Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 Odo 616/2004Usnesení NS ze dne 26.01.2005

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2005:29.ODO.616.2004.1
Dotčené předpisy

§ 243b odst. 5 předpisu č. 99/1963 Sb.

§ 218 odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963 Sb.


přidejte vlastní popisek

29 Odo 616/2004

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Ivany Štenglové a JUDr. Františka Faldyny, CSc. v právní věci žalobkyně … banky, a. s., proti žalovaným 1) K. K., a 2) M. W., o zaplacení částky 55.259,12 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 48 C 244/2001, o dovolání žalovaných proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. července 2002, č.j. 51 Co 297/2002-56, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 6. března 2002, č.j. 48 C 244/2001-44, jímž Obvodní soud pro Prahu 4 zamítl návrh žalovaných na zrušení rozsudku pro zmeškání ze dne 4. prosince 2001, č.j. 48 C 244/2001-34. Odkazuje na ustanovení § 153b odst. 1 a odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), odvolací soud uzavřel, že žalované výhradami o nedoručení předvolání k prvnímu jednání ve věci zpochybňují splnění předpokladů pro vydání rozsudku pro zmeškání (§ 153b odst. 1 o. s. ř.), tudíž netvrdí, že první jednání ve věci zmeškaly z omluvitelných důvodů (§ 153b odst. 4 o. s. ř.).

Proti usnesení odvolacího soudu podaly žalované opravný prostředek označený „odvolání“, namítajíce, že jim nebylo řádně doručeno předvolání k jednání.

Nejvyšší soud uvedené podání žalovaných, vzhledem k jeho obsahu, považuje za dovolání, které ale v dané věci není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání podle proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237, § 238, § 238a a § 239 o. s. ř.

Dovolání není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř., když usnesení, jímž odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu na zrušení rozsudku pro zmeškání, není rozhodnutím ve věci samé. Přípustnost dovolání nezakládají ani ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř., když napadené usnesení odvolacího soudu nelze podřadit pod žádný z v těchto ustanoveních taxativně vyjmenovaných případů.

Nejvyšší soud proto dovolání žalovaných jako nepřípustné podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení končí, a řízení dosud ukončeno nebylo (nebylo rozhodnuto o odvolání žalovaných proti rozsudku pro zmeškání ze dne 4. prosince 2001, č.j. 48 C 244/2001-34) [srov. např. rozhodnutí uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek].

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 26. ledna 2005

JUDr. Petr Gemmel,v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru