Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

3 Tcu 15/2020Usnesení NS ze dne 13.08.2020

HeslaPrávní styk s cizinou
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2020:3.TCU.15.2020.1
Dotčené předpisy

§ 4a odst. 3 předpisu č. 269/1994 Sb.


přidejte vlastní popisek

3 Tcu 15/2020-21

USNESENÍ

Nejvyšší soud projednal dne 13. 8. 2020 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a rozhodl takto:

Podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, se na odsouzení občana České republiky E. A., nar. XY, rozsudkem Obvodního soudu v Ansbachu, Spolková republika Německo, ze dne 16. 2. 2016, sp. zn. 2 Ls 1063 Js 7307/15, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

Odůvodnění:

1. Rozsudkem Obvodního soudu v Ansbachu, Spolková republika Německo, ze dne 16. 2. 2016, sp. zn. 2 Ls 1063 Js 7307/15, který nabyl právní moci dne 24. 2. 2016, byl E. A. uznán vinným trestným činem kolektivní krádeže ve dvou případech podle § 242 odst. 1, § 243 odst. 1 věta 1, věta 2 č. 2 a 3, § 25 německého trestního zákoníku, a byl odsouzen za použití § 243 odst. 1, věta 1 německého trestního zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let a pěti měsíců.

2. Podle skutkových zjištění tohoto soudu se E. A. trestné činnosti dopustil tím, že:

1.

V noci ze dne 20. 3. 2015 přibližně v 00:41 hod. odmontovali obžalovaný A. s jinak stíhaným J. G. a dvěma dalšími dosud neznámými pachateli na prostranství firmy Autohaus Hilpert, Markt Berolzheimer Straße 13, PSČ 91757 Treuchtlingen, pět kompletních sad pneumatik s ráfky v hodnotě 7.000,00 euro z pěti osobních motorových vozidel firmy Autohaus Hilpert, která byla vystavena za účelem prodeje, a tyto si vzali, aby si je přivlastnili.

Tři z těchto pěti kompletních sad pneumatik mohli pachatelé naložit do vozidla, které měli s sebou, ostatní dvě kompletní sady odložily v areálu firmy Autohaus Hilpert k zamýšlenému naložení do jejich vozidla, a to bezprostředně před příchodem hlídky policejní inspekce v Treuchtlingenu.

Jinak stíhaný G. mohl být v tento okamžik zadržen přicházejícími policisty policejní inspekce v Treuchtlingenu, když se pokusil nastoupit do vozidla VW Vento, s úřední českou registrační značkou XY. Obžalovaný A. a dva další dosud neznámí pachatelé nastoupili do dalšího vozidla značky Peugeot a uprchli.

Dvě sady pneumatik mohly být firmě Hilpert vráceny.

Demontáží sad pneumatik vznikla věcná škoda 10.000,00 euro.

2.

V noci ze dne 14. 5. 2015 přibližně ve 21:00 hod. do 15. 5. 2015 přibližně v 06:00 hod. odmontovali obžalovaný A. s alespoň dvěma dalšími dosud neznámými pachateli v areálu firmy Autohaus Feser-Biemann GmbH, Boschstraße ve Forchheimu, PSČ 91301, pět kompletních sad pneumatik s ráfky v hodnotě 8.812,70 euro z pěti osobních motorových vozidel, která firma Autohaus Feser-Biemann GmbH vystavovala za účelem prodeje, a tyto si vzali, aby si je ponechali pro sebe.

Ve všech případech byly přitom pneumatiky s ráfky zajištěny pomocí tzv. zámku ráfku proti odcizení. Aby pachatelé mohli odmontovat sady pneumatik s ráfky, rozbili pachatelé vždy zadní postranní okénko vozidla, vnikli do vnitřku vozidla a vzali pojistnou matici hodící se k zámku ráfku uloženou pod krytem zavazadlového prostoru, s jejíž pomocí mohli na kole uvolnit zvlášť vroubkovaný čep na kole a kola odmontovat.

Rozbitím okének a škodou na laku vznikla věcná škoda cca 3.000,00 euro.

3. Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo ve shora uvedené věci Nejvyššímu soudu návrh, aby rozhodl podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, že se na uvedené odsouzení E. A. rozsudkem Obvodního soudu v Ansbachu, ve Spolkové republice Německo, hledí jako na odsouzení soudem České republiky.

4. Nejvyšší soud věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro rozhodnutí podle § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož Nejvyšší soud na návrh Ministerstva spravedlnosti rozhodne, že se na odsouzení občana České republiky soudem jiného členského státu Evropské unie hledí jako na odsouzení soudem České republiky, jestliže se týká činu, který je trestný i podle právního řádu České republiky a je-li to odůvodněno závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.

5. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného opisu rozhodnutí vyplývá, že E. A. je občanem České republiky, byl odsouzen cizozemským soudem a odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestného činu i podle příslušných právních předpisů České republiky, konkrétně trestného činu krádeže podle § 205 tr. zákoníku a trestného činu poškození cizí věci podle § 228 tr. zákoníku.

6. Lze upřesnit, že popsané jednání odsouzeného uvedené pod body 1. a 2. citovaného rozsudku vykazuje znaky pokračujícího zločinu krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a), odst. 2, odst. 4 písm. c) tr. zákoníku, spáchaného ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, dílem ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku, dílem dokonaného, neboť odsouzený přisvojením si cizí věci způsobil na cizím majetku značnou škodu ve smyslu § 138 odst. 1 tr. zákoníku (po přepočtu na základě kurzu vyhlášeného Českou národní bankou ke dni spáchání jednotlivých dílčích útoků) a současně byl za takový čin v posledních třech letech potrestán, když Nejvyšší soud z opisů z evidence Rejstříku trestů zjistil, že odsouzený E. A. byl rozsudkem Okresního soudu v Sokolově ze dne 16. 1. 2008, sp. zn. 4 T 21/2004, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 10. 2008, sp. zn. 50 To 388/2008, který nabyl právní moci dne 20. 10. 2008, odsouzen pro trestný čin krádeže podle § 205 odst. 1, odst. 3 písm. b) zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, přičemž k potrestání (vykonání trestu) ve smyslu § 205 odst. 2 tr. zákoníku došlo dne 30. 7. 2014.

7. Jednání odsouzeného (část popsaná pod bodem 2. ve druhé odstavci) lze dále právně kvalifikovat jako přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zákoníku, neboť odsouzený poškodil cizí věc a způsobil tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou ve smyslu § 138 odst. 1 tr. zákoníku.

8. U popsaných činů proto byla shledána vzájemná trestnost. Formální podmínky ustanovení § 4a odst. 3 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, jsou tedy splněny.

9. V posuzované věci jsou zároveň dány i podmínky materiální povahy. Odsouzený se dopustil jednání, kterými způsobil značnou škodu na cizím majetku. Společenská škodlivost jeho trestné činnosti je pak zvyšována tím, že se trestného činu krádeže dopustil ve spolupachatelství, přičemž toto jednání bylo uskutečněno plánovaně a koordinovaně a způsob provedení nasvědčuje určité zkušenosti odsouzeného z takovýmto typem krádeží. Jde-li o druh a výměru uloženého trestu, ze spisového materiálu se podává, že odsouzenému byl uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody.

10. V projednávané věci jsou tedy splněny všechny podmínky pro to, aby se na výše uvedené odsouzení E. A. hledělo jako na odsouzení soudem České republiky.

11. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 13. 8. 2020

JUDr. Pavel Šilhavecký

předseda senátu

Zpracoval:

JUDr. Aleš Kolář

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru