Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

3 Tz 6/2020Rozsudek NS ze dne 27.05.2020

HeslaLhůty
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2020:3.TZ.6.2020.1
Dotčené předpisy

§ 148 odst. 1b tr. ř.


přidejte vlastní popisek

3 Tz 6/2020-

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 27. 5. 2020 v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Šilhaveckého a soudců JUDr. Petra Šabaty a JUDr. Aleše Koláře stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněné V. S., nar. XY, trvale bytem XY, XY, proti pravomocnému usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Labem ze dne 22. 7. 2019, č. j. 1 ZT 201/2019-22, a podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 trestního řádu rozhodl takto:

Pravomocným usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Labem ze dne 22. 7. 2019, č. j. 1 ZT 201/2019-22, byl porušen zákon v ustanoveních § 147 odst. 1 a § 148 odst. 1 písm. b) trestního řádu v neprospěch obviněné V. S.

Napadené usnesení se zrušuje.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Labem se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Dne 18. 6. 2019 vydal vrchní inspektor Krajského ředitelství policie Ústeckého kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování Územního odboru Ústí nad Labem, 2. oddělení obecné kriminality pod č. j. KRPU-222462-67/TČ-2018-041072-VR usnesení, kterým zahájil trestní stíhání obviněné V. S. pro přečin ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 148 odst. 1 trestního zákoníku, kterého se měla obviněná dopustit tím, že nedala přednost v jízdě vozidlu Škoda Octavia, r. z. XY, kdy v důsledku tohoto jednání obviněné došlo ke střetu s jejím vozidlem Škoda Octavia, r. z. XY, přičemž poškozená Z. B. utrpěla zranění s předpokládanou dobou léčení přesahující jeden týden.

Proti uvedenému usnesení o zahájení trestního stíhání si obviněná V. S. podala dne 2. 7. 2019 stížnost, ve které zpochybňovala rozsah újmy na zdraví poškozené Z. B. O této stížnosti rozhodl státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Labem usnesením ze dne 22. 7. 2019, č. j. 1 ZT 201/2019-22, tak, že ji jako opožděně podanou zamítl. Vycházel přitom z informace, že lhůta k podání stížnosti skončila uplynutím tří dnů, což podle doručení usnesení o zahájení trestního stíhání obviněné V. S. dne 27. 6. 2019 mělo být již dne 1. 7. 2019.

Ministryně spravedlnosti podala proti pravomocnému usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Labem ze dne 22. 7. 2019, č. j. 1 ZT 201/2019-22, stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněné V. S. Vytkla v ní, že ve vztahu k usnesení ze dne 22. 7. 2019, č. j. 1 ZT 201/2019-22, došlo k porušení zákona v ustanovení § 148 odst. 1 písm. b) trestního řádu v neprospěch obviněné V. S.

V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona stěžovatelka uvedla, že stížností napadené usnesení policejního orgánu bylo obviněné doručeno proti podpisu dodejky dne 27. 6. 2019. Obhájci obviněné JUDr. Michalu Korčákovi policejní orgán toto usnesení pro nefunkčnost datových schránek doručil také prostřednictvím držitele poštovní licence, a to dne 1. 7. 2019. Obviněná podala prostřednictvím svého obhájce stížnost, která byla do datové schránky Policie ČR KŘP Ústeckého kraje doručena dne 2. 7. 2019. Policejní orgán dne 12. 7. 2019 stížnost obviněné předložil spolu se spisovým materiálem dozorovému státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Labem s tím, že podle jeho názoru nebyla stížnost podána v zákonné lhůtě. Z pozdějšího vyjádření policejního orgánu založeného ve spise vyplynulo, že opomněl přiložit některé dokumenty potřebné pro rozhodnutí o stížnosti. Z odůvodnění usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Labem vyplynulo, že jako okamžik doručení stížností napadeného usnesení určil jeho doručení do vlastních rukou obviněné dne 27. 6. 2019 a následně dospěl k závěru, že lhůta pro podání stížnosti uplynula dnem 1. 7. 2019. Stížnost tedy zamítl pro opožděnost, aniž by vzal v potaz, že již dne 21. 2. 2019 udělila obviněná písemně plnou moc JUDr. Michalu Korčákovi pro své zastupování i v trestním řízení. Státnímu zástupci nebyla předložena se stížnostním materiálem rovněž dodejka dokládající, že stížností napadené usnesení bylo obhájci obviněné doručeno dne 1. 7. 2019. K tomu ministryně spravedlnosti uvedla, že stížnost obviněné byla podána v zákonné třídenní lhůtě. Tím, že státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Labem usnesením ze dne 22. 7. 2019, č. j. 1 ZT 201/2019-22, zamítl stížnost obviněné jako opožděně podanou, ačkoliv byla podána včas, porušil v neprospěch obviněné zákon v ustanovení § 148 odst. 1 písm. b) trestního řádu.

Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud vyslovil podle § 268 odst. 2 trestního řádu, že usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Labem ze dne 22. 7. 2019, č. j. 1 ZT 201/2019-22, byl v neprospěch obviněné porušen zákon v ustanovení § 148 odst. 1 písm. b) trestního řádu, a aby podle § 269 odst. 2 trestního řádu napadené usnesení zrušil včetně všech dalších rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a dále, aby podle § 270 odst. 1 trestního řádu přikázal státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Labem, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší soud přezkoumal podle § 267 odst. 3 trestního řádu zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadeným rozhodnutím předcházející, a shledal, že zákon byl porušen.

Podle § 160 odst. 2 věty první trestního řádu je třeba opis usnesení o zahájení trestního stíhání doručit obviněnému nejpozději na počátku prvního výslechu a do 48 hodin státnímu zástupci a obhájci; u obhájce počíná lhůta k doručení běžet od jeho zvolení nebo ustanovení.

Podle § 143 odst. 1 trestního řádu se stížnost podává u orgánu, proti jehož usnesení stížnost směřuje, a to do tří dnů od oznámení usnesení; jestliže se usnesení oznamuje jak obviněnému, tak i jeho opatrovníku nebo obhájci, běží lhůta od toho oznámení, které bylo provedeno nejpozději.

Podle ustanovení § 148 odst. 1 písm. b) trestního řádu nadřízený orgán zamítne stížnost, byla-li podána opožděně, osobou neoprávněnou, osobou, která se jí výslovně vzdala nebo která znovu podala stížnost, kterou již před tím výslovně vzala zpět.

Nejvyšší soud po prostudování předloženého spisového materiálu zjistil, že dne 18. 6. 2019 bylo vydáno usnesení o zahájení trestního stíhání obviněné V. S. Dne 21. 2. 2019 udělila obviněná plnou moc JUDr. Michalu Korčákovi pro své zastupování i v trestním řízení.

Usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání bylo obviněné doručeno proti podpisu dodejky dne 27. 6. 2019. Obhájci obviněné JUDr. Michalu Korčákovi policejní orgán toto usnesení doručil dne 1. 7. 2019. Dne 2. 7. 2019 byla policejnímu orgánu doručena stížnost obviněné podaná prostřednictvím obhájce proti usnesení policejního orgánu ze dne 18. 6. 2019 o zahájení trestního stíhání. Státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Labem usnesením ze dne 22. 7. 2019, č. j. 1 ZT 201/2019-22, rozhodl tak, že obviněnou podanou stížnost jako opožděnou zamítl.

V souladu s ustanovením § 143 odst. 1 trestního řádu lhůta k podání stížnosti proti usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání končila obviněné dnem 4. 7. 2019. Jak vyplynulo ze spisového materiálu, stížnost obviněné proti usnesení o zahájení trestního stíhání, byla doručena policejnímu orgánu dne 2. 7. 2019, tedy v zákonné lhůtě.

V návaznosti na uvedené skutečnosti je možno učinit závěr, že obviněná si prostřednictvím svého obhájce podala stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání zcela v souladu s výše specifikovanými ustanoveními trestního řádu v zákonem stanovené lhůtě.

Nejvyšší soud se ztotožnil s názorem ministryně spravedlnosti uvedeným ve stížnosti pro porušení zákona v tom, že státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Labem usnesením ze dne 22. 7. 2019, č. j. 1 ZT 201/2019-22, porušil zákon, když řádně a v zákonné lhůtě podanou stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání obviněné zamítl jako opožděně podanou. Tímto nesprávným postupem byla obviněná zkrácena na svých procesních právech tím, že jí bylo odepřeno projednání včas podaného opravného prostředku.

Podle § 268 odst. 2 trestního řádu proto Nejvyšší soud vyslovil, že pravomocným usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Labem ze dne 22. 7. 2019, č. j. 1 ZT 201/2019-22, byl porušen zákon v ustanovení § 148 odst. 1 písm. b) trestního řádu v neprospěch obviněné V. S. a podle § 269 odst. 2 trestního řádu napadené usnesení zrušil včetně všech dalších rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 270 odst. 1 trestního řádu bylo státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství v Ústí nad Labem přikázáno, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl a aby při svém rozhodování respektoval všechna zákonná ustanovení včetně ustanovení § 148 odst. 1 písm. b) trestního řádu. Nejvyšší soud připomíná, že v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného, neboť Nejvyšší soud vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněného (§ 273 trestního řádu).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. 5. 2020

JUDr. Pavel Šilhavecký

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru