Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

3 Tdo 1507/2015Usnesení NS ze dne 02.03.2016

HeslaSpravedlivý proces
Zákonný soudce
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2016:3.TDO.1507.2015.1
Důvod dovolání

§ 265b odst.1 písm. a) tr.ř.

Dotčené předpisy

čl. 38 odst. 1 předpisu č. 2/11993Sb.

§ 41 odst. 2 předpisu č. 6/2002 Sb.

§ 27, 31, 35 předpisu č. 6/2002 Sb.


přidejte vlastní popisek

3 Tdo 1507/2015-72

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 2. 3. 2016 o dovolání, které podal obviněný B. Ch., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, ze dne 17. 7. 2015, sp. zn. 2 To 119/2015, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 2 T 2/2012, takto::

Podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání obviněného B. Ch. odmítá.

Odůvodnění:

I.

Rozsudkem Okresního soudu v Přerově ze dne 21. 1. 2015, sp. zn. 2 T 2/2012, byl obviněný B. Ch. na podkladě skutkového stavu podrobně popsaném ve výroku rozsudku uznán vinným účastenstvím ve formě pomoci na zločinu podvodu podle § 24 odst. 1 písm. c) zákona č. 40/2009 Sb, trestního zákoníku (dále jen „tr. zákoník“), k § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku.

Za to byl odsouzen podle § 209 odst. 4 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků a 6 (šesti) měsíců, pro jehož výkon byl v souladu s ustanovením § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.

Dále byl podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku zrušen výrok o trestu, jakož i všechna rozhodnutí, na tento výrok obsahově navazující, pokud by vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 13. 9. 2012, sp. zn. 2 T 91/2011, který nabyl právní moci dne 26. 5. 2014, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ze dne 26. 5. 2014, sp. zn. 55 To 87/2013, a rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 30. 1. 2012, sp. zn. 2 T 189/2010, který nabyl právní moci dne 10. 7. 2012.

Současně bylo rozhodnuto o vině a trestu obviněných A. Z., a M. Š.

Proti rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 21. 1. 2015, sp. zn. 2 T 2/2012, podal obviněný odvolání.

O odvolání rozhodl Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, usnesením ze dne 17. 7. 2015, sp. zn. 2 To 119/2015, a to tak, že podle § 256 tr. ř. odvolání obviněného B. Ch. a obviněných A. Z. a M. Š. zamítl jako nedůvodné.

II.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal obviněný B. Ch. dovolání (č. l. 1480-1481), v rámci něhož uplatnil dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. a) tr. ř., maje za to, že bylo porušeno jeho právo na zákonného soudce.

Obviněný namítl, že podle rozvrhu práce dostupného na internetových stránkách Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, měl rozhodovat senát ve složení: předseda senátu Mgr. Aleš Rýznar, JUDr. Jiří Straňák, Mgr. Michal Jelínek. Avšak za nepřítomného JUDr. Straňáka byla členem senátu JUDr. Lenka Konrádová, která je jinak členem senátu 68 To. Změna rozvrhu práce, která by oznamovala skutečnost o tom, že dojde k jinému obsazení soudu, však uveřejněna nebyla. Součástí základního práva na zákonného soudce podle článku 38 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) je i zásada přidělování soudní agendy a určení složení senátů na základě pravidel obsažených v rozvrhu práce soudů. Mezi požadavky, jež vyplývají pro rozvrh práce z čl. 38 odst. 1 Listiny, patří především předvídatelnost a transparentnost obsazení soudu včetně zastupování ve vztahu k účastníkům řízení. Pokud příslušný senát stanovený rozvrhem práce soudu projedná a rozhodne věc v jiném než určeném složení, může se tak stát pouze tehdy, jestliže je absence rozvrhem práce soudu určených soudců důvodná. Za takovou je třeba považovat zejména vyloučení soudce z důvodu podjatosti a jeho odůvodněnou nepřítomnost (v důsledku nemoci, dovolené, pracovní cesta apod.).

V návaznosti na výše uvedené proto obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení krajského soudu zrušil podle § 265l odst. 1 tr. ř. a věc přikázal Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.

K dovolání obviněného se ve smyslu znění § 265h odst. 2 věty první tr. ř. písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“).

Poté, co zopakoval dosavadní průběh řízení a námitky obviněného, uvedl, že námitka obviněného je dovolacím důvodem, který je uveden ve druhé alternativě ustanovení § 265b odst. 1 písm. a) tr. ř., tedy že soud nebyl náležitě obsazen. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu i Nejvyššího soudu je soud rozhodující ve věci nesprávně obsazen také tehdy, jestliže nebyl obsazen v souladu s rozvrhem práce vydaným předsedou soudu pro projednání s příslušnou soudcovskou radou – viz § 41 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích) – dále jen „zákon o soudech a soudcích“. Zastoupení soudců se stejně jako složení senátů musí řídit předem stanovenými pravidly určenými rozvrhem práce. Tvrzení dovolatele o pochybení soudu je pak třeba ověřit výjimečným doplněním dokazování podle § 265r odst. 7 tr. ř. v průběhu neveřejného zasedání dovolacího soudu. K uvedenému státní zástupce připomněl, že podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. 8 Tdo 15/2014, by k naplnění uvedeného dovolacího důvodu nepostačovalo, pokud by odvolací soud předmětnou změnu ve složení senátu zúčastněným stranám pouze dostatečně a včas nesignalizoval za situace, že by jinak tato změna proběhla řádným způsobem.

Jestliže bude zjištěno, že členka senátu odvolacího soudu JUDr. Konrádová rozhodovala o odvolání, aniž by jí byla tato věc přidělena podle předem stanovených pravidel určených rozvrhem práce, bude důvod dovolání podle § 265b odst. 1 písm. a) tr. ř. naplněn a dovolání bude důvodné. V takovémto případě navrhuje, aby Nejvyšší soud podle § 265k odst. 1 tr. ř. usnesení odvolacího soudu zrušil, podle § 265k odst. 2 tr. ř. zrušil i veškerá rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Brně, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. V opačném případě státní zástupce navrhuje podané dovolání podle § 265j tr. ř. zamítnout jako nedůvodné.

III.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) především zkoumal, zda je výše uvedené dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou, zda má všechny obsahové a formální náležitosti a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí či zda tu nejsou důvody pro odmítnutí dovolání. Přitom dospěl k následujícím závěrům:

Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, ze dne 17. 7. 2015, sp. zn. 2 To 119/2015, je přípustné z hlediska ustanovení § 265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, přičemž směřuje proti rozhodnutí, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku, kterým byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest. Obviněný je podle § 265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání (pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká). Dovolání, které splňuje náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. ř., podal prostřednictvím svého obhájce, tedy v souladu s ustanovením § 265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř. a na místě určeném týmž zákonným ustanovením.

Protože dovolání je možné učinit pouze z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo nutno posoudit, zda obviněným B. Ch. vznesené námitky naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. a) tr. ř.

Důvod podle § 265b odst. 1 písm. a) tr. ř. je dán v případě, že ve věci rozhodl věcně nepříslušný soud, nebo soud, který nebyl náležitě obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát nebo rozhodl soud vyššího stupně.

Podle obsahu uvedených námitek je zřejmé, že obviněný nevytýkal, že šlo o věcně nepříslušný soud, ale to, že odvolací soud nebyl v době rozhodování jeho věci náležitě obsazen. K uvedené problematice lze uvést následující.

Pro posouzení, zda byl soud náležitě obsazen, je třeba vycházet z ustanovení § 27, § 31 a § 35 zákona o soudech a soudcích, avšak tento pojem je nutné vykládat v souvislosti se způsobem přidělování věci v souladu s rozvrhem práce, jenž byl sestaven ve smyslu § 41 a § 42 a násl. zákona o soudech a soudcích, neboť jen tak je zajištěn požadavek vyplývající z čl. 38 Listiny, podle něhož „nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci“. Podstatou náležitého obsazení soudu je především ochrana proti libovolnému či účelovému obsazení jednajícího soudu ad hoc (srov. rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 6. 6. 2002, sp. zn. III. ÚS 711/01), a proto základní právo na zákonného soudce (tj. příslušnost soudu a soudce) nemůže být vyčerpáno jen zákonným vymezením věcné, funkční a místní příslušnosti soudu, ani pouhým zákonným vymezením obsazení soudu (srov. rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 22. 2. 1996, sp. zn. III. ÚS 232/1995, ze dne 29. 5. 1997, sp. zn. III. ÚS 230/1996, ze dne 17. 12. 1998, sp. zn. III. ÚS 200/1998, a ze dne 21. 1. 1999, sp. zn. III. ÚS 293/1998).

Součástí tohoto základního práva na zákonného soudce je i zásada přidělování soudní agendy a určení složení senátů na základě pravidel obsažených v rozvrhu práce soudů. Mezi požadavky, jež vyplývají pro rozvrh práce z čl. 38 odst. 1 Listiny, patří především předvídatelnost a transparentnost obsazení soudu včetně zastupování ve vztahu k účastníkům řízení. Pokud příslušný senát stanovený rozvrhem práce soudu projedná a rozhodne věc v jiném než určeném složení, může se tak stát pouze tehdy, jestliže je absence rozvrhem práce soudu určených soudců důvodná. Za takovou je třeba považovat zejména vyloučení soudce z důvodu podjatosti a jeho odůvodněnou nepřítomnost (v důsledku nemoci, dovolené, pracovní cesty apod.). Zastoupení soudců se stejně jako složení senátů musí řídit předem stanovenými pravidly určenými rozvrhem práce (srov. nález Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 307/2003).

V projednávané věci Nejvyšší soud z obsahu spisu zjistil, že trestní věc obviněného B. Ch. byla Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, jako odvolacímu soudu předložena dne 21. 5. 2015 (č. l. 1425) a zapsána byla pod sp. zn. 2 To 119/2015. Veřejné zasedání bylo nařízeno předsedou senátu 2 To Mgr. Alešem Rýznarem na den 17. 7. 2015 v 8.00 hodin (č. l. 1433). Jako další členové senátu se jej účastnili JUDr. Michal Jelínek, trvale přidělený do senátu 2 To, a JUDr. Lenka Konrádová, trvale přidělena do senátu 68 To. Protokol obsahuje průběh veřejného zasedání, z nějž důvody změny v obsazení senátu patrny nejsou a nevyplývají ani z jiné části obsahu spisu (č. l. 1434-1435).

Nejvyšší soud si za účelem objasnění obviněným vytknutých nedostatků, jakož i s ohledem na uvedená zjištění plynoucí z obsahu spisu, zajistil Rozvrh práce Krajského soudu v Ostravě, platného i pro pobočku v Olomouci, pro rok 2015 ve znění jeho dodatků, zejména dodatku č. 9 účinného od 1. 7. 2015, vše dostupné na www stránkách příslušného soudu, a též si vyžádal vyjádření trestního úseku tohoto soudu a potřebnou dokumentaci.

Z rozvrhu práce Nejvyšší soud shledal, že odvolací senáty Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, jsou senáty 2 To, 55 To a 68 To, kteréžto tvoří vždy v kolonce „předseda senátu/členové senátu“ tři jména, z nichž je vždy první podrženo. Podržené jméno přísluší předsedovi senátu. V první kolonce „oddělení zastupuje“ jsou pak ve sloupci pod sebou uvedeny jednotlivé senáty, z nichž první je vždy podtržen a značí tak senát, k němuž jsou přiděleni uvedení soudci, druhý a třetí jsou pak senáty zastupující. Dále se z rozvrhu práce podává, že „v případě dočasné nepřítomnosti předsedy senátu nebo soudce, nebo je-li předseda senátu nebo soudce vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení podle § 30 odst. 2 tr. ř., určí zastupujícího předsedu nebo soudce v souladu s pravidly stanovenými rozvrhem práce místopředseda pro věci trestní“.

Předseda senátu 2 To Mgr. Aleš Rýznar Nejvyššímu soudu k citovanému rozvrhu práce zaslal bližší informace stran obecných zásad pro zastupování tehdy platného rozvrhu práce, a dále přílohu obsahující pracovní rozpis zástupců či jednajících dní pro jednotlivé senáty pro období červenec až srpen 2015 a absenční kartu JUDr. Jiřího Straňáka pro rok 2015. V rámci vyjádření uvedl, že rozhodnutí místopředsedy Krajského soudu v Ostravě pro věci trestní týkající se určení zastupujícího soudce není k dispozici, neboť tato praxe nebyla běžná. Současně uvedl, že zástup JUDr. Lenky Konrádové namísto JUDr. Jiřího Straňáka nebyl nikterak nahodilý, ale vyplýval z předem sestaveného rozvrhu zástupců soudců čerpajících dovolenou v měsících červenec a srpen 2015, kterýžto, jak uvedeno výše, byl Nejvyššímu soudu v příloze zaslán. Tento rozvrh byl vypracován přímo předsedy odvolacích senátů. Uvedl též, že předmětný rozpis akcentuje mimo jiné i pravomoc předsedy senátu, vyplývající rovněž z rozvrhu práce, totiž postupovat tak, aby byla zachována plynulost vyřizování věcí přidělených do jednotlivých senátů, přičemž rozpis měla k dispozici pro potřeby zajištění administrativy také trestní kancelář.

Z obsahu předmětného „rozvrhu zástupců“ se podává, že již dne 9. 6. 2015 bylo stanoveno, že dne 17. 7. 2015 bude v senátě 2 To zastupovat jeden člen senátu 68 To, neboť řádný člen senátu 2 To JUDr. Jiří Straňák v termínu od 7. 7. 2015 do 17. 7. 2015 čerpal řádnou dovolenou, jak potvrzuje zápis v absenční kartě jmenovaného. Mgr. Aleš Rýznar v rámci podaného vysvětlení uvedl, že člen zastupujícího senátu 68 To JUDr. Vladimír Sedláček taktéž čerpal řádnou dovolenou, a to od 7. 7. 2015 do 24. 7. 2015. Uvedená informace se podává i z „rozvrhu zástupců“, kde je JUDr. Vladimír Sedláček označen pod zkratkou „SE“. Jedinou osobou zastupujícího senátu 68 To tak byla určena JUDr. Lenka Konrádová, kdy nic nenasvědčuje tomu, že by bylo třeba k projednání trestní věci obviněného B. Ch. zástupu předsedy senátu 68 To.

Na základě těchto skutečností Nejvyšší soud zjistil, že v projednávané věci důvodem, proč se nemohl člen senátu 2 To JUDr. Jiří Straňák veřejného zasedání dne 17. 7. 2015 zúčastnit, byla jeho řádná dovolená, což je okolnost, pro kterou nemůže jinak řádný člen senátu nebo jeho předseda konkrétní věc projednávat v souladu s ustanovením § 42 odst. 1 písm. d) zákona o soudech a soudcích. V takovém případě je potřeba, aby nastoupil náhradní soudce. Soudem pak bylo postupováno v souladu se zavedenou a v rámci dovolacího řízení doloženou praxí pro zastupování v rámci senátů, jak rozebráno výše. Nejvyšší soud poznamenává, že se navíc jednalo o frekventovanou dobu letních prázdnin, kdy předsedové senátů přistoupili k vypracování konkrétního systému pro zastupování s ohledem na zvýšené požadavky při čerpání řádných dovolených s dostatečným předstihem. V projednávané věci tudíž nedošlo k zásadnímu a podstatnému porušení podmínek vymezených § 41 a násl. zákona o soudech a soudcích.

Nejvyšší soud však nad rámec uvádí, že za jistou nedůslednost lze označit to, že soudy uvedenou změnu v projednávané věci zúčastněným stranám dostatečně a včas nesignalizovaly. Jak se dává z judikatury Nejvyššího soudu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. 8 Tdo 15/2014), nejedná se však o vadu, kterou by bylo možné podřadit pod označený dovolací důvod, neboť nepředstavuje nedostatek, jenž by sám o sobě svědčil o nenáležitém obsazení senátu. Bylo jen v zájmu dostatečné informovanosti zúčastněným stranám sdělit tuto změnu v obsazení senátu např. v počátku veřejného zasedání, čímž by se uvedené pochybnosti včas odstranily.

IV.

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, jde-li o dovolání zjevně neopodstatněné. S ohledem na shora stručně (§ 265i odst. 2 tr. ř.) uvedené důvody Nejvyšší soud v souladu s citovaným ustanovením zákona dovolání obviněného B. Ch. odmítl.

Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 2. 3. 2016

JUDr. Petr Šabata

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru