Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

3 Tdo 995/2002Usnesení NS ze dne 04.12.2002

EcliECLI:CZ:NS:2002:3.TDO.995.2002.1

přidejte vlastní popisek

3 Tdo 995/2002

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 4. prosince 2002 o dovolání podaném obviněným J. J., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 1. 8. 2002, sp. zn. 11 To 278/2002, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 1 T 329/2001, a rozhodl takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá.

Odůvodnění:

Obviněný J. J. byl rozsudkem Okresního soudu Praha-západ ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 1 T 329/2001 uznán vinným trestným činem násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle § 197a tr. zák., kterého se dopustil tím, že „dne 18. 6. 2001 kolem 21.30 hod. v k. ú. Ř., okr. P.-z., v sále hotelu L. d. při likvidaci výstavky při sporu o vlastnictví jednoho z exponátů vyhrožoval újmou na zdraví s pistolí v ruce pracovníkům firmy A., spol. s r. o., K. S., a J. K., takovým způsobem, že to v nich vzbudilo důvodnou obavu o své zdraví.“ Za tento trestný čin byl obviněný podle § 197a tr. zák. a § 53 odst. 2 písm. a) tr. zák. odsouzen k peněžitému trestu ve výši 7000,- Kč, přičemž pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl peněžitý trest vykonán, byl stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání jednoho měsíce.

Obviněný podal proti tomuto rozsudku odvolání, které Krajský soud v Praze usnesením ze dne 1. 8. 2002, sp. zn. 11 To 278/2002 podle § 256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl.

Obviněný J. J. podal prostřednictvím obhájce v dané věci ve lhůtě stanovené v § 265e odst. 1 tr. ř. k Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen Nejvyšší soud) dovolání směřující do výroku o vině i výroku o trestu shora citovaného usnesení odvolacího soudu. Tento mimořádný opravný prostředek uplatnil z důvodu uvedeného v § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř.

V odůvodnění dovolání obviněný uvedl, že okresní i krajský soud nepostupovaly důsledně způsobem předpokládaným v § 2 odst. 6 tr. řádu, když pochybily v hodnocení důkazů, a v důsledku toho dospěly k vadným závěrům o vině obviněného. Dovolatel zejména vyjádřil přesvědčení, že za situace, kdy mu poškození násilím bránili v odvozu věcí nacházejících se ve vlastnictví společnosti, u níž byl zaměstnán, svým jednáním odvracel trvající útok na zájmy chráněné trestním zákonem a jednal proto v nutné obraně. Proto nemohl být naplněn znak protiprávnosti jeho jednání nevybočujícímu z mezí nutné obrany ve smyslu § 13 tr. zák. V petitu dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek (správně usnesení) zrušil a věc vrátil krajskému soudu k novému projednání a rozhodnutí, nebo aby sám rozhodl o zproštění obviněného obžaloby.

Nejvyšší státní zástupkyně nevyužila ke dni projednání předmětného dovolání svého práva vyjádřit se písemně k podanému dovolání ve smyslu § 265h odst. 2 věta prvá tr. ř.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. řádu) při posuzovaní podaného dovolání nejprve zjišťoval, zda jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. ř. Podle odst. 1 tohoto ustanovení lze napadnout dovoláním pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, pokud soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští, přičemž v § 265a odst. 2 písm. a) až písm. h) tr. řádu jsou taxativně vypočtena rozhodnutí, která je možno považovat za rozhodnutí ve věci samé. Napadat je možno jen výroky těchto rozhodnutí, neboť podle § 265a odst. 4 tr. řádu je dovolání jen proti důvodům rozhodnutí zákonem výslovně vyloučeno.

V uvedených ohledech dovolací soud shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., neboť napadá rozhodnutí, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku uvedenému v ustanovení § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř. Nejvyšší soud se proto mohl v návaznosti na tento závěr zabývat otázkou, zda byla zachována lhůta a místo k podání dovolání ve smyslu § 265e tr. ř.

Podle tohoto ustanovení se dovolání podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti němuž dovolání směřuje, přičemž pokud se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději (§ 265e odst. 2 tr. ř.). Ze spisového materiálu v posuzované věci vyplývá, že dvouměsíční dovolací lhůta byla ve smyslu § 265e odst. 1 a odst. 2 tr. ř. zachována.

Nejvyšší soud současně zjistil, že dovolání obviněného splňuje veškeré obsahové náležitosti zakotvené v ustanovení § 265f odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud České republiky posuzoval, zda obviněným uplatněný dovolací důvod lze považovat za některý z důvodů uvedených v citovaném ustanovení zákona, neboť existence dovolacího důvodu je zároveň nezbytnou podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem podle § 265i odst. 3 tr. ř.

Obviněný své dovolání výslovně opřel o dovolací důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. To znamená, že s poukazem na uvedený dovolací důvod není možné se domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Skutkový stav je v případě rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu proto nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu § 2 odst. 5, 6 tr. ř.

Východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. tedy bude zejména popis skutku obsažený v příslušném výroku napadeného rozhodnutí ve věci samé, přičemž skutkové zjištění soudu prvního stupně nemůže dovolací soud změnit, a to ani na základě případného doplňování dokazování či v závislosti na jiném hodnocení v předcházejícím řízení provedených důkazů.

Tento závěr vyplývá rovněž z toho, že Nejvyšší soud v řízení o dovolání jako specifickém mimořádném opravném prostředku, který je určen k nápravě procesních a právních vad rozhodnutí vymezených v § 265a tr. ř., není další instancí přezkoumávající skutkový stav věci v celé šíři, neboť v takovém případě by se dostával do role soudu prvního stupně, který je soudem zákonem určeným a také nejlépe způsobilým ke zjištění skutkového stavu věci ve smyslu § 2 odst. 5 tr. řádu, popřípadě do pozice soudu druhého stupně, který může skutkový stav korigovat prostředky k tomu určenými zákonem. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že z hlediska nápravy skutkových vad obsahuje trestní řád další mimořádné opravné prostředky, a to především obnovu řízení (§ 277 a násl. tr. řádu) a v určitém rozsahu i stížnost pro porušení zákona (§ 266 a násl. tr. řádu).

Z vymezení obsahu dovolání v ustanovení § 265f odst. 1 tr. řádu a zejména ze znění ustanovení § 265b odst. 1 tr. řádu je třeba dovodit, že z hlediska § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu nepostačuje pouhé formální uvedení některého z důvodů vymezených v § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu odkazem na toto zákonné ustanovení, ale tento důvod musí být v podaném dovolání skutečně tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány v právním posouzení skutku, jenž je vymezen ve výroku napadeného rozhodnutí.

Jak bylo uvedeno výše, obviněný ve svém dovolání uvedl, že svým jednáním odvracel trvající útok na zájmy chráněné trestním zákonem a jednal proto v nutné obraně, a nemohl být tudíž naplněn znak protiprávnosti a trestnosti jeho jednání. Z popisu skutku ve výroku rozsudku nalézacího soudu, jak je citován shora, však takový závěr nevyplývá, proto nelze formálně uplatněný dovolací důvod posuzovaného dovolání považovat za materiálně uplatněný. Obviněný sice citoval jeden ze zákonných důvodů k podání dovolání, avšak konkrétní argumenty obsažené v dovolání vycházejí z důvodů jiných ( jiné hodnocení provedených důkazů ve smyslu § 2 odst. 6 tr. ř.), které v zákoně uvedeny nejsou. V takovém případě nebyl uplatněn důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, spočívající v nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení, ale důvod jiný, založený na obviněným namítaných pochybnostech o správnosti skutkových zjištění. Takový důvod pro podání dovolání však v ustanovení § 265b tr. řádu uveden není.

S ohledem na skutečnosti shora rozvedené dospěl Nejvyšší soud k závěru, že námitky obviněného, uplatněné v dovolání, neodpovídají důvodu předpokládanému v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř, a proto shledal, že dovolání bylo podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v § 265b odst. 1 tr. ř.

Nejvyšší soud kromě toho shledal, že skutkový stav zjištěný soudem prvého stupně a vymezený ve skutkové větě výroku o vině rozhodnutí nalézacího soudu, s nímž se odvolací soud zcela ztotožnil, objasňuje všechny potřebné skutkové otázky pro použitou právní kvalifikaci skutku a použité právní kvalifikaci odpovídá.

Nejvyšší soud proto postupoval podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. a v neveřejném zasedání konaném v souladu s ustanovením § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. dovolání obviněného J. J. odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu, než důvodu uvedeného v § 265b tr. ř.

Poučení: Proti usnesení o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. řádu).

V Brně dne 4. prosince 2002

Předseda senátu

Mgr. Josef Hendrych

Vypracovala

JUDr. Blanka Roušalová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru