Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 Odo 737/2003Usnesení NS ze dne 04.02.2004

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2004:29.ODO.737.2003.1
Dotčené předpisy

§ 243b odst. 5 předpisu č. 99/1963 Sb.

§ 218 odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963 Sb.


přidejte vlastní popisek

29 Odo 737/2003

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc. a JUDr. Petra Gemmela v právní věci návrhu MUDr. F. H., zastoupeného, advokátem, za účasti Ing. M. N., na povolení zápisu změn Č., spol. s r.o., zastoupené, advokátem, do obchodního rejstříku, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. C 20392, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. prosince 2002, č.j. 7 Cmo 647/2001-195, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Dovolatel je povinen zaplatit Č., spol. s r.o. na náhradě nákladů dovolacího řízení, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení 1.625,- Kč, do rukou jejího advokáta.

Odůvodnění:

Výrokem I. napadeného usnesení odvolací soud nepřipustil změnu návrhu tak, aby byl povolen zápis výmazu jednatele společnosti M. B. z obchodního rejstříku. Výrokem II. potvrdil odvolací soud napadený výrok usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21.8.2001, č.j. F 46115/2001/Rg. C 20392-148, kterým tento soud zamítl návrh na povolení zápisu výmazu jednatele Č., spol. s r.o. (dále též jen „společnost“).

Výrok o nepřipuštění změny návrhu odůvodnil odvolací soud tím, že podle ustanovení § 95 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud nepřipustí změnu návrhu jestliže by výsledky dosavadního řízení nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu. V projednávané věci se navrhovatel domáhal výmazu jednatele (Ing. M. N.) proto, že jeho funkce zanikla uplynutím pětiletého funkčního období a soud prvního stupně se proto nezabýval vznikem funkce jednatele M. B. postupem podle § 130 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“). Proto nemohou být výsledky dosavadního řízení dostatečným podkladem pro řízení o změněném návrhu.

Zamítavý výrok odůvodnil odvolací soud tím, že článek 05 společenské smlouvy Č., spol. s r.o. stanoví, že prvními jednateli společnosti jsou Ing. M. N. a A. H., oba bytem B. č. 18, P. 4. „V dalším období činnosti společnosti volí jednatele valná hromada společnosti. Funkční období činí 5 let.“

Výkladem citovaného ustanovení společenské smlouvy dospěl odvolací soud k závěru, že pětileté funkční období se nevztahuje na první jednatele, ale jen na další jednatele. Tento závěr podle odvolacího soudu plyne především z dikce citovaného ustanovení. „Vymezení délky funkčního období je v souvislosti s deklarováním volby jednatele valnou hromadou v dalším období činnosti společnosti. Dalším obdobím činnosti společnosti je zjevně míněno období následující po vzniku společnosti a tudíž jiné než další období (období do vzniku společnosti) se ve společenské smlouvě váže pouze k určení prvních jednatelů společnosti. Dále pro řečený závěr svědčí systematické členění předmětného ustanovení smlouvy, kdy v jednom odstavci jsou uvedeni první jednatelé společnosti coby obligatorní náležitost společenské smlouvy (§ 110 obch. zák.), bez toho, aby u nich byla stanovena jakákoli podmínka či upřesnění. V dalším odstavci je řešen právní režim tzv. dalšího období, tedy období po vzniku společnosti, konstatováním, že jednatele volí valná hromada, neboť předchozí odstavec upravoval situaci vztahující se ke vzniku společnosti, kdy první jednatelé jsou určeni ve společenské smlouvě. V souvislosti s volbou jednatele valnou hromadou je pak určena délka funkčního období - pět let.“

Proto odvolací soud dospěl k závěru, že prvnímu jednateli, Ing. N., „trvala funkce jednatele bez omezení pětiletým funkčním obdobím“ a že byl oprávněn svolat valnou hromadu dne 13.6.2001. Kromě toho byl ke svolání valné hromady oprávněn jednatel M. B., který byl ve funkci jednatele od 15.11.1999.

Ze zápisu z valné hromady odvolací soud zjistil, že rozhodnutí o volbě jednatelů Ing. N. a M. B. bylo v souladu se zákonem. Valná hromada byla řádně svolána a v pozvánce na ni je jako samostatný bod programu uvedena volba orgánů společnosti. Protože společnost nemá jiný volený orgán, lze pozvánku považovat za dostatečnou.

Odvolací soud dále zvažoval, zda došlo k platné volbě nových jednatelů za situace, kdy dosavadní jednatelé nebyli odvoláni z funkcí a jejich funkce neskončila ani jinak. „Za dané situace, kdy vzhledem k problematickému výkladu společenské smlouvy, jakož i z viny společnosti déletrvajícím rejstříkovým řízením o zápis jednatele M. B. nebylo trvání funkcí Ing. N. a M. B. postaveno najisto a dále vzhledem k tomu, že byly do funkcí zvoleny osoby shodné s osobami, jež by jinak byly z funkcí odvolány“, lze dovodit, že Ing. N. a M. B. zanikly funkce volbou nových jednatelů. To také odpovídá zákonu, neboť podle ustanovení § 135 odst. 2 a § 194 odst. 2 obch. zák. zaniká funkce jednatele volbou nového jednatele.

Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání. Co do přípustnosti dovolání odkázal na ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. I když dovolatel výslovně nespecifikuje rozsah, ve kterém napadá usnesení odvolacího soudu, z odůvodnění dovolání vyplývá, že se domáhá přezkumu výroku potvrzujícího výrok usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu na povolení výmazu Ing. M. N. z obchodního rejstříku.

Dovolatel především napadá výklad společenské smlouvy, který provedl odvolací soud a dovozuje, že z posuzovaného ustanovení společenské smlouvy a z návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku vyplývá, že funkce prvních jednatelů zanikla uplynutím pěti let od vzniku společnosti.

K závěru soudu, že i v případě, že by funkční období Ing. N. skončilo uplynutím doby, byl řádně jmenován do funkce na valné hromadě dne 15.11.1999, dovolatel uvedl, že tuto valnou hromadu svolal M. B., který nebyl jednatelem společnosti a tento názor obsáhle argumentuje.

Dovolatel navrhuje, aby dovolací soud usnesení obou soudů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Společnost ve vyjádření k dovolání uvedla, že dovolání není přípustné. V otázce výkladu funkčního období prvních jednatelů se společnost zcela ztotožnila se závěrem odvolacího soudu. Dále uvádí, že Ing. N. byl znovu zvolen do funkce jednatele.

Dovolání není přípustné.

Předpokladem přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka, mají po právní stránce zásadní význam. Přitom otázku, zda dovoláním napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, řeší dovolací soud jako otázku předběžnou. Teprve kladným závěrem dovolacího soudu se stává dovolání přípustným.

O rozhodnutí odvolacího soudu, které má po právní stránce zásadní význam se jedná zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Za otázku zásadního právního významu nelze považovat takovou otázku, která byla v napadeném rozhodnutí řešena v souladu s ustálenou soudní praxí.

Z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. vyplývá, že rozhodnutí odvolacího soudu má zásadní právní význam pouze tehdy, jestliže je v něm řešena právní otázka, která má zásadní právní význam nejen pro rozhodnutí konkrétní věci (v jednotlivém případě), ale z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec (pro jejich judikaturu - srov. Bureš, Drápal, Krčmář, Mazanec, Občanský soudní řád komentář, II. díl. s. 1047). V projednávané věci dovolací soud takovou právní otázku neshledal.

Dovolatel se domáhá přezkumu výkladu článku 05 společenské smlouvy, který provedl odvolací soud, tj. konkrétního posouzení tohoto ustanovení společenské smlouvy. Takový přezkum však již postrádá příslušný judikatorní přesah (je významný jen pro věc samu). Za situace, kdy dovolací soud nemůže přezkoumávat posouzení článku 05 společenské smlouvy odvolacím soudem, se nemůže ani zabývat další námitkou dovolatele, vztahujícími se k otázce, kterou řešil odvolací soud in eventum, že by jeho posouzení obsahu článku 05 společenské smlouvy nebylo správné.

Podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. proto dovolání přípustné není. Protože dovolací soud neshledal ani jiný důvod přípustnosti dovolání a dovolatel jej ostatně ani netvrdí, dovolání podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. a přiznal společnosti náhradu nákladů řízení podle ustanovení § 8 písm. b), § 14 odst. 1, § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve výši 1.550,- Kč a paušální náhradu nákladů řízení podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši 75,- Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

Jestliže povinný nesplní dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat jeho výkonu.

V Brně 4. února 2004

JUDr. Ivana Štenglová, v.r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru