Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 Odo 29/2002Usnesení NS ze dne 28.03.2002

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2002:29.ODO.29.2002.1

přidejte vlastní popisek

29 Odo 29/2002

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobkyně Č. k. a., proti žalovanému M. p. s. S., státní podnik, v likvidaci,, o zaplacení 373.818,94 Kč, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 27 Cm 441/99, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 13. března 2001, čj. 5 Cmo 650/2000 – 44 takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Rozsudkem ze dne 13. března 2001, čj. 5 Cmo 650/2000 – 44, Vrchní soud v Praze, změnil rozsudek bývalého Krajského obchodního soudu Praze, nyní Městského soudu v Praze ze dne 18. května 2000, čj. 27 Cm 441/99-20 a zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku 373.818,94 Kč s úrokem 5 % z částky 182.500,- Kč od 1. 12. 1999 do zaplacení a s úrokem z prodlení 13,5 % z částky 148.655,- Kč od 1. 12. 1999 do zaplacení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně (podáním datovaným 10. 8. 2001) dovolání, které podala k poštovní přepravě dne 10. 8. 2001. Své dovolání považuje dovolatel za včasné, protože byl nesprávně poučen o lhůtě k podání dovolání, a to s ohledem na ust. § 240 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), podle kterého lze v těchto případech podat dovolání ve lhůtě čtyř měsíců. V dovolání navrhuje v celém rozsahu rozsudek odvolacího soudu zrušit a vrátit věc k dalšímu řízení. Rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci a vychází ze skutkového zjištění, které nemá důkazní oporu ve spise. Vedle toho dovolatel navrhuje odložení vykonatelnosti napadeného rozhodnutí.

Podle bodu 17., hlavy první, části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001).

Projednáním dovolání a rozhodnutím o něm podle dosavadních právních předpisů ve smyslu části dvanácté, hlavy I, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb. se rozumí nejen např. posuzování podmínek řízení, jakož i vymezení náležitostí písemného vyhotovení rozhodnutí (včetně toho, že v záhlaví usnesení se neuvádí složení senátu); podle dosavadních právních předpisů soud zkoumá (jako součást procesu projednání a rozhodnutí o dovolání) též včasnost dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání (shodný závěr formuloval Nejvyšší soud např. v usnesení uveřejněné pod číslem 70/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a Ústavní soud v usneseních ze dne 2. ledna 2002, sp. zn. I ÚS 660/01 a ze dne 24. ledna 2002, sp. zn. IV. ÚS 560/01).

Přestože napadené rozhodnutí bylo vydáno 13. března 2001, Nejvyšší soud je (ve shodě s výše uvedeným) povinen projednat i dovolání v této věci a rozhodnout o něm podle občanského soudního řádu, ve znění účinném před novelizací provedenou zákonem č. 30/2000 Sb., tj. účinném do dne 31. prosince 2000.

Zákonem č. 239/2001 Sb. o České konsolidační agentuře a o změně některých zákonů, byla s účinností ke dni 1. září 2001 zřízena Č. k. a., Podle ust. § 19 odst. 1 zákona je tato právnická osoba právním nástupcem původní žalobkyně K. b. P., státního peněžního ústavu, která byla ke stejnému dni zrušena. Nejvyšší soud proto jako s žalobkyní jednal s Č. k. a..

Podle § 240 odst. 1 o. s. ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání lhůty k podání dovolání nelze prominout, lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (§ 240 odst. 2 o. s. ř.).

V poučení napadeného rozsudku odvolacího soudu je správně určena jednoměsíční lhůta pro podání dovolání.

Rozsudek odvolacího soudu byl doručen zástupci žalovaného (§ 49 odst. 1 věta první o. s. ř.) dne 10. 4. 2001 (č. l. 49); téhož dne rozhodnutí nabylo právní moci.

Ve smyslu ustanovení § 57 odst. 2 o. s. ř. byl posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání den 10. 5. 2001 (čtvrtek). Dovolání podané žalovaným na poštu až dne 10. 8. 2001 (č. l. 54) je tedy opožděné.

Nejvyšší soud proto podle § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. opožděné dovolání odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 4, 224 odst.1 a § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. (per analogiam), neboť žalovaný, který z procesního hlediska zavinil, že dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu těchto nákladů právo a žalobkyni v souvislosti s dovolacím řízením náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 28. března 2002

JUDr. František Faldyna, CSc., v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru