k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může jednat ve věci se závěrem, že podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, který nabyl účinnosti 1. ledna 2001, jsou soudy organizačními jednotkami státu, které podle § 3 odst. 2 tohoto zákona nejsou právnickými osobami. Protože nezpůsobilost být účastníkem řízení je neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, nelze jej odstranit ani postupem podle § 43 o.s.ř. a nepřichází v úvahu ani záměna účastníků podle § 92 odst. 2 o.s.ř. Odvolací soud současně připomněl, že žalobci zůstává možnost podat žalobu proti subjektu, který způsobilost být účastníkem řízení má.

Uvedené rozhodnutí odvolacího soudu nabylo právní moci, přičemž žalobci bylo doručeno dne 1. října 2003.

Proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. září 2003, podal žalobce dne 23. října 2003 včasné dovolání, které bylo doplněno zástupcem žalobce písemným podáním datovaným dne 10. prosince 2003. Žalobce má zato, že byl hrubě napaden Okresním soudem v Tachově, šikanován, urážen hrubým a neomaleným způsobem. Uvedeným soudem byla hrubě pošlapávána jeho nejzákladnější lidská práva, deklarovaná Listinou základních práv a svobod. Tato práva jsou Okresním soudem

v Tachově porušována jako organizační složkou státu podle zákona č. 219/2000 Sb. Žalobce je proto přesvědčen, že odvolací soud ve věci nerozhodl správně tím, že nepřihlédl ke všem důkazním materiálům, věc neposoudil komplexně a spravedlivě

a nevzal v úvahu další poznatky ve věci. Má tak zato, že toto rozhodnutí spočívá

na nesprávném právním posouzení věci ve smyslu § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. Žádá proto, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně

k dalšímu řízení.

K uvedenému dovolání žalobce nebylo podáno vyjádření.

Dovolací soud uvážil, že dovolání žalobce bylo podáno oprávněnou osobou, řádně zastoupenou advokátem podle ustanovení § 241 odst. 1 o.s.ř., stalo se tak ve lhůtě stanovené ustanovením § 240 odst. 1 o.s.ř., je charakterizováno obsahovými

i formálními znaky požadovanými ustanovením § 241a odst. 1 o.s.ř. Dovolání vychází z dovolacích důvodů podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. Přípustnost dovolání je založena podle ustanovení § 239 odst. 2 písm. a) o.s.ř.

Dovolací soud poté přezkoumal napadené usnesení Vrchního soudu v Praze

v souladu s ustanovením § 242 odst. 1 až 3 o.s.ř. a dospěl k závěru, že dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu nelze z hlediska výtek obsažených v dovolání žalobce považovat za nesprávné (§ 243b odst. 2 o.s.ř.).

Kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky řízení,

za nichž může rozhodnout ve věci samé (§ 103 o.s.ř.). Jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví (§ 104 odst. 1 věta prvá o.s.ř.).

Jak vyplývá z návrhu na zahájení řízení v označené věci, datovaného dne

21. ledna 2003, žalobce se svojí žalobou zcela zřetelně obracel vůči Okresnímu soudu

v Tachově jako vůči žalovanému, přičemž v jeho jednání též spatřoval zásah do jeho osobnostních práv.

Za této situace je třeba skutečně přihlédnout, že stát se podle právní úpravy účinné od 1. ledna 2001 uvádí v žalobě jako účastník řízení označením státu (\"Česká republika\") a příslušné organizační složky, která za stát před soudem vystupuje. Organizační složka státu sama však nemá způsobilost být účastníkem řízení (§ 3 odst. 1 a 2 zákona č. 219/2000 Sb.). V případě, že žalobce označil v žalobě za účastníka řízení přesně, určitě, srozumitelně a nezvratně jen organizační složku státu, kdy ani z textu žaloby nevyplývá, že by žaloba směřovala ve skutečnosti vůči státu, nezbývá, než aby soud podle ustanovení § 104 odst. 1 o.s.ř. řízení zastavil. Nepřichází proto v úvahu např. postup podle § 43 odst. 1 o.s.ř., který by se vztahoval na případy, pokud by došlo

v označení žalované v žalobě k chybě v psaní nebo jiné zřejmé nesprávnosti, nebo je-li údaj označující žalovaného v logickém rozporu s vylíčením rozhodujících skutečností nebo s údajem o tom, čeho se žalobce domáhá. O vadu žaloby totiž nejde, vychází-li žalobce při podání žaloby z předpokladu (právního názoru), že ten, koho označil jako žalovaného, je povinen jeho návrh uspokojit, a tento předpoklad je nesprávný.

Z vyloženého je zřejmé, že odvolací soud reagoval na stávající procesní situaci přiléhavým způsobem, takže jeho rozhodnutí je nezbytné hodnotit jako správné (§ 243b odst. 2 o.s.ř.). Proto bylo podané dovolání žalobce zamítnuto. K projednání věci nebylo nařízeno jednání (§ 243a odst. 1 o.s.ř.).

Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 5 o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. za situace, kdy žalobce neměl se svým dovoláním úspěch.

Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 22. dubna 2004

JUDr. Pavel Pavlík, v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru