Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

3 Tz 43/2001Rozsudek NS ze dne 05.04.2001

EcliECLI:CZ:NS:2001:3.TZ.43.2001.1

přidejte vlastní popisek

3 Tz 43/2001

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání dne 5. dubna 2001 v senátě složeném z předsedy Mgr. Josefa Hendrycha a soudců JUDr. Jindřicha Fastnera a JUDr. Eduarda Teschlera stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti České republiky v neprospěch obviněného J. S., proti pravomocnému usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve Zlíně ze dne 3. 10. 2000, sp. zn. Zt 2697/2000 a rozhodl podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 tr. řádu za splnění podmínek § 272 odst. 1 tr. řádu

takto:

Pravomocným usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve Zlíně ze dne 3. 10. 2000, sp. zn. Zt 2697/2000 a v řízení, které mu předcházelo byl porušen zákon v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 a § 172 odst. 1 písm. b) tr. řádu ve prospěch obviněného J. S.

Citované usnesení se zrušuje. Současně se zrušují i všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství ve Zlíně se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Dne 19. 9. 2000 vyšetřovatel Policie ČR, Okresního úřadu vyšetřování ve Zlíně sdělil pod ČVS: OUZL - 835/211-00 J. S. obvinění pro trestný čin zpronevěry podle § 248 odst. 1, odst. 2 tr. zákona, kterého se měl dopustit tím, že dne 20. 2. 1996 si firma EC Z., s. r. o., kde působil jako statutární orgán, objednala u společnosti S. T., s. r. o. F., výrobu 5-ti kusů vertikálních žaluzií, které prodala dne 28. 2. 1996 spol. EC Z., s. r. o. a zároveň vystavila fakturu na částku 40 487,- Kč, která do dnešního dne nebyla uhrazena; začátkem roku 1996 došlo k rozpadu spol. EC Z., s. r. o. a plnění nasmlouvaných zakázek pro spol. E. B., Z. a A., s. r. o. Z., přešlo na firmu M. S. - I., Z. - M., jejichž majitelkou je manželka J. S., když s touto firmou spolupracuje, uvedené žaluzie byly ze strany firmy M. S. - I. namontovány a také vyfakturovány a od společností E. B., Z. a A., s. r. o. Z. také uhrazeny, tyto peníze si však J. S. ponechal a neuhradil za fakturu za uvedené žaluzie spol. S. T., s. r. o. F., čímž způsobil škodu ve výši 40 487,- Kč.

Usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve Zlíně, sp. zn. Zt 2697/2000 ze dne 3. 10. 2000 bylo podle § 172 odst. 1 písm. b) tr. řádu zastaveno trestní stíhání vedené proti J. S. pro skutek spočívající v tom, že ve Z. v přesně nezjištěné době měsíce února a března 1996 převedl z firmy EC Z., s. r. o., kde byl zaměstnán, na firmu své manželky M. S. - I., Z., zakázky pro firmu E. B., s. r. o. Z. a A., s. r. o. Z., jejichž součástí byla i dodávka a montáž vertikálních žaluzií, které byly dne 28. 2. 1996 dodány firmou S. T., s. r. o. F., firmě EC Z., s. r. o. s tím, že až do úplného zaplacení kupní ceny jsou majetkem dodavatele a tyto zakázky firma M. S. - I., Z., počátkem března 1996 zrealizovala a následně za ně dostala zaplaceno, avšak firmě EC Z., s. r. o. ani firmě S. T., s. r. o. F., žaluzie neuhradila, čímž této firmě vznikla škoda ve výši 40 487,- Kč, v němž byl spatřován trestný čin zpronevěry podle § 248 odst. 1, odst. 2 tr. zákona, protože skutek není trestným činem a není důvod k postoupení věci. Usnesení nabylo právní moci dne 20. 10. 2000.

Proti tomuto usnesení podal v zákonné lhůtě ministr spravedlnosti České republiky v neprospěch obviněného J. S. stížnost pro porušení zákona. V jejím písemném vyhotovení namítá, že státní zástupce Okresního státního zastupitelství ve Zlíně ve věci obviněného J. S. porušil zákon v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. řádu a § 172 odst. 1 písm. b) tr. řádu ve spojení s § 174 odst. 2 písm. c) tr. řádu, neboť rozhodoval na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci a neuvážil zcela všechny okolnosti případu, v důsledku čehož pak nesprávně dospěl k závěru, že skutek, pro nějž je trestní stíhání vedeno, není trestným činem. V této souvislosti poukazuje na to, že v průběhu vyšetřování mělo být opatřeno účetnictví, případně i jiné doklady s. r. o. EC Z. a firmy M. S. a zjištěno, jakým způsobem došlo k převodu předmětných žaluzií. Z těchto dokladů, výslechu J. S., A. P., J. D. a představitelů firmy EC Z., s. r. o., event. některých dalších jejich zaměstnanců mělo být podle názoru ministra spravedlnosti zjištěno, jakým způsobem byl převod žaluzií proveden, kdo a na koho jej provedl, včetně formy tohoto převodu. Těmito důkazy by mělo být rovněž objasněno, zda osoby, které převod provedly, k tomuto úkonu byly oprávněny a zda žaluzie pouze nezpronevěřily. Dále měli být vyslechnuti představitelé firmy S. T., s. r. o. a EC Z., s. r. o. k tomu, zda byl dán souhlas vlastníka žaluzií k převodu vlastnictví těchto věcí na další právní subjekty. Teprve po provedení těchto úkonů, event. i dalších důkazů, jejichž potřeba může teprve vyplynout, mělo být zhodnoceno, zda došlo ke spáchání trestného činu zpronevěry podle § 248 odst. 1, 2 tr. zákona zpronevěrou uvedených žaluzií, příp. jiného trestného činu, či nikoliv.

V závěru podané stížnosti pro porušení zákona proto ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle § 268 odst. 2 tr. řádu vyslovil porušení zákona v uvedeném směru, podle § 269 odst. 2 tr. řádu, aby napadené usnesení zrušil a dále aby postupoval podle § 270 odst. 1 tr. řádu.

Nejvyšší soud České republiky přezkoumal podle ustanovení § 267 odst. 1 tr. řádu z podnětu podané stížnosti pro porušení zákona správnost výroku napadeného usnesení, jakož i řízení, které mu předcházelo a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.

Podle § 2 odst. 5 tr. řádu orgány činné v trestním řízení postupují tak, aby byl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro jejich rozhodnutí. Bez návrhu stran objasňují stejně pečlivě okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch obviněného. Odst. 6 tohoto zákonného ustanovení pak ukládá orgánům činným v trestním řízení hodnotit důkazy podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu.

Podle § 172 odst. 1 písm. b) tr. řádu vyšetřovatel zastaví trestní stíhání, není-li skutek trestným činem a není důvod k postoupení věci.

Z přiloženého spisového materiálu Nejvyšší soud zjistil, že státní zástupce Okresního státního zastupitelství ve Zlíně se těmito zákonnými ustanoveními důsledně neřídil a jeho rozhodnutí je přinejmenším předčasné.

Dosud shromážděné důkazy potvrzují, že k jednání, které je popisováno ve stížnosti pro porušení zákona v napadeném rozhodnutí, skutečně došlo. Fakturou - kupní smlouvou č. 6110152 je doloženo, že mezi s. r. o. S. T. a EC Z., s. r. o., byla uzavřena dohoda, podle níž s. r. o. EC Z., se stane vlastníkem prodaných žaluzií až po jejich úplném zaplacení (výhrada vlastnického práva). Z této skutečnosti pak vyplývá, že pro kupujícího je věc, která mu byla předána, věcí cizí a je mu až do okamžiku zaplacení pouze svěřena. Možná dispozice s ní je tudíž dána jednak souhlasem vlastníka a jednak rozsahem jím projevené vůle. Bez souhlasu vlastníka nelze s věcí volně disponovat, t. j. věc převést, nebo prodat jiné osobě či společnosti. Správně je proto ve stížnosti pro porušení zákona poukazováno, že státní zástupce pominul skutečnost, že pokud obviněný J. S. převedl na firmu své manželky nejenom zakázky, ale i žaluzie, dodané s. r. o. EC Z., které v té době byly ve vlastnictví s. r. o. S. T., mělo být v této souvislosti zjišťováno, zda se jednalo o řádný prodej žaluzií EC Z., s. r. o. obviněnému či jeho manželce a nebo se jedná o zpronevěru těchto žaluzií. Ze skutečnosti, že převod žaluzií byl zjištěn až na podkladě trestního oznámení ze strany s. r. o. S. T. pak lze dovodit, že i nadále trvá podezření, že předmětné žaluzie byly skutečně zpronevěřeny. Pokud by se jednalo o řádný prodej, který pouze nebyl fakturován, měl by být zachycen v účetnictví a proveden osobami, jež by jej potvrdily. V tomto směru však vyšetřování vedeno nebylo. Za této situace pak nejde podle názoru Nejvyššího soudu o pouhé porušení pracovněprávních předpisů, za jaké jednání obviněného J. S. státní zástupce v napadeném usnesení považuje.

Shodně s podanou stížností pro porušení zákona je třeba konstatovat, že v průběhu vyšetřování mělo být opatřeno účetnictví, popř. další doklady s. r. o. EC Z. a firmy M. S. a zjištěno, jakým způsobem došlo k převodu předmětných žaluzií, dále výslechem svědků mělo být zjištěno, jakým způsobem byl převod žaluzií skutečně proveden, kdo a na koho jej provedl, včetně formy tohoto převodu a konečně mělo být zjišťováno, zda osoby, které převod provedly, byly k tomuto úkonu oprávněny a měly souhlas vlastníka žaluzií. Teprve objasnění všech těchto otázek může vést ke spolehlivému právnímu posouzení věci.

Nejvyšší soud České republiky proto podle § 268 odst. 2 tr. řádu vyslovil, že napadeným usnesením státního zástupce Okresního státního zastupitelství ve Zlíně ze dne 3. 10. 2000, sp. zn. Zt 2697/2000 a v řízení, které mu předcházelo, byl porušen zákon v ustanovení § 2 odst. 5, odst. 6 tr. řádu a § 172 odst. 1 písm. b) tr. řádu ve prospěch obviněného J. S. Za splnění podmínek § 272 odst. 1 tr. řádu podle § 269 odst. 2 tr. řádu citované usnesení zrušil, včetně všech dalších rozhodnutí, na zrušené usnesení obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství ve Zlíně pak přikázal, aby věc ve shora naznačených směrech znovu projednal a rozhodl.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není stížnost pro porušení zákona přípustná.

V Brně dne 5. dubna 2001

Předseda senátu

Mgr. Josef Hendrych

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru