Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

30 Cdo 1086/2017Usnesení NS ze dne 26.09.2017

HeslaZastavení řízení
Ustanovení zástupce
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.1086.2017.1
Dotčené předpisy

§ 30 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013 do 31.12.2013

§ 138 odst. 1 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013 do 31.12.2013

§ 241b odst. 2 o. s. ř. ve znění od 01.01...

více
Podána ústavní stížnost

III. ÚS 622/18 ze dne 20.03.2018 (odmítnuto)
soudce zpravodaj prof. JUDr. Josef Fiala, CSc.


přidejte vlastní popisek

30 Cdo 1086/2017-118

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce P. R., proti žalované České republice – Ministerstvu vnitra, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 936/3, o zaplacení 120 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 52 C 248/2012, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 7. 2016, č. j. 29 Co 261/2016-75, takto:

Dovolací řízení se zastavuje.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 7 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 23. 5. 2016, č. j. 52 C 248/2012-66, rozhodl o žádosti žalobce o přiznání osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 12. 2015, č. j. 29 Co 277/2015-38, tak, že žalobci osvobození od soudních poplatků nepřiznal (výrok I), a nevyhověl ani žádosti žalobce o ustanovení zástupce k ochraně jeho zájmů v této věci (výrok II). Soud prvního stupně konstatoval, že celé řízení je ve smyslu § 11 odst. 1 písm. n) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, osvobozeno od placení soudních poplatků a toto osvobození se vztahuje i na řízení před dovolacím soudem. Není tedy možné žalobce osvobodit od soudního poplatku za podání dovolání, neboť není povinen jej platit. Soud dále vyzval žalobce k doložení osobních, majetkových a výdělkových poměrů prostřednictvím příslušného formuláře, který mu k tomu účelu zaslal k vyplnění. Žalobce však ve stanovené lhůtě soudu vyplněný formulář nepředložil. Vzhledem k tomu, že žalobce ani ve své žádosti neuvedl žádné konkrétní skutečnosti o své finanční situaci, ani nedoložil žádné podklady, na základě nichž by bylo možné jeho finanční situaci posoudit, žalobce soudu nijak nedoložil svá tvrzení, která by prokazovala, že jsou u něho dány předpoklady pro osvobození od soudního poplatku, což je ve smyslu § 30 odst. 1 občanského soudního řádu zákonnou podmínkou pro ustanovení zástupce účastníkovi řízení. Soud prvního stupně měl dále za to, že nebyla splněna ani druhá podmínka § 30 odst. 1 občanského soudního řádu, neboť ustanovení zástupce není v tomto případě nezbytné k ochraně zájmů žalobce, neboť soudu je z jeho činnosti známo množství sporů, které žalobce proti žalované vede, z nichž některé jsou již předmětem dovolacích řízení, ve kterých je žalobce zastoupen advokátem i bez toho, aby mu musel být ustanoven soudem.

Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením ze dne 28. 7. 2016, č. j. 29 Co 261/2016-75, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Odvolací soud uvedl, že žalobce je povinen soudu věrohodným způsobem prokázat své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodů jeho žádosti. Odvolací soud přisvědčil žalobci v tom, že výzva soudu prvního stupně k vyplnění formuláře k doložení poměrů žalobce nebyla žalobci ve smyslu § 49 odst. 4 věta první občanského soudního řádu řádně doručena. Uvedený procesní nedostatek však nepředstavuje takovou vadu řízení, která by měla za následek nesprávné rozhodnutí, neboť splnění podmínek pro osvobození od soudních poplatků není třeba prokazovat pouze vyplněným formulářem Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, ale jakýmkoliv způsobem, jenž sám žalobce uzná za vhodný. V daném případě vycházel závěr soudu prvního stupně o tom, že nejsou splněny podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků z prostého faktu, že žalobce soudu nesdělil vůbec žádné informace o svých údajných nepříznivých poměrech, pro které žádá osvobození od soudních poplatků. Žalobce se ve své žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení omezil na obecné tvrzení, že by pro něho „vzhledem k výdajům a žádaným okamžitým disponibilním prostředkům v dostatečné výši“ mělo zaplacení soudního poplatku z dovolání „navýsost negativní a neudržitelné důsledky“. Ani poté, co se do žalobcovy dispozice skutečně dostala výzva soudu prvního stupně k vyplnění příslušného formuláře, žalobce nijak nereagoval a ani v odvolání proti usnesení, jímž jeho žádosti nebylo vyhověno, nezmínil, z jakých konkrétních důvodů by měl být od soudních poplatků osvobozen. V situaci, kdy žalobci ve vysvětlení, proč mu jeho poměry neumožňují nést náklady tohoto řízení, nebránila žádná překážka, a kdy žalobce věděl o nutnosti takového vysvětlení a přesto vysvětlení nepodal, odvolací soud pokládá za správný závěr, že v daném případě nejsou splněny předpoklady pro osvobození od soudních poplatků z důvodu, pro který soud prvního stupně nevyhověl žádosti žalobce o ustanovení zástupce pro dovolací řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání (č. l. 79). Při jeho podání nebyl zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání. Podáním ze dne 22. 9. 2016 (č. l. 82) žalobce též požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro předmětné dovolací řízení. O této žádosti již soud prvního stupně nerozhodoval a předložil dovolání k rozhodnutí Nejvyššímu soudu.

Usnesením soudu prvního stupně ze dne 2. 1. 2017, č. j. 52 C 248/2012-85, které bylo žalobci řádně doručeno dne 23. 1. 2017, byl žalobce vyzván, aby si pro podání dovolání proti napadenému usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 7. 2016, č. j. 29 Co 261/2016-75, zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání. Současně byl žalobce poučen, že nebude-li do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena soudu prvního stupně plná moc pro zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.

Žalobce na danou výzvu soudu prvního stupně reagoval teprve podáním ze dne 10. 4. 2017, v němž mimo jiné vylíčil, že vlastní bytovou jednotku, která je však exekučně obstavena a nelze s ní volně nakládat. Tuto nemovitost proto žalobce nemůže pronajímat ani zpeněžit. Žalobce dále uvádí, že si nemůže najít práci, neboť je odmítán zaměstnavateli z důvodu, že jsou o něm v různých registrech vedeny nepravdivé údaje o tom, že dluží. Z uvedených důvodů si žalobce nemůže obstarat prostředky k zaplacení soudního poplatku za dovolání a nákladů na zastoupení advokátem v dovolacím řízení. V tomto podání žalobce také poukázal na jiná rozhodnutí, jimiž byl osvobozen od placení soudních poplatků a byl mu ustanoven zástupce z řad advokátů.

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.

Podle § 241 odst. 1 věty první o. s. ř. platí, že není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. odstavec 1 neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.

Podle § 30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138 o. s. ř.), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odst. 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odst. 2).

Podle § 138 odst. 1 věty první o. s. ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno.

Podle usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněného pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací.

Uvedený závěr se uplatní i v případě, že dovolání směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu pouze procesní povahy (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2015, sp. zn. 26 Cdo 4830/2014, 26 Cdo 4831/2014, 26 Cdo 4832/2014; nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2016, sp. zn. 30 Cdo 4218/2015).

Dovolací soud proto splnění podmínek pro ustanovení zástupce z řad advokátů zkoumal sám. Dospěl přitom k závěru, že žalobce nesplňuje předpoklady podle § 30 o. s. ř. pro ustanovení zástupce z řad advokátů v tomto dovolacím řízení, neboť žalobce kompletně nevylíčil a nedoložil své osobní, majetkové a výdělkové poměry. K podání žalobce ze dne 10. 4. 2017 přitom nelze přihlížet, neboť bylo podáno po uplynutí lhůty k doplnění dovolání. Pokud žalobce v zákonné lhůtě k podání dovolání neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř., ba neučinil tak ani kdykoliv později, pak soudu neposkytl dostatečné podklady pro zjištění poměrů žalobce, které by mohly svědčit pro osvobození žalobce od soudních poplatků podle § 138 odst. 1 o. s. ř.

Pro závěr o zvlášť závažných důvodech pro přiznání osvobození od soudních poplatků nesvědčí ani okolnost, známá dovolacímu soudu z jeho činnosti, že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, v nichž pak využívá všech možných (mnohdy i nepřípustných) řádných a mimořádných opravných prostředků, aniž by ovšem svá podání zpravidla blíže odůvodňoval. Takové počínání lze pokládat za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08). K obdobným závěrům dospěl Nejvyšší soud i v usnesení ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016.

V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání, a kdy žalobce přes výzvu neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení § 241b odst. 2 a § 104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil (srov. výše uvedené usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 31 NSCR 9/2015).

O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky.

V Brně dne 26. září 2017

JUDr. Pavel Simon

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru