Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

3 Tdo 784/2002Usnesení NS ze dne 15.10.2002

EcliECLI:CZ:NS:2002:3.TDO.784.2002.1

přidejte vlastní popisek

3 Tdo 784/2002

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 15. října 2002 o dovolání podaném obviněným J. N., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 6. 2002, sp. zn. 8 To 62/02, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 2 T 3/2002, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá.

Odůvodnění:

Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 7. 3. 2002, sp. zn. 2 T 3/2002, byl obviněný J. N. uznán vinným pokusem trestného činu vraždy podle § 8 odst. 1 tr. zák. a § 219 odst. 1 tr. zák., kterého se dopustil tím, že „dne 23. srpna 2001 v době kolem 01.00 hodin po předchozím požití alkoholických nápojů a fyzické potyčce s návštěvníky baru K. v Č. B., před objektem tohoto baru na náměstí A. z P. v Č. B., okres K., v úmyslu usmrtit bodl středně velkou až větší silou nezjištěným bodnořezným nástrojem poškozeného L. H., do levé poloviny břicha, čepel nástroje pronikla kůží, podkožím, stěnou břišní do dutiny břišní, kde proťala předstěru a dvojnásobně stěnu tenkého střeva, přičemž při neposkytnutí včasné a specializované léčebné péče hrozilo prohloubení úrazového šoku a smrtelný následek.“ Obviněnému byl podle § 219 odst. 1 tr. zák. uložen trest odnětí svobody v trvání deseti roků, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. d) tr. zák. zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla dále obviněnému uložena povinnost uhradit Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, Okresní pojišťovně K. náhradu škody ve výši 42.179,38 Kč.

O odvolání obviněného rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 5. 6. 2002, sp. zn. 8 To 62/02, kterým předmětné odvolání podle § 256 tr. ř. zamítl.

Shora citované usnesení Vrchního soudu v Praze napadl obviněný J. N. „z důvodu své neviny“ dovoláním podaným prostřednictvím obhájce ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř. Tento svůj mimořádný opravný prostředek opřel o důvod uvedený v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s tím, že „rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a jiných nesprávně hmotně právních posouzeních.“

Námitky, které obviněný ve svém dovolání uplatnil, se týkají zejména podpory závěru o nevině dovolatele. Zpochybnil především rozsah provedeného dokazování, kdy nalézacím soudem nebyl připuštěn jeho návrh na provedení důkazu znaleckým posudkem z oboru toxikologie a psychologie za účelem zjištění rozpoznávacích schopností poškozeného, a zpochybnil také způsob provedené rekognice. Dále obviněný poukázal na rozpory ve výpovědích svědků B. a B. a připomněl skutečnost, že nebyl nalezen útočný nástroj. Podle názoru dovolatele neexistoval v předmětné trestní věci jediný přímý důkaz o tom, že tím, kdo poškozeného napadl a zranil byl právě obviněný. Vzhledem k výše konstatovaným důvodům v petitu svého dovolání navrhl, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudu II. stupně a věc vrátil tomuto soudu k novému řízení, nebo aby podle § 265m tr. ř. rozhodl o jeho „nevině.“

K dovolání obviněného podal písemné vyjádření státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství. Podle jeho názoru nekoresponduje odůvodnění opravného prostředku s formálně označeným dovolacím důvodem. Proto navrhl, aby dovolací soud podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl podané dovolání a učinil tak za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.

Obviněný je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti usnesení, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozhodnutí uvedeném v § 265a odst. 2 písm. a) tr. ř.

Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř., bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod, označený jako důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou pro provedení přezkumu dovolacím soudem.

Důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. To znamená, že s poukazem na uvedený dovolací důvod není možné se domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Skutkový stav je v případě rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu proto nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu § 2 odst. 5, 6 tr. ř. Případy, na které dopadá ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je tedy nutno odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění. Skutkové vady totiž nejsou důsledkem nesprávného hmotně právního názoru. Nesprávné zjištění skutkového stavu má, aplikuje-li soud důsledně hmotné právo, samozřejmě vždy vliv i na nesprávné právní posouzení skutku (nebo jiné hmotně právní posouzení). Poněvadž, jak je uvedeno výše, nelze se v řízení o dovolání domáhat přezkoumání skutkových zjištění, nelze v něm ani odstranit případnou právní vadu, je-li podmíněna nesprávným skutkovým zjištěním.

Východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. tedy bude popis skutku obsažený v příslušném výroku napadeného rozhodnutí ve věci samé.

Obviněný ve svém dovolání uvedl, že tento mimořádný opravný prostředek podává z důvodu své neviny. Na podporu tohoto přesvědčení uplatnil námitky proti rozsahu i kvalitě provedeného dokazování, jak je uvedeno shora. Jde tedy výlučně o námitky směřující do oblasti skutkových zjištění učiněných nalézacím a odvolacím soudem, se kterými dovolatel spojil hmotně právní důsledky. Tato skutková zjištění však podle názoru Nejvyššího soudu nemohou být předmětem přezkumu v rámci řízení o dovolání.

S přihlédnutím ke skutečnostem rozvedeným v předcházejících odstavcích dospěl Nejvyšší soud k závěru, že dovolání bylo podáno z jiných důvodů než uvedených v ustanovení § 265b odst. 1 tr. ř. Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je totiž podle námitek uvedených v dovolání spatřován v nesprávném hodnocení důkazů a tedy ve skutkových vadách, jejichž důsledkem mělo být následné vadné hmotně právní posouzení věci. Podle názoru Nejvyššího soudu musí dovolatel na jedné straně v souladu s § 265f odst. 1 tr. ř. odkázat v dovolání jednak na zákonné ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) – l) tr. ř., přičemž na straně druhé musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody podle § 265b odst. 1 tr. ř.

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Poněvadž Nejvyšší soud v posuzovaném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl v souladu s § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 15. října 2002

Předseda senátu

Mgr. Josef Hendrych

Vypracovala

JUDr. Blanka Roušalová

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru