Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 Odo 562/2002Usnesení NS ze dne 11.12.2002

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2002:29.ODO.562.2002.1
Dotčené předpisy

§ 240 odst. 1 předpisu č. 99/1963 Sb.


přidejte vlastní popisek

29 Odo 562/2002

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně K.-G., spol. s r. o., proti žalovanému J. T., o zaplacení 175.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 8 C 1291/97, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 15. listopadu 2000, č.j. 25 Co 274/2000-157, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze shora označeným rozsudkem k odvolání žalovaného rozsudek Okresního soudu v Benešově ze dne 21. prosince 1999, č.j. 8 C 1291/97-130 v jeho vyhovujícím výroku I., kterým bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni 94.000,- Kč s 15% úrokem z prodlení z částky 85.000,- Kč od 1.1.1994 do zaplacení, změnil tak, že žalobu zamítl. Odvolací soud dále rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Rozsudek odvolacího soudu v celém jeho rozsahu napadla žalobkyně dovoláním ze dne 2. února 2001, které podala téhož dne k poštovní přepravě. V něm namítla, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci a navrhla, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Dovolání bylo podáno opožděně.

Podle bodu 17., hlavy I., části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001 – dále též jen o. s. ř.).

Podle dosavadních právních předpisů soud zkoumá (jako součást procesu projednání a rozhodnutí dovolání) též včasnost dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání (shodný závěr formuloval Nejvyšší soud např. v usnesení uveřejněném pod číslem 70/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a Ústavní soud v usneseních ze dne 2. ledna 2002, sp. zn. I ÚS 660/01 a ze dne 24. ledna 2002, sp. zn. IV.ÚS 560/01).

Dovolání v této věci tudíž mohlo být podáno pouze ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu, jak to stanoví ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř. ve znění účinném před 1. lednem 2001. Podle odstavce 2 věty první citovaného ustanovení zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout.

Z obsahu spisu se podává, že rozsudek odvolacího soudu byl doručen žalobkyni (jejímu právnímu zástupci) a žalovanému (srov. doručenky u č.l. 164 verte) shodně dne 8. prosince 2000, přičemž tímto dnem ve smyslu § 159 odst. 1 o. s. ř. též nabyl právní moci.

Ve smyslu § 57 odst. 2 věty první o. s. ř. připadl poslední den jednoměsíční lhůty k podání dovolání na pondělí 8. ledna 2001. Dovolání podané žalobkyní až dne 2. února 2001 je tedy zjevně opožděné (po uplynutí lhůty k podání dovolání bylo ostatně i vyhotoveno).

Nejvyšší soud České republiky proto opožděné dovolání, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), podle § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm. a) o. s. ř. odmítl..

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními § 243b odst. 4, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2, věty první o. s. ř. (per analogiam), neboť žalobkyně, která podáním opožděného dovolání procesně zavinila jeho odmítnutí, nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a žalovanému v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 11. prosince 2002

JUDr. Ivana Štenglová, v.r.

předsedkyně senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru