Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

3 Tz 29/2017Rozsudek NS ze dne 27.09.2017

HeslaUstanovení obhájce
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2017:3.TZ.29.2017.1
Dotčené předpisy

§ 33 odst. 4 tr. ř.


přidejte vlastní popisek

3 Tz 29/2017-20

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 27. září 2017 v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Šilhaveckého a soudců JUDr. Petra Šabaty a JUDr. Marty Ondrušové stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněné E. D. proti pravomocnému usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 7. 2016, č. j. 12 To 267/2016-695, podle § 268 odst. 2, § 269 odst. 2 a § 270 odst. 1 trestního řádu rozhodl takto:

Pravomocným usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 7. 2016, č. j. 12 To 267/2016-695, byl porušen zákon v neprospěch obviněné E. D. v § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu, a v řízení předcházejícím též v § 33 odst. 4 trestního řádu.

Napadené usnesení se zrušuje.

Zrušuje se i předcházející usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 2. 6. 2016, č. j. 17 T 75/2014-684.

Zrušují se též všechna další rozhodnutí, na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Okresnímu soudu v Trutnově se přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 24. 11. 2014, sp. zn. 17 T 75/2014, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 2. 2015, sp. zn. 12 To 8/2015, byla obviněná E. D. uznána vinnou přečinem křivého obvinění podle § 345 odst. 1 trestního zákoníku a odsouzena podle § 345 odst. 1 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 trestního zákoníku a § 82 odst. 1 trestního zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání jednoho roku.

Usnesením Okresního soudu v Trutnově ze dne 2. 6. 2016, č. j. 17 T 75/2014-684, byl podle § 283 písm. d) trestního řádu zamítnut návrh obviněné na povolení obnovy řízení.

Stížnost obviněné proti citovanému usnesení Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 28. 7. 2016, č. j. 12 To 267/2016-695, zamítl jako nedůvodnou podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu.

Ministr spravedlnosti České republiky podal podle § 266 odst. 1 trestního řádu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněné E. D., a to proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 7. 2016, č. j. 12 To 267/2016-695.

V odůvodnění stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti uvedl, že dne 27. 10. 2015 byl Okresnímu soudu v Trutnově doručen návrh obviněné na povolení obnovy řízení. Téhož dne obdržel okresní soud dopis obviněné nadepsaný jako „Žádost o ustanovení bezplatného obhájce a pro osvobození od placení soudních poplatků z důvodu obnovy řízení“, v němž poukázala na svoji hmotnou nouzi a požádala o ustanovení bezplatného obhájce a o osvobození od placení soudních poplatků v plné výši. Dne 15. 12. 2015 rozhodl okresní soud usnesením č. j. 17 T 75/2014-651 o tom, že obviněná má podle § 33 odst. 2 trestního řádu nárok na obhajobu za odměnu sníženou o jednu polovinu. Právní moci nabylo toto usnesení dnem 28. 1. 2016, kdy stížnost obviněné Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 28. 1. 2016, č. j. 12 To 6/2016-667, zamítl jako nedůvodnou podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu.

V souvislosti s přípravou veřejného zasedání plánovaného na den 17. 3. 2016, doručila obviněná soudu prvního stupně dopis, jímž požádala o odročení jednání ze zdravotních důvodů a zároveň sdělila, že musela požádat Českou advokátní komoru (protože jí soud nevyhověl) o ustanovení obhájce bezplatně a tento se bude muset seznámit se spisem a obhajobu řádně převzít. K žádosti okresního soudu o založení plné moci sdělil advokát JUDr. Josef Pojezdný dne 18. 2. 2016 soudu, že právní pomoc – obhajoba na plnou moc nebyla s obviněnou sjednána, veškerá podání byla sepisována v rámci drobné právní pomoci a obviněná je samostatně podepisovala bez převzetí obhajoby.

V rámci veřejného zasedání o návrhu na povolení obnovy řízení obviněná prohlásila, že má nárok na obhájce, a protože ho nemá, žádá o odročení, jelikož není schopna se ve svém zdravotním stavu sama obhajovat. Požadavku samosoudkyně nevyhověla s tím, že se nejedná o případ nutné obhajoby a obviněná nedoložila plnou moc pro obhájce. Usnesením Okresního soudu v Trutnově ze dne 2. 6. 2016, č. j. 17 T 75/2014-684, byl podle § 283 písm. d) trestního řádu návrh obviněné na povolení obnovy řízení zamítnut.

Stížnost obviněné proti citovanému usnesení okresního soudu Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 28. 7. 2016, č. j. 12 To 267/2016-695, zamítl jako nedůvodnou podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu. V odůvodnění rozhodnutí mj. uvedl, že soud prvního stupně postupoval v souladu se zákonem podle § 286 odst. 1 trestního řádu a projednal návrh obviněné na obnovu řízení ve veřejném zasedání, v němž obviněné umožnil plné uplatnění jejích procesních práv. Nejednalo se o případ nutné obhajoby a obviněná si obhájce nezvolila.

Ministr spravedlnosti spatřuje v řízení, které předcházelo vydání usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 2. 6. 2016, č. j. 17 T 75/2014-684, porušení práva obviněné na obhajobu, které zaručuje čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Nesouhlasí s důvodem, pro který bylo odmítnuto ustanovit k žádosti obviněné obhájce, jak jej vyjádřila samosoudkyně ve veřejném zasedání dne 2. 6. 2016 a stížnostní soud se s ním ztotožnil, neboť povinnost ustanovit obhájce neměla svůj základ ve skutečnosti, že je ve věci dán důvod nutné obhajoby ve smyslu § 36 trestního řádu, ale ve skutečnosti, že obviněné byl přiznán nárok na obhajobu za sníženou odměnu a obviněná o ustanovení požádala (§ 33 odst. 4 trestního řádu). Krajský soud v Hradci Králové pak porušil zákon tím, že námitku obviněné posoudil jako nedůvodnou a závadu neodstranil.

Závěrem stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle § 268 odst. 2 trestního řádu vyslovil, že usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 7. 2016, č. j. 12 To 267/2016-695, byl porušen zákon v § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu, a v řízení předcházejícím též v § 33 odst. 4 trestního řádu, a to v neprospěch obviněné, aby podle § 269 odst. 2 trestního řádu zrušil napadené usnesení a zrušil i jemu předcházející usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 2. 6. 2016, č. j. 17 T 75/2014-684, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby podle § 270 odst. 1 trestního řádu přikázal Okresnímu soudu v Trutnově, aby věci v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Nejvyšší soud podle § 267 odst. 3 trestního řádu přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.

Podle § 33 odst. 4 věta první trestního řádu pokud byl pravomocným rozhodnutím podle § 33 odst. 2 trestního řádu obviněnému přiznán nárok na bezplatnou obhajobu nebo obhajobu za sníženou odměnu a obviněný o ustanovení obhájce požádá, bude mu obhájce neprodleně ustanoven.

Podle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu nadřízený orgán zamítne stížnost, není-li důvodná.

Z uvedeného je patrné, že Okresní soud v Trutnově a Krajský soud v Hradci Králové se uvedenými ustanoveními trestního řádu důsledně neřídily.

Nejvyšší soud proto podle § 268 odst. 2 trestního řádu vyslovil, že pravomocným usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 7. 2016, č. j. 12 To 267/2016-695, byl porušen zákon v neprospěch obviněné E. D. v § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu, a v řízení předcházejícím též v § 33 odst. 4 trestního řádu, podle § 269 odst. 2 trestního řádu zrušil napadené usnesení krajského soudu i jemu předcházející usnesení okresního soudu, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 270 odst. 1 trestního řádu Nejvyšší soud přikázal Okresnímu soudu v Trutnově, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

Podle § 270 odst. 4 trestního řádu je orgán, jemuž byla věc Nejvyšším soudem přikázána, vázán právním názorem, který v tomto rozsudku vyslovil Nejvyšší soud, a je povinen provést ty procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. září 2017

JUDr. Pavel Šilhavecký

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru