Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

3 Tdo 840/2004Usnesení NS ze dne 26.08.2004

EcliECLI:CZ:NS:2004:3.TDO.840.2004.1

přidejte vlastní popisek

3 Tdo 840/2004

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. srpna 2004 o dovolání podaném nejvyšší státní zástupkyní v neprospěch P. P. proti rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. 61 To 71/2004 ze dne 23. 3. 2004 v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 2 T 74/2003, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání odmítá.

Odůvodnění:

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. 2 T 74/2003 ze dne 2. 10. 2003 byl P. P. uznán vinným trestným činem podvodu podle § 250 odst. 1, 2 trestního zákona (dále jen tr. zák.), jehož se dopustil skutkem spočívajícím v tom, že dne 3. 4. 1998 v P. k Obvodnímu soudu pro Prahu 4 podal prostřednictvím svého právního zástupce JUDr. P. Š. návrh na vydání platebního rozkazu, kterým měla být manželům Ing. P. a I. P. uložena povinnost zaplatit žalobci částku 445.966,-Kč s úrokem z prodlení a náklady řízení, přičemž v návrhu nepravdivě uvedl, že cena díla byla stanovena dohodou ve výši 1.776.160,40,-Kč a k tomuto návrhu doložil originál smlouvy o dílo, uzavřené mezi jím a manželi P., kde původní cenu 1.453.086,-Kč přeškrtl a ručně místo ní vepsal částku 1.767.160,40,-Kč. Za uvedený trestný čin mu byl uložen peněžitý trest s odpovídajícím náhradním trestem odnětí svobody a bylo též rozhodnuto o náhradě škody.

O odvolání obviněného rozhodl ve druhém stupni Městský soud v Praze rozsudkem sp. zn. 61 To 71/2004 ze dne 23. 3. 2004 a to tak, že podle § 258 odst. 1 písm. d) trestního řádu (dále jen tr. ř.) napadený rozsudek zrušil v celém rozsahu a podle § 259 odst. 3 tr. ř.znovu rozhodl tak, že obviněného podle § 226 písm. b) tr. ř. zprostil obžaloby, kterou mu byl kladen za vinu skutek již shora popsaný a ve kterém byl spatřován uvedený trestný čin.

Všechny výroky uvedeného rozsudku Městského soudu v Praze napadla dovoláním podaným včas a za splnění všech zákonem předpokládaných náležitostí nejvyšší státní zástupkyně, a to v neprospěch obviněného, když za dovolací důvod označila ten, který je uveden v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s tím, že citovaný rozsudek je založen na nesprávném právním posouzení skutku. V důvodech dovolání potom uvedla, že jednáním obviněného byl uveden v omyl Obvodní soud pro Prahu 4, když z tohoto hlediska si odvolací soud neujasnil,že při podvodném jednání ve smyslu ustanovení § 250 tr. zák. nemusí být osoba poškozeného totožná s osobou, kterou pachatel uvádí v omyl a ta následně také v omylu jedná. Má za to, obviněným uvedený zfalšovaný důkaz (nabídnutý v rámci žaloby Obvodnímu soudu pro Prahu 4 ) vedl v konečném důsledku k obohacení obviněného na úkor poškozených. Za daného stavu věcí tak nemohlo jít pouze o občanskoprávní vztah v souvislosti s uplatněním finančního nároku obviněného vůči poškozeným v rámci občanskoprávního řízení. Dovolatelka dodala, že předmětný skutek je v příslušném výroku soudu popsán neúplně, avšak tato skutečnost (s ohledem na příslušná skutková zjištění) sama o sobě nepředstavuje porušení hmotného práva. Uzavřela s tím, že v předmětné trestní věci tak není dán soulad mezi skutkovými zjištěními zachycenými ve výroku prvoinstančního soudu a právním závěrem, pod nějž byla tato skutková zjištění podřazena odvolacím soudem,což ve svém důsledku představuje nesprávné právní posouzení skutku ve smyslu § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Proto také navrhla, aby dovolací soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. za podmínky uvedené v § 265p odst. 1 tr. ř. citovaný rozsudek Městského soudu v Praze v celém rozsahu zrušil, stejně jako všechna rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně k níž došlo zrušením pozbyla podkladu a dále, aby podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal Městskému soudu v Praze, aby předmětnou věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

K takto podanému dovolání se obviněný do této doby nevyjádřil.

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Dovolání je takto určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností z hlediska norem hmotného práva. V uvedených souvislostech potom dovolatelka namítala, že předmětný skutek obsahuje všechny znaky skutkové podstaty trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 2 tr. zák. a tímto trestným činem tak měl být obviněný uznán vinným z důvodů rozvedených v podaném dovolání. Takto konstatovanou výtku, týkající se správnosti aplikace hmotného práva v rámci trestního zákona, je třeba považovat ve vztahu k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. za právně relevantní. Po zvážení argumentace užité dovolatelkou i argumentace plynoucí z citovaného rozsudku odvolacího soudu (při nepochybně zjištěném skutkovém ději), dospěl dovolací soud k závěru, že podané dovolání je zjevně neopodstatněné. V předmětné věci jde zcela evidentně o rozpor mezi obviněným, který konal stavební práce a mezi manžely P., kteří byli objednateli těchto prací, když zmíněný rozpor zjevně spočívá ve sporu o finanční hodnotu těchto prací. Lze souhlasit se závěry odvolacího soudu s tím, že v dané věci jde nepochybně o občanskoprávní spor týkající se provedených prací, ceny díla, práva na doplacení ceny a stanovení povinností jednotlivých stran tohoto sporu po jeho projednání. Doklady předložené obviněným v rámci jím podané žaloby a stejně tak i nárokovaná částka jsou jeho subjektivním přesvědčením o správnosti jeho nároku. Pokud jde o opakované námitky stran jiné částky, kterou uvedl v žalobě (přeškrtnutá částka v textu původní smlouvy o dílo), pak lze snad pouze dodat, že pokud by tuto částku (vyšší) v žalobě v rámci občanskoprávního řízení neuvedl, pak by podání takové žaloby nemělo ani smysl, protože k podání takové žaloby by ani neměl důvod, když obě strany sporu by tak vycházely z částky, které byla sjednána v rámci již zmíněné smlouvy o dílo. Takový postup opírající se zjevně o subjektivní přesvědčení obviněného však ve světle uvedených skutečností nelze interpretovat jako vědomě nesprávný údaj (tvrzení), který měl mystifikovat soud příslušný k projednání celého sporu. V tomto duchu také obviněný koncipoval (společně se svým právním zástupcem) návrh na vydání platebního rozkazu k Obvodnímu soudu pro Prahu 4, v jehož textu také poukázal na to, že změny rozsahu předmětného díla (včetně souhlasu se změnou ceny) byly žalovanými akceptovány. Tuto skutečnost potom poněkud neobratně vyjádřil i přepsáním již uvedené částky v samotné smlouvě o dílo, když z podaného návrhu je potom zřejmé, že skutečnosti, které uváděl, byl připraven před soudem v rámci předpokládaného dalšího řízení prokázat.

Samozřejmě případné další skutečnosti,které po vydání platebního rozkazu vedly až k vydání rozsudku pro zmeškání, nelze přičítat k tíži obviněného a z pohledu posouzení celé věci jsou právně bezvýznamné. Je takto nepochybné, že s ohledem na shora uvedené nemohlo jít o trestný čin, a to ani trestný čin podvodu podle § 250 tr. zák., když obviněným nebyl nikdo uveden v omyl, ani omylu nikoho nevyužil. Stejně tak nelze mít za to, že jednáním obviněného vznikla někomu jinému škoda, když tato okolnost měla být právě předmětem jednání soudu v rámci občanskoprávního řízení, ke kterému však z důvodů již shora uvedených dosud nedošlo. Snad pouze na okraj lze vytknout odvolacímu soudu, že v důvodech svého rozhodnutí se nezabýval výslovně i namítaným podvodným jednáním obviněného vůči příslušnému soudu, u kterého podal v rámci občanskoprávního řízení svou žalobu. Avšak ani tato skutečnost nemohla vést dovolací soud k jiným než shora uvedeným závěrům.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu České republiky nezbylo než podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítnout jako zjevně neopodstatněné,přičemž tak učinil za dodržení podmínek vymezených v ustanovení § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

Poučení :Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný

prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 26. srpna 2004

Předseda senátu

JUDr. Vladimír Jurka

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru