Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

3 Tdo 782/2002Usnesení NS ze dne 27.11.2002

EcliECLI:CZ:NS:2002:3.TDO.782.2002.1

přidejte vlastní popisek

3 Tdo 782/2002

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 27. listopadu 2002 dovolání podané obviněným J. J. L., , nyní ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici R., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. 1. 2002, sp. zn. 61 To 568/2001, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 2 T 127/2001, a rozhodl takto:

Dovolání se podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítá.

Odůvodnění:

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 21. 11. 2001, sp. zn. 2 T 127/2001 byl obviněný J. J. L. uznán vinným trestnými činy nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů dle § 187 odst. 1, 2 tr. zákona, nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů dle § 188 odst. 1 tr. zákona, padělání a pozměňování veřejné listiny dle § 176 odst. 1 tr. zákona dílem dokonaným a dílem nedokonaným dle § 8 odst. 1 k § 176 odst. 1 tr. zákona a trestným činem nedovoleného ozbrojování dle § 185 odst. 1 tr. zákona. Za to byl odsouzen podle § 187 odst. 2 tr. zákona za použití § 35 odst. 1 tr. zákona k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání osmi let, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. c) tr. řádu zařazen do věznice s ostrahou. Podle § 57 odst. 1, 2 tr. zákona mu byl uložen trest vyhoštění na dobu neurčitou. Podle § 55 odst. 1 písm. a) tr. zákona a § 55 odst. 1 písm. b) tr. zákona mu byl uložen trest propadnutí věcí specifikovaných ve výroku soudu prvního stupně. Podle § 55 odst. 1 písm. c) tr. zákona pak bylo vysloveno i propadnutí částky 145.000,- Kč, 115.000,- IPL, 10.350,- DEM a 120,- ATS.

Uvedený rozsudek bezprostředně nenabyl právní moci, neboť proti němu podal obviněný odvolání, kterým se dne 17. 1. 2001 zabýval ve veřejném zasedání Městský soud v Praze. Ten svým rozsudkem sp. zn. 61 To 568/2001 podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. řádu napadený rozsudek částečně zrušil, a to ve výroku, jímž byl podle § 55 odst. 1 písm. c) tr. zákona vysloven trest propadnutí částky 120,- ATS. Za podmínek § 259 odst. 3 tr. řádu odvolací soud znovu rozhodl tak, že obviněnému uložil podle § 55 odst. 1 písm. c) tr. zákona trest propadnutí částky ve výši 100,- ATS. Jinak zůstal rozsudek soudu prvního stupně rozsudkem Městského soudu v Praze nedotčen.

Prostřednictvím svého obhájce podal obviněný ve lhůtě uvedené v § 265e tr. řádu dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze, ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6, a to proti výrokům o vině trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákona a nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek podle § 188 odst. 1 tr. zákona a proti navazujícím výrokům o trestu a propadnutí věcí.

Za důvod svého dovolání označuje nesprávné právní posouzení skutku podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Ve zdůvodnění svého dovolání především namítá, že trestní spis, pokud závěry obou soudů vůbec nevylučuje, alespoň připouští více možností výkladu provedených důkazů, svědčících v jeho prospěch. Současně namítá, že trestní řízení provázely neobvyklé okolnosti, jakými byl mimo jiné zvláštní režim ve vazbě, pouta při hlavním líčení, nebo otevření dopisu obhájce, adresovaného obviněnému, pracovníkem státního zastupitelství. K těmto neobvyklým okolnostem řadí i neexistenci údajů o zjištěných zraněních obviněného po jeho zadržení. Vyslovuje názor, že obě rozhodnutí soudu jsou opřena v mnoha směrech o pouhou konstrukci, která je ale jenom jednou z možných variant tehdejších událostí. V další části zdůvodnění svého dovolání zpochybňuje hodnocení důkazů, upozorňuje na rozpory ve výpovědích svědků a vyslovuje vlastní názor na váhu jednotlivých důkazů.

V petitu svého dovolání obviněný navrhuje, aby byl zproštěn obžaloby ze spáchání trestných činů podle § 187 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákona a § 188 odst.1 tr. zákona a aby mu byl uložen přiměřený, výrazně nižší trest a nebyl ukládán trest propadnutí věcí.

K podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství. Ta konstatuje, že dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je obviněným uplatněn toliko formálně a že obsah dovolání směřuje nikoliv proti právnímu posouzení, nýbrž proti skutkovému zjištění obou soudů včetně provádění a hodnocení důkazů. Proto navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu a aby toto rozhodnutí učinil v neveřejném zasedání ve smyslu § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda v dané věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle § 265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. řádu, protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest. Obviněný je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. řádu osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, které se ho bezprostředně dotýká.

Poněvadž dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen z důvodů taxativně uvedených v ustanoveních § 265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněné dovolací důvody lze považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem.

Uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z této zákonné formulace vyplývá, že dovolání z citovaného důvodu je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. To znamená, že s poukazem na uvedený dovolací důvod není možné se domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu proto nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu ustanovení § 2 odst. 5, 6 tr. řádu. Dovolací soud je povinen v řízení o dovolání vycházet ze skutkového zjištění nalézacího, resp. odvolacího soudu a v návaznosti na tento skutkový stav hodnotit správnost hmotně právního posouzení. Obviněný musí na jedné straně v souladu s § 265f odst. 1 tr. řádu odkázat v dovolání na některý z dovolacích důvodů podle § 265b odst. 1 písm. a) až l) tr. řádu, současně však nemůže jít o důvod uplatněný pouze formálně, nýbrž i obsah konkrétně uplatněných námitek musí odpovídat důvodům v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody uvedené v § 265b odst. 1 tr. řádu.

Jak však z obsahu dovolání vyplývá, tento důvod spatřuje dovolatel ryze v postupu obou soudů při provádění a hodnocení důkazů v rámci zjišťování skutkového stavu, nikoli v právním hodnocení.

Podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. řádu. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud v daném případě shledal, že dovolání nebylo podáno z důvodů, uvedených v zákoně, rozhodl v souladu s výše citovaným ustanovením tak, že se dovolání obviněného odmítá. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. řádu).

V Brně dne 27. listopadu 2002

Předseda senátu

Mgr. Josef Hendrych

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru