Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

3 Tdo 1347/2020Usnesení NS ze dne 27.01.2021

HeslaDůvod dovolání, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2021:3.TDO.1347.2020.1
Důvod dovolání

§ 265b odst.1 písm. l) tr.ř.

Dotčené předpisy

§ 173 odst. 1 tr. zákoníku

§ 205 odst. 2 tr. zákoníku

§ 265b odst. 1 písm. l) tr. ř.


přidejte vlastní popisek

3 Tdo 1347/2020-850

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. 1. 2021 o dovolání, které podal obviněný F. M., nar. XY, trvale bytem XY, XY, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 7. 8. 2020, sp. zn. 68 To 163/2020, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 5 T 46/2020, takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. e) trestního řádu se dovolání obviněného F. M. odmítá.

Odůvodnění:

I.

Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 2. 6. 2020, sp. zn. 5 T 46/2020, byl obviněný F. M. uznán vinným:

pod bodem 1) zločinem loupeže podle § 173 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku (dále jen „tr. zákoník“), a to na podkladě skutkového stavu spočívajícího v tom, že společně se spoluobviněným T. K. dne 15. listopadu 2019 v době kolem 13:00 hod. na ulici XY v XY vedle areálu Technických služeb XY po předchozích nadávkách „vy mrdky, kurvy, navalte prachy, obraťte kapsy“ vůči L. K., narozen XY, I. B., narozen XY a P. G., narozena XY, kteří se nacházeli pod dřevěným přístřeškem, vysypal T. K. obsah dvou batohů, které měli jmenovaní při sobě, a poté T. K. a F. M. napadli I. B. a P. G. tak, že je kopali a bili pěstmi do horních částí těla, do zad, dávali jim facky, F. M. kovovým předmětem původně uloženým v batohu (zřejmě deštníkem) začal bít I. B. po těle, T. K. vzal z vysypaného batohu nabíječku od mobilního telefonu, kterou začal bít I. B. do hlavy, poté F. M. vzal z batohu vysypané nůžky se zelenou rukojetí, které přiložil k oku I. B. a současně naznačoval, že do nůžek praští tak, aby napadenému zajely do oka a vypíchne mu tak oko, a na závěr T. K. nejméně jednou dupnul I. B. na levou dolní končetinu v oblasti kotníku a hodil po P. G. kámen o průměru cca 4 cm, kterým ji zasáhl do oblasti pravého spánku na hlavě, a poté na místě vzali a odnesli láhev vodky, nealkoholickou limonádu a další věci v hodnotě cca 400 Kč a svým jednáním I. B. způsobili vymknutí pravého ramenního klubu, bolestivost pravého boku těla, otok kolem pravého oka a modřinu na levé dolní končetině v oblasti holenní kosti a P. G. způsobili otřes mozku lehkého stupně, zhmoždění hlavy a hrudníku, oděrku ve vlasové části hlavy, šum v pravém uchu a podvrtnutí krční páteře, přičemž do nadávek se zapojil také J. K., který přišel s T. K. a F. M. společně na místo a nezabránil jmenovaným v útoku, jemuž byl přítomen a byl odsouzen samostatně,

pod body 2) a 3) přečinem krádeže podle § 205 odst. 2 tr. zákoníku, a to na podkladě skutkového stavu spočívajícího v tom že dne 29. září 2019 v době kolem 14:25 hod. v prodejně Penny Market XY na ulici XY vešel s M. N. do prodejního prostoru a zde M. N. sundal z police a naložil do nákupního vozíku motorovou pilu zn. Gardenius 45 cm v hodnotě 2.222 Kč a nákupní vozík i s pilou předal obžalovanému F. M. a po zakoupení cigaret svým pohybem otevřel vstupní turniket a tímto prostorem nato obžalovaný F. M. pilu v krabici bez zaplacení pronesl ven z prodejny tak, že prošel mimo prostory pokladny vstupem do prodejního prostoru (bod 2 výroku o vině),

dne 30. 9. 2019 v době kolem 17:50 hodin v XY, v prodejně Albert na ul. XY, odcizil z volného prodeje sýry zn. Jadel a Babybel, čokoládové tyčinky zn. Kinder Country a Toblerone a plechovky s nápojem zn. RedBull v celkové hodnotě 1 190 Kč, a to tím způsobem, že zboží uschoval do kapes mikiny a do batohu, který měl s sebou, a takto proběhl přes pokladní zónu prodejny, za kterou byl následně zadržen a kontrolován přivolanou hlídkou MP, přičemž zboží bylo nepoškozené vráceno zpět do prodeje, přičemž tímto svým jednáním způsobil poškozené společnosti Albert Česká republika, s.r.o., se sídlem Praha, Radlická 117, IČ: 440 12 373, škodu odcizením ve výši 1.190 Kč (bod 3 výroku o vině),

a tohoto jednání ad 2, 3) se dopustil přesto, že byl rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 31. ledna 2019, sp. zn. 2T 188/2018, který nabyl právní moci dne 31. ledna 2019, uznán vinným zvlášť závažným zločinem loupeže podle § 173 odstavec 1 trestního zákoníku a byl mu uložen podmíněný trest odnětí svobody v trvání 36 měsíců se zkušební dobou v délce 48 měsíců trvající do dne 31. ledna 2023, následně přeměněný na nepodmíněný.

Za výše popsané jednání byl obviněný odsouzen podle § 173 odst. 1 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 2 tr. zákoníku a § 45 odst. 1 tr. zákoníku k souhrnnému a společnému trestu odnětí svobody v trvání 4 (čtyři) roky a 6 (šest) měsíců nepodmíněně, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.

Podle § 43 odstavec 2 tr. zákoníku soud současně zrušil výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 29. 11. 2019, sp. zn. 2 T 187/2019, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.

Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit na náhradu škody poškozené společnosti Penny Market, s. r. o., sídlem Počernická 257, 250 73 Radonice, IČ: 64945880, částku 2.222 Kč.

Podle § 229 odstavec 1 tr. ř. byla poškozená společnost Albert Česká republika, s. r. o., sídlem Radlická 117, Praha, IČ: 44012373, odkázána s nárokem o náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

Podle § 228 odstavec 1 tr. ř. byla obviněným F. M. a T. K. uložena povinnost zaplatit společně a nerozdílně na náhradu škody poškozené České průmyslové zdravotní pojišťovně, sídlem Jeremenkova 11, Ostrava-Vítkovice, IČ: 47672234, částku 8.464 Kč.

Zmíněným rozsudkem bylo rovněž rozhodnuto o vině, trestu a povinnosti k náhradě škody obviněného T. K.

Proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 2. 6. 2020, sp. zn. 5 T 46/2020, podali odvolání oba obvinění. Obviněný F. M. podal odvolání do výroku o vině v bodě 1) rozsudku nalézacího soudu a do výroku o trestu. Obviněný T. K. pak do výroku o vině pod bodem 4), do výroku o trestu a výroku o náhradě škody České průmyslové zdravotní pojišťovně.

O podaných odvoláních rozhodl Krajský soud Ostravě – pobočka v Olomouci usnesením ze dne 7. 8. 2020, sp. zn. 68 To 163/2020, a to tak, že je podle § 256 tr. ř. jako nedůvodná zamítl.

II.

Proti citovanému rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 7. 8. 2020, sp. zn. 68 To 163/2020, podal obviněný prostřednictvím svého advokáta dovolání (č. l. 814-815), v rámci něhož odkázal na dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř., a to výslovně v jeho první alternativě tedy, že bylo rozhodnuto o zamítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. Jiný dovolací důvod obviněný v podaném mimořádném opravném prostředku explicitně neuplatnil, přičemž není možné uplatnění jiného dovolacího důvodu dovodit ani z obsahu podaného dovolání.

Vadný postup odvolacího soudu spatřuje obviněný v tom, že ač shledal jeho odvolání důvodným, tak jeho řádný opravný prostředek zamítl. Z takového postupu vyplývá, že se odvolací soud zpronevěřil povinnost se dopodrobna zaobírat podaným odvoláním. V tomto kontextu cituje pasáže z bodů 6. a 17. odůvodnění odvolacího soudu, ze kterých dovozuje, že odvolací soud přiznal jeho odvolání důvodnost, ale v rozporu s tím jej podle § 256 tr. ř. zamítl. Takovýmto postupem odvolací soud rezignoval na svou povinnost stran komplexního přezkumu napadaného rozhodnutí, kdy obviněný vyjma namítané nezákonitosti postupu při výslechu P. G. napadal i skutkové závěry soudu prvního stupně, které vedly k nesprávné právní kvalifikaci a konečně i nesprávné hodnocení skutečností při úvahách o výši uloženého trestu. Tyto měly být přezkoumány právě v okamžiku, kdy odvolací soud přiznal opodstatnění argumentaci obviněného v jeho řádném opravném prostředku.

Na základě výše uvedeného obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ve vztahu k obviněnému a věc vrátil odvolacímu soudu k novému rozhodnutí.

K dovolání obviněného se ve smyslu znění § 265h odst. 2 věty první tr. ř. písemně vyjádřil státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“), v rámci vyjádření doručeném Nejvyššímu soudu dne 23. 11. 2020, sp. zn. 1 NZO 1022/2020.

Poté, co zopakoval dosavadní průběh řízení, námitky obviněného a základní východiska uplatněného dovolacího důvodu, konstatoval, že uplatnil-li obviněný dovolací důvod podle § 265a odst. 2 písm. l) tr. ř. v jeho první variantě, tak je nutno konstatovat, že námitka obviněného je neopodstatněná. Nenastala totiž situace předvídaná zmíněným dovolacím důvodem, tedy, že odvolací soud rozhodl některým ze způsobů uvedených v § 253 tr. ř. Odvolací soud podané odvolání fakticky projednal, shledal jej nedůvodným a rozhodl o něm ve smyslu § 256 tr. ř.

Obviněný v podaném dovolání podle státního zástupce účelově a v rozporu s faktickým stavem tvrdí, že odvolací soud shledal jeho odvolání důvodným, a přesto mu nevyhověl. Takovéto úvahy však podle státního zástupce postrádají reálný podklad. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci se řádným opravným prostředkem obviněného a výhradami v něm obsažených řádně zabýval a s těmi se rovněž dostatečně, správně a logicky vypořádal. Obviněný zcela pomíjí, že odvolací soud shledal postup nalézacího soudu bezvadným s výjimkou čtení výpovědi poškozené P. G., neboť podle jeho názoru nebyly splněny podmínky pro čtení výpovědi. Poškozenou vyslechl u veřejného zasedání v přítomnosti dovolatele i obviněného T. K., napravil tak pochybení nalézacího soudu a současně zdůraznil, že i přes tento dílčí nedostatek, který neumožňoval nalézacímu soudu vycházet ze čtené výpovědi poškozené z přípravného řízení, byl obviněný spolehlivě usvědčen zbývajícími důkazy. Vyhodnocení těchto důkazů vedlo nalézací soud k přesvědčivému závěru o vině obviněného, kdy tento závěr odvolací soud podpořil řádně provedeným výslechem poškozené P. G.

S ohledem na výše uvedené státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání odmítl podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Současně vyjádřil souhlas s tím, aby Nejvyšší soud rozhodl v souladu s § 265r odst. 1 tr. ř. v neveřejném zasedání.

III.

Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 265c tr. ř.) především zkoumal, zda je výše uvedené dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou, zda má všechny obsahové a formální náležitosti a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí či zda tu nejsou důvody pro odmítnutí dovolání. Přitom dospěl k následujícím závěrům:

Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 7. 8. 2020, sp. zn. 68 To 163/2020, je přípustné z hlediska ustanovení § 265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, přičemž směřuje proti rozhodnutí, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku, kterým byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest. Obviněný je podle § 265d odst. 1 tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání (pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká). Dovolání, které splňuje náležitosti obsahu dovolání podle § 265f odst. 1 tr. ř., podal prostřednictvím svého obhájce, tedy v souladu s ustanovením § 265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě uvedené v § 265e odst. 1 tr. ř. a na místě určeném týmž zákonným ustanovením.

Nejvyšší soud se proto dále zabýval otázkou opodstatněnosti obviněným uplatněných dovolacích důvodů.

Protože dovolání je možné učinit pouze z důvodů uvedených v § 265b tr. ř., bylo nutno posoudit, zda obviněným F. M. vznesené námitky naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v jeho první alternativě.

Dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. lze uplatnit, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a) – g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písm. a) – k). Tento dovolací důvod tedy spočívá ve dvou alternativách. První alternativa spočívá v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v § 265a odst. 2 písm. a), g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí, nebo v rámci druhé alternativy zde byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k).

Obviněný uplatnil alternativu první, která patří mezi procesní dovolací důvody. Jejím smyslem je náprava závažných vad, které vedou k tzv. zmatečnosti rozhodnutí. Dopadá předně na případy, kdy došlo k rozhodnutí odvolacího soudu bez věcného přezkoumání řádného opravného prostředku obviněného (zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku) a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci. Podstata uvedeného dovolacího důvodu spočívá v tom, že soud druhého stupně měl v řádném opravném řízení přezkoumat určité rozhodnutí napadené řádným opravným prostředkem po věcné stránce, avšak namísto toho v případě odvolání opravný prostředek zamítl podle § 253 odst. 1 tr. ř. (bylo podáno opožděně, osobou neoprávněnou nebo osobou, která se odvolání výslovně vzdala nebo znovu podala odvolání, které v téže věci již výslovně vzala zpět) nebo odmítl podle § 253 odst. 3 tr. ř. (pro nedostatek náležitostí obsahu odvolání), aniž by však pro takový postup byly splněny procesní podmínky.

Obviněným uplatněné námitky předmětný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v jím uvedené první alternativě nenaplňují.

Jak ze samotného usnesení odvolacího soudu ze dne 7. 8. 2020, sp. zn. 68 To 163/2020, tak z protokolu o veřejném zasedání ze dne 7. 8. 2020 jasně vyplývá, že odvolací soud jak po formální, tak materiální stránce řádně projednal odvolání obou obviněných. Při tomto jednání napravil procesní pochybení nalézacího soudu a za přítomnosti obou obviněných i jejich právních zástupců vyslechl poškozenou P. G., rovněž na žádost obhájce obviněného F. M. doplnil dokazování o jeho výslech. Po přednesení konečných návrhů obou obviněných, jejich obhájců a krajské stání zástupkyně se senát odvolacího soudu odebral k závěrečné poradě a vyhlásil usnesení, jímž podle § 256 tr. ř. odvolání obou obviněných zamítl jako nedůvodná. Není tak možné v návaznosti na výše uvedené dovodit naplnění dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v jeho první alternativě.

Namítá-li obviněný, že jednak odvolací soud přiznal jeho odvolání relevanci, ale odvolání zamítl, čímž se zpronevěřil své povinnosti přezkoumat napadené rozhodnutí v rozsahu podaného odvolání, a jednak odvolací soud zúžil rozsah jím podaného odvolání a nezaobíral se některými námitkami v odvolání obsaženými, tak je nutné poznamenat, že tyto námitky nejsou způsobilé naplnit uplatněný dovolací důvod.

Nejvyšší soud po pečlivém přezkoumání obsahu odvolání obviněného, protokolu o veřejném zasedání konaném u odvolacího soudu dne 7. 8. 2020 a zvláště pak rozhodnutí odvolacího soudu konstatuje, že vznesené námitky obviněného postrádají opodstatnění. V bodě 3. odůvodnění svého usnesení odvolací soud shrnul obsah odvolání obviněného, kdy toto shrnutí plně reflektuje všechny námitky, které obviněný v rámci uplatněného řádného opravného prostředku vznesl a v následujících bodech odůvodnění se s nimi plně vypořádal.

Odkazuje-li obviněný na body 6. a 17. rozhodnutí odvolacího soudu, kdy cituje pasáže, kde odvolací soud přiznává důvodnost jeho námitce proti čtení výpovědi poškozené P. G. v hlavním líčení, a dospívá k závěru, že odvolací soud shledal jeho odvolání v plném rozsahu důvodným, tak je nutno konstatovat, že tento názor obviněného nemá oporu v napadeném rozhodnutí. V této konkrétní věci totiž odvolací soud přiznal důvodnost toliko jednomu dílčímu argumentu obviněného, kdy shledal procesní pochybení nalézacího soudu toliko v provedení výpovědi poškozené P. G., což sám napravil jejím výslechem za přítomnosti obou obviněných i jejich právních zástupců. Rozhodně není možné z citovaných pasáží, obviněným vytržených z kontextu, dovozovat, že odvolací soud přiznal důvodnost celému odvolání a zpochybnil klíčový závěr o vině obviněného. Jak ostatně vyplývá z bodu 18. odůvodnění usnesení odvolacího soudu, tak „i bez provedení důkazu osobním výslechem svědkyně poškozené G., příp. bez čtení výpovědi této svědkyně (ač by byly splněny zákonné podmínky pro tento postup), by měl okresní soud dostatek podkladů pro rozhodnutí o vině obžalovaného M. pod bodem 1) výroku o vině.“ Ve stejném bodě se pak odvolací soud vyjadřuje i k dalším námitkám obviněného obsaženým v odvolání, kdy se jednalo zejména o výpovědi svědků L. K. a I. B. a spoluobviněných T. K. a J. K. (odsouzeného samostatně), a zjištěný skutkový stav. Je tak zřejmé, že se odvolací soud vyjádřil k celému obsahu odvolání obviněného F. M., a nijak tak nezasáhl do jeho procesních práv. Nejvyšší soud proto uzavírá, že námitka obviněného stran neprojednání celého odvolání je nedůvodná.

Nejvyšší soud uzavírá, že odvolací soud beze zbytku dostál všem svým povinnostem v souladu s požadavky trestního řádu a ústavního pořádku České republiky, přičemž jeho postupu není čeho vytknout.

S ohledem na skutečnost, že Nejvyšší soud nedovodil, že by právně relevantní námitky naplnily obviněným uplatněný dovolací důvod podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. v jeho první alternativě, dospěl k závěru, že dovoláním napadené rozhodnutí není zatíženo vytýkanými vadami.

IV.

Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, jde-li o dovolání zjevně neopodstatněné. S ohledem na shora stručně uvedené důvody Nejvyšší soud v souladu s citovaným ustanovením zákona (§ 265i odst. 2 tr. ř.) dovolání obviněného F. M. odmítl.

Za podmínek § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání.

Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 27. 1. 2021

JUDr. Petr Šabata

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru