Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

3 Tdo 250/2004Usnesení NS ze dne 17.03.2004

EcliECLI:CZ:NS:2004:3.TDO.250.2004.1

přidejte vlastní popisek

3 Tdo 250/2004

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 17. března 2004 o dovolání podaném M. B., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. 5 To 783/2003 ze dne 29. 10. 2003, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 7 T 166/2002, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá.

Odůvodnění:

Rozsudkem Okresního soudu v Karviné sp. zn. 7 T 166/2002 ze dne 13. 8. 2003 byl dovolatel uznán vinným trestným činem krádeže podle § 247 odst. 1 písm. a), d), e) trestního zákona, když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedený trestný čin byl odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře dvouset hodin s povinností během výkonu tohoto trestu přiměřeně uhradit způsobenou škodu, o které rovněž ve vztahu k poškozenému soud rozhodl.

V předmětné věci podal M. B. odvolání, o kterém rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením sp. zn. 5 To 783/2003 ze dne 29. 10. 2003 tak, že je jako nedůvodné podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl.

M. B. poté, jako osoba oprávněná, včas a prostřednictvím svého obhájce, za splnění všech zákonem pro podání dovolání vyžadovaných náležitostí, podal dovolání směřující proti uvedeným rozhodnutím, když za dovolací důvod označil ten, který je obsažen v ustanovení § 256b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech svého dovolání namítl, že předmětný skutek byl nesprávně hmotně právně posouzen v souvislosti se skutkovými vadami, které spočívají v nesprávných skutkových zjištěních. Navíc nebyla najisto postavena výše způsobené škody, zejména co do způsobu jejího zjišťování (bez provedené inventury) a jsou tak dány pochybnosti, zda skutečně vzniklá škoda je alespoň škodou nikoli nepatrnou. Navrhl, aby Nejvyšší soud „zrušil napadené rozhodnutí a přikázal Okresnímu soudu v Karviné, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a učinil nové rozhodnutí“.

K podanému dovolání se písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství s tím, že dovolatel přes uplatněný dovolací důvod ve skutečnosti namítá toliko nesprávné hodnocení provedených důkazů a zpochybňuje výši způsobené škody a napadá tak soudy učiněná skutková zjištění. S poukazem na uvedené proto navrhl, aby Nejvyšší soud takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, neboť bylo podáno z jiného důvodu než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř.

Na tomto místě je nutné připomenout, že dovolání jako mimořádný opravný prostředek lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř., a tedy je nezbytné posoudit, zda uplatněný dovolací důvod i v dané věci je tím, který lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání skutkových zjištění, pokud tato nejsou v extrémním nesouladu s právními závěry přijatými při jejich hodnocení. Skutkový stav je takto při rozhodování hodnocen pouze z hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Za dané situace se tak nelze s poukazem na označený dovolací důvod domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na kterých je napadené rozhodnutí vybudováno.

Z hlediska popisu skutku obsaženého v příslušném výroku rozsudku soudu prvního stupně dovolatel namítl nedostatečné, a tedy nesprávné zjištění jím způsobené škody a tedy v této souvislosti polemizuje se soudy užitou právní kvalifikací jeho trestné činnosti a dále souhrnně se skutkovými zjištěními, které soudy vedly k závěrům, které tyto vyjádřily ve svých rozhodnutích. Bez ohledu na to, že bližší argumentaci stran pochybností o výši způsobené škody vznesl dovolatel až v rámci podaného dovolání, je potřebné zdůraznit, že s ohledem na již řečené, oba soudy ve svých rozhodnutích přiléhavě vysvětlily, z jakých důkazů ve věci provedených vycházely. V tomto směru poukázaly na přesvědčivé svědecké výpovědi, v rámci kterých byla také spolehlivě prokázána výše způsobené škody, přičemž správně tento kvalifikační moment byl označen právě i v souvislosti s trestným činem, kterým byl dovolatel nakonec shledán vinným.

S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo než podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout jako dovolání podané z jiného důvodu než je uveden v § 265b tr. ř. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný

prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 17. března 2004

Předseda senátu

Mgr. Josef Hendrych

Vypracoval

JUDr. Vladimír Jurka

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru