Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

3 Tdo 383/2020Usnesení NS ze dne 15.04.2020

HeslaNeoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku
Podvod
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2020:3.TDO.383.2020.1
Důvod dovolání

§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř.

Dotčené předpisy

§ 234 odst. 3 tr. zákoníku

§ 209 odst. 1 tr. zákoníku

§ 209 odst. 3 tr. zákoníku


přidejte vlastní popisek

3 Tdo 383/2020-660

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 15. 4. 2020 o dovolání, které podal obviněný K. B., nar. XY, Slovenská republika, státní příslušník Slovenské republiky, trvale bytem XY, XY, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 3. 2019, sp. zn. 9 To 75/2019, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 1 T 116/2018, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného K. B. odmítá.

Odůvodnění:

I.

Dosavadní průběh řízení

1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 24. 1. 2019, sp. zn. 1 T 116/2018, byl obviněný K. B. uznán vinným zločinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 3 alinea druhá zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „tr. zákoník“), a přečinem podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku dílem dokonaného, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku zčásti ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku. Uvedených trestných činů se obviněný dopustil jednání podrobně popsaným ve skutkové větě citovaného rozsudku.

2. Za tyto trestné byl obviněný odsouzen podle § 234 odst. 3 tr. zákoníku, za užití § 43 odst. 1 tr. zákoníku, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3,5 (tří a půl) let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.

3. Podle § 228 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „tr. ř.“) byla obviněnému uložena povinnost, aby uhradil poškozené společnosti GECO, a. s., škodu ve výši 3 140 Kč.

4. Proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 24. 1. 2019, sp. zn. 1 T 116/2018, podal obviněný a státní zástupce v neprospěch obviněného odvolání.

5. O podaných odvoláních rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 14. 3. 2019, sp. zn. 9 To 75/2019, tak, že podle § 256 tr. ř. zamítl jako nedůvodné jak odvolání obviněného, tak odvolání státního zástupce podané v neprospěch obviněného.

II.

Dovolání a vyjádření k němu

6. Proti citovanému usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 3. 2019, sp. zn. 9 To 75/2019 (které ovšem obhájce obviněného chybně označil), podal dne 18. 11. 2019 obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání, ve kterém obhájce uvedl, že byl obhájcem obviněného ustanoven opatřením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 30. 10. 2019, přičemž mu doposud nebylo soudem prvního stupně umožněno nahlédnout do spisu. Dále uvádí, že měl domluvený termín nahlížení do spisu na 18. 11. 2019, tento termín byl ale ze strany soudu zrušen s tím, že spis byl dne 13. 11. 2019 zaslán Městskému soudu v Praze k vyřízení opravného prostředku a že v době podání dovolání spis ještě nebyl na Městském soudu v Praze přístupný. Obhájce pak podle svého vyjádření ještě ani neuskutečnil první poradu s klientem, neboť bez znalosti spisu nemůže věc s klientem kvalifikovaně projednávat. Obhájce obviněného proto z procesní opatrnosti podal dovolání proti všem výrokům usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 3. 2019, sp. zn. 9 To 75/2019, s tím, že žádá o sdělení termínu připadajícího na konec lhůty, popř. žádá o prodloužení lhůty k odůvodnění dovolání, neboť není doposud schopen vykonávat obhajobu obviněného. Rovněž požádal o zaslání relevantních podkladů k trestní věci, zejména rozhodnutí obou soudů, a o umožnění nahlížení do trestního spisu. Závěrem dovolání obhájce obviněného navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení odvolacího soudu a věc vrátil tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí.

7. Obviněný prostřednictvím svého obhájce následně doplnil dovolání podáním ze dne 13. 12. 2019. V rámci doplnění dovolání poté, co vysvětlil chybné označení napadeného rozhodnutí v původním dovolání, obviněný uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť má za to, že napadené usnesení spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení.

8. Obviněný je přesvědčen o tom, že mu nebyl prokázán přímý ani eventuální úmysl ve vztahu k použití padělaného platební prostředku jako pravého (vyžadovaný specifický úmysl), případně k osobám v cizím státu, které měly hotovost vybírat. Dále namítá, že karty užil pouze ve třech případech, nikoliv ve 24 případech, jak tvrdí soudy. Podle obviněného chybí i jakýkoliv důkaz o tom, že byl i padělán (vyhotoven) platební prostředek, který byl užit – poukazuje na to, že paděláním platebního prostředku se rozumí jak jeho falešné vyrobení, tak i vyrobení či vyhotovení náhražky. O existenci padělku karty pak v jeho případě neexistuje jediný důkaz. Není zřejmé, jak mělo k padělání platebního prostředku docházet. Není podle něj ani vyloučeno, že data z platebních karet mohla být odcizena i jiným způsobem.

9. Postupem soudů nižších stupňů byla podle obviněného porušena jeho základní práva, včetně práva na spravedlivý proces, a to tím, že existuje extrémní rozpor mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými zjištěními. Ten spočívá v tom, že zjištění soudů nemají žádnou obsahovou souvislost s provedenými důkazy. Z kamerových záznamů totiž podle obviněného jednoznačně vyplývá, že byl na místě (místech) v doprovodu dalších osob, ale z žádného záznamu neplyne, že padělané platební karty užil.

10. Dovolatel proto navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu v celém rozsahu zrušil a věc přikázal tomuto soudu k dalšímu projednání a rozhodnutí.

11. Dovolání obviněného bylo ve smyslu znění § 265h odst. 2 věty první tr. ř. zasláno nejvyššímu státnímu zástupci k případnému vyjádření. K dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“), který po rekapitulaci dosavadního průběhu trestního řízení poukázal na to, že obviněný K. B. podal návrh na povolení obnovy řízení, který byl usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 1 T 116/2018, pravomocně zamítnut podle § 283 písm. d) tr. ř.

12. Dovolání obviněného bylo podle státního zástupce podáno opožděně. Usnesení odvolacího soudu totiž bylo stranám rozesláno už v březnu 2019, obviněný však tehdy prostřednictvím svého tehdejšího obhájce dovolání nepodal a učinil tak až podáním ze dne 18. 11. 2019 prostřednictvím obhájce JUDr. Ondřeje Bahníka, který mu byl ustanoven opatřením nalézacího soudu ze dne 30. 10. 2019. Z hlediska běhu lhůty pro podání dovolání je podle státního zástupce irelevantní skutečnost, že dovolatel o ustanovení obhájce pro podání dovolání žádal již dne 17. 5. 2019, jakož i otázka, kdy a zda vůbec bylo rozhodnutí odvolacího soudu doručeno obhájci JUDr. Ondřeji Bahníkovi. Dovolání proto bylo podáno až po uplynutí lhůty podle § 265e odst. 1 tr. ř.

13. Pro úplnost státní zástupce uvádí, že uplatněné námitky směřují do oblasti skutkových zjištění a deklarovanému dovolacímu důvodu obsahově neodpovídají. Nevyplývá z nich ani existence extrémního rozporu mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými zjištěními, který dovolatel formálně namítá.

14. Vzhledem k výše uvedenému státní zástupce navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř., protože bylo podáno opožděně. Pro případ, že by Nejvyšší soud dospěl k odlišnému závěru o včasnosti podání dovolání, státní zástupce navrhuje, aby Nejvyšší soud podané dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř., neboť bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v § 265b tr. ř. Současně navrhuje, aby Nejvyšší soud v souladu s § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. učinil rozhodnutí v neveřejném zasedání. S rozhodnutím věci v neveřejném zasedání státní zástupce souhlasí i pro případ jiného nežli některého z výše navrhovaných rozhodnutí [§ 265r odst. 1 písm. c) tr. ř. ].

III.

Přípustnost dovolání

15. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda je v této trestní věci dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda jej podala osoba oprávněná. Shledal přitom, že dovolání obviněného je přípustné podle § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., že bylo podáno osobou oprávněnou [§ 265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], a na místě, kde lze podání učinit (§ 265e odst. 1, 2 tr. ř.), přičemž splňuje i obsahové náležitosti dovolání (§ 265f tr. ř.). Současně však zjistil, že dovolání bylo podáno opožděně.

16. Zákon v § 265e odst. 1 tr. ř. stanoví, že dovolání se podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni, do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje. Podle § 265e odst. 2 tr. ř. platí, že jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a zákonnému zástupci, běží lhůta od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději. Z ustanovení § 265e odst. 3 tr. ř. plyne, že lhůta k podání dovolání je zachována také tehdy, je-li dovolání podáno ve lhůtě u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni, anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno nebo který má ve věci rozhodnout. Podle § 265e odst. 4 tr. ř. platí, že navrácení lhůty k podání dovolání není přípustné.

17. Z ustanovení § 60 odst. 2 tr. ř. vyplývá, že lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který svým jménem nebo číselným označením odpovídá dni, kdy se stala událost určující počátek lhůty. Chybí-li tento den v posledním měsíci lhůty, končí lhůta uplynutím posledního dne tohoto měsíce. Podle § 60 odst. 3 tr. ř. platí, že připadne-li konec lhůty na den pracovního klidu nebo pracovního volna, pokládá se za poslední den lhůty nejbližší příští pracovní den.

18. Ze spisu vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 1 T 116/2018 Nejvyšší soud zjistil, že usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 3. 2019, sp. zn. 9 To 75/2019, kterým bylo podle § 256 tr. ř. zamítnuto odvolání obviněného a státního zástupce podané v neprospěch obviněného a které obsahuje poučení mimo jiné o tom, že proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení prostřednictvím soudu, který ve věci rozhodoval v prvním stupni, bylo tehdejšímu obhájci obviněného JUDr. Jiřímu Matznerovi, Ph.D., doručeno do datové schránky dne 26. 3. 2019 a samotnému obviněnému pak v listinné podobě dne 4. 4. 2019. Lhůta dvou měsíců pro podání dovolání tak obviněnému, resp. jeho obhájci, uplynula dne 4. 6. 2019.

19. Z procesního spisu Nejvyšší soud dále zjistil, že obviněný podáním ze dne 12. 5. 2019 požádal soud prvního stupně o ustanovení obhájce pro účely podání dovolání, a to z důvodu, že již nemá žádné finanční prostředky pro placeného obhájce. Toto podání bylo Obvodnímu soudu pro Prahu 4 doručeno dne 17. 5. 2019. Opatřením tohoto soudu ze dne 30. 10. 2019 byl obviněnému podle § 36a odst. 2 písm. a) tr. ř. za použití § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř. ustanoven pro účely řízení o dovolání obhájce Mgr. Ondřej Bahník.

20. Na základě výše uvedeného dospěl Nejvyšší soud k závěru, že za situace, kdy bylo dovolání obviněného podáno až dne 18. 11. 2019, se jedná o dovolání opožděné. Na tomto závěru nemění nic ani skutečnost, že obviněný požádal podáním doručením soudu prvního stupně dne 17. 5. 2019 o ustanovení obhájce pro účely podání dovolání a že tento mu byl ustanoven až dne 30. 10. 2019, tedy již po uplynutí lhůty pro podání dovolání. Podle § 41 odst. 5 tr. ř. totiž platí, že nebylo-li zmocnění obhájce při jeho zvolení nebo ustanovení vymezeno jinak, zaniká při skončení trestního stíhání. I když zmocnění takto zaniklo, je obhájce oprávněn podat za obžalovaného ještě dovolání a zúčastnit se řízení o dovolání u Nejvyššího soudu, dále podat žádost o milost a o odklad výkonu trestu. Z právě uvedeného plyne, že oprávněn podat za obviněného dovolání byl v této trestní věci původní obhájce dovolatele, kterým byl JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., a to i přesto, že jeho zmocnění po skončení trestního stíhání zaniklo. K ustanovení nového obhájce Mgr. Ondřeje Bahníka soudem prvního stupně tak nebyl dán důvod. Navíc, původní obhájce dovolatele sdělil soudu prvního stupně, že obviněného nebude při podání dovolání zastupovat, až dne 18. 6. 2019, tedy dva týdny po uplynutí lhůty pro podání dovolání. Lze tedy plně odkázat na závěry uvedené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2006, sp. zn. 11 Tdo 1340/2006, publikované pod č. 50/2007 Sb. rozh. tr., podle kterého jestliže v době, kdy pravomocně skončilo řízení některým z rozhodnutí soudu uvedených v ustanovení § 265a odst. 2 tr. ř., měl obviněný obhájce, pak je tento obhájce oprávněn, popřípadě s ohledem na příslušná ustanovení zákona o advokacii (např. § 16 zákona č. 85/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů) i povinen podat za obviněného dovolání a účastnit se řízení o něm (§ 41 odst. 5 tr. ř), a to bez ohledu na okolnost, že právní mocí už jinak zaniklo zmocnění tohoto obhájce, aby obhajoval obviněného. V uvedeném případě není žádný důvod k tomu, aby soud (např. k žádosti obviněného) ustanovil obviněnému nového obhájce (obdobně též usnesení Ústavního soudu ze dne 14. 2. 2017, sp. zn. I. ÚS 4246/16).

21. Pouze pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že uvedl-li obviněný ve svém podání ze dne 12. 5. 2019, ve kterém požádal o ustanovení obhájce pro účely podání dovolání, že již nemá žádné finanční prostředky pro placeného obhájce, měl v takovém případě podat podle § 33 odst. 2 tr. ř. žádost o přiznání bezplatné obhajoby, ke které měl přiložit dokumenty osvědčující nedostatek prostředků na úhradu nákladů obhajoby. Pokud by tak učinil a osvědčil by, že nemá dostatek prostředků, aby sám hradil náklady obhajoby, rozhodl by předseda senátu o tom, zda má obviněný nárok na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu. V takovém případě by podle § 151 odst. 6 tr. ř. ve spojení s § 151 odst. 2 věta první tr. ř. nesl náklady na obhajobu obviněného stát, a to i v případě obhájce zvoleného. Nic takového však obviněný neučinil.

V.

Způsob rozhodnutí dovolacího soudu

22. Vzhledem ke všem shora uvedeným skutečnostem Nejvyšší soud o dovolání obviněného rozhodl způsobem uvedeným v § 265i odst. 1 písm. c) tr. ř. podle kterého Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno opožděně.

23. Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud o tomto mimořádném opravném prostředku v neveřejném zasedání. Pokud jde o rozsah odůvodnění tohoto usnesení, odkazuje na ustanovení § 265i odst. 2 tr. ř., podle něhož „[v] odůvodnění usnesení o odmítnutí dovolání Nejvyšší soud jen stručně uvede důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí“.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 15. 4. 2020

JUDr. Pavel Šilhavecký

předseda senátu

Zpracoval:

JUDr. Aleš Kolář

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru