Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

3 Tdo 577/2004Usnesení NS ze dne 23.06.2004

EcliECLI:CZ:NS:2004:3.TDO.577.2004.1

přidejte vlastní popisek

3 Tdo 577/2004

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 23. června 2004 dovolání obviněného Ing. A. Z., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 1. 2004, sp. zn. 7 To 2/2004, v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. 1 T 128/2003, a rozhodl takto:

Dovolání Ing. A. Z. se podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu odmítá.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 26. 11. 2003, sp. zn. 1 T 128/2003, byl obviněný Ing. A. Z. uznán vinným jednak trestným činem ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1 tr. zákona, jednak trestným činem násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle § 197a tr. zákona, za které byl odsouzen podle § 221 odst. 1 tr. zákona ve smyslu § 35 odst. 1, § 58 odst. 1, § 59 odst. 1 tr. zákona k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 měsíců. Podle § 59 odst. 2 tr. zákona mu byla uložena povinnost zdržet se jakéhokoliv vyhrožování nebo napadání poškozené M. Z. a rodičů M. Z., J. K. a Ja. K.

Podkladem výroku o vině se stalo zjištění soudu prvního stupně, že obviněný

1/ dne 5. 3. 2003 kolem 00.30 hodin ve V. M., okr. V., na ul. P. v bytě, který obývá se svojí manželkou M. Z., jí vulgárně nadával, požadoval po ní pohlavní styk a když odmítla, bil ji pěstmi a kopal bosou nohou po celém těle, čímž jí způsobil mnohočetné pohmožděniny na levém předloktí a paží, pravého předloktí, zhmoždění břišní stěny a pravého bérce, což si vyžádalo léčení po dobu nejméně jednoho týdne,

2/ dne 15. 3. 2003 ve F. L., okr. V., před domem rodičů jeho manželky M. Z., kam M. Z. v důsledku jeho násilného jednání se synem odjela, jí vyhrožoval likvidací a vypálením domu takovým způsobem, že měla obavy, že svoji hrozbu uskuteční.

Uvedený rozsudek nenabyl bezprostředně právní moci, neboť proti němu podal obviněný odvolání, kterým se zabýval ve veřejném zasedání konaném dne 21. 1. 2004 Krajský soud v Ostravě. Ten svým rozsudkem sp. zn. 7 To 2/2004 podle § 258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. řádu zrušil v napadeném rozsudku výrok o vině pod bodem 2 a celý výrok o trestu; za použití § 259 odst. 3 tr. řádu obviněnému nově uložil při nezměněném výroku o vině pod bodem 1 rozsudku podle § 221 odst. 1 tr. zákona trest odnětí svobody v trvání 4 měsíců, jehož výkon byl podle § 58 odst. 1, § 59 odst. 1 tr. zákona podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 18 měsíců

Prostřednictvím svého obhájce podal obviněný ve lhůtě podle § 265e tr. řádu proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ve spojení s rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně dovolání, které směřuje proti rozhodnutí o vině i proti rozhodnutí o trestu. Obviněný se odkazuje na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu s tím, že dle jeho názoru rozhodnutí obou soudů spočívají na nesprávném právním posouzení skutku. V odůvodnění svého dovolání namítá, že nespáchal trestný čin ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1 tr. zákona a má za to, že ani provedené dokazování jej z tohoto trestného činu neusvědčuje. Upozorňuje na to, že soud vycházel při svém rozhodování z výpovědi poškozené a opíral se o znalecký posudek z oboru zdravotnictví, kde je uveden názor znalce, který se domnívá, že ublížení na zdraví způsobil právě obžalovaný. K tomu dovolatel uvádí, že názorem znalce nelze nahradit dokazování, které by jej usvědčovalo. Dále v odůvodnění svého dovolání vyslovuje názor, že jednání, ze kterého je obviňován, není vůbec trestným činem, a to jak vzhledem k charakteru uváděného poranění, jak je podáván poškozenou, tak i vzhledem k době léčení.

V petitu svého dovolání navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil napadená rozhodnutí a aby sám rozhodl tak, že obviněného zprostí obžaloby.

K podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství. Vyslovuje svůj souhlas se závěrem soudu, že zjištěné zranění si vyžádalo léčení v pracovní neschopnosti trvající nejméně jeden týden s tím, že toto zjištění má oporu v provedených důkazech. Konstatuje, že poškozené sice zřejmě nebyla položena otázka, v jakém směru ji utrpěné zranění omezovalo v obvyklém způsobu života, nicméně s ohledem na rozsah zhmoždění, které je popsáno ve skutkové větě, zejména u masivního poranění stěny břišní, lze předpokládat bolestivost omezující v obvyklém způsobu života. Dále konstatuje, že v přezkoumávaném případě nebyla délka pracovní neschopnosti stanovena na základě subjektivních stesků poškozené, ale na základě objektivního nálezu. Námitky obviněného v tom směru, že jeho jednání nenaplnilo znaky skutkové podstaty trestného činu ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1 tr. zákona, tedy označuje za zjevně neopodstatněné a dovolání proto navrhuje odmítnout podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu.

Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti podle § 265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. řádu, protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest. Obviněný je rovněž osobou oprávněnou k podání tohoto mimořádného opravného prostředku.

Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanoveních § 265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (§ 265i odst. 3 tr. řádu).

Obsah podaného dovolání je s použitým dovolacím důvodem v souladu, neboť podstatou námitek obviněného je právní posouzení skutku, a to z hlediska, zda zjištěné jednání je či není trestným činem. I když dovolání zčásti obsahuje námitky vztahující se ke skutkovým zjištěním soudu, resp. k hodnocení provedených důkazů, je nutno míti za to, že těmito námitkami není dovolatelem sledován záměr k přehodnocení skutkových zjištění, nýbrž ke změně právního hodnocení skutku.

Na základě věcného přezkoumání námitek dovolatele a obsahu přiloženého trestního spisu, jakož i rozhodnutí obou soudů dospěl Nejvyšší soud k závěru, že podané dovolání je zjevně neopodstatněné. V řízení o dovolání je totiž zapotřebí mít za prokázaná učiněná skutková zjištění. Těmto skutkovým zjištěním odpovídá právní závěr obou soudů, že obviněný popsaným jednáním naplnil jak po objektivní, tak i po subjektivní stránce všechny zákonné znaky skutkové podstaty trestného činu ublížení na zdraví podle § 221 odst. 1 tr. zákona. Je sice možno přisvědčit námitce obviněného, že ze samotného znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví chirurgie, není možno dovodit přesvědčivý a nezpochybnitelný závěr o tom, že zranění, uváděná v lékařské zprávě a zmíněném znaleckém posudku, způsobil právě obviněný, nicméně je zcela zjevné, že o této skutečnosti nevypovídal sám znalecký posudek, ale tato skutečnost vyplývá z celkových skutkových zjištění soudu.

Z dovoláním napadených rozhodnutí soudů obou stupňů se rovněž podává, že dostatečnou pozornost věnovaly i otázce délky omezení poškozené v obvyklém způsobu života. V žádném z obou rozsudků sice není explicitně uveden konkrétní údaj o tom, v čem toto omezení obvyklého způsobu mělo spočívat, nicméně z ustálených skutkových zjištění je zcela zjevné, že údaj o délce pracovní neschopnosti trvající nejméně jeden týden má v provedených důkazech dostatečnou oporu. Rovněž z charakteru poranění lze dostatečně v rozhodnutí soudu rozsah omezení poškozené v obvyklém způsobu života jednoznačně dovodit.

Z kontextu odůvodnění podaného dovolání je zjevné, že obviněný především nesouhlasí se skutkovými zjištěními soudu, která ovšem nejsou v řízení o dovolání přezkoumatelná; námitky odpovídající použitému dovolacímu důvodu pak při respektování ustáleného popisu skutku jsou v posuzovaném případě zjevně neopodstatněné

Nejvyšší soud se tak neztotožnil s názorem obviněného, že okolnosti popsané ve skutkové větě odsuzujícího rozsudku nekorespondují s použitou právní kvalifikací a námitky v tomto směru považuje za zjevně neopodstatněné.

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, jde-li o dovolání zjevně neopodstatněné. Vzhledem k tomu, že dovolání bylo v části, která svým obsahem odpovídá použitému dovolacímu důvodu dle § 265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, shledáno jako zjevně neopodstatněné, rozhodl Nejvyšší soud o odmítnutí dovolání Ing. A. Z. v souladu s výše uvedeným ustanovením tr. řádu. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.

Poučení:Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný

prostředek přípustný (§ 265n tr. řádu).

V Brně dne 23. června 2004

Předseda senátu

Mgr. Josef Hendrych

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru