Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 Odo 195/2002Usnesení NS ze dne 11.06.2002

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2002:29.ODO.195.2002.1
Dotčené předpisy

předpisu č. 30/2000 Sb.


přidejte vlastní popisek

29 Odo 195/2002

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce V. W., proti žalovanému A., a.s., o zaplacení částky 166.686,- Kč s přísl., vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 11 Cm 869/93, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 24. 8. 2001, čj. 2 Cmo 240/99 – 147 a 2 Cmo 241/99 takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobce je povinen uhradit žalovanému náklady dovolacího řízení ve výši 450,- Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí do rukou advokáta žalovaného.

Odůvodnění:

Výše uvedeným rozsudkem Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací změnil rozsudek bývalého Krajského obchodního soudu v Ostravě ze dne 11. 9. 1998, čj. 11 Cm 869/93 – 88 a žalobu co do částky 12.413,55 Kč a ohledně 17% úroku z prodlení z částky 134.096,40 Kč za dobu od 8. 7. 1992 do 15. 9. 1992 a z částky 160.692,30 Kč od 16. 9. 1992 do zaplacení, zamítl. Ohledně částky 154.272,45 Kč rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Vedle toho rozhodl o náhradě nákladů řízení a odmítl odvolání žalovaného do výroku II. rozsudku soudu prvního stupně.

Proti rozsudku odvolacího soudu, v části, kterou byl změněn rozsudek soudu prvního stupně v odst. I. výroku tak, že ohledně 17% úroku z prodlení z částky 134.096,40 za dobu od 8. 7. 1992 do 15. 9. 1992 a z částky 160.692,30 Kč od 16.9.1992 do zaplacení se žaloba zamítá, podal žalobce (podáním datovaným 19. 12. 2001) dovolání, které předal k poštovní přepravě dne 20. 12. 2001. V dovolání navrhuje zrušit rozsudek odvolacího soudu, jelikož spočívá na nesprávném právním posouzení a věc mu vrátit k dalšímu řízení.

Žalovaný se prostřednictvím svého právního zástupce k dovolání žalobce vyjádřil s tím, že rozsudek odvolacího soudu je správný a navrhuje proto dovolání žalobce zamítnout.

Podle bodu 17., hlavy I., části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (to jest podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. lednem 2001, dále též jen „o. s. ř.“).

Projednáním dovolání a rozhodnutím o něm podle dosavadních právních předpisů ve smyslu části dvanácté, hlavy I, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb. se rozumí nejen např. posuzování podmínek řízení, jakož i vymezení náležitostí písemného vyhotovení rozhodnutí (včetně toho, že v záhlaví usnesení se neuvádí složení senátu); podle dosavadních právních předpisů soud zkoumá (jako součást procesu projednání a rozhodnutí o dovolání) též včasnost dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání (shodný závěr formuloval Nejvyšší soud např. v usnesení uveřejněném pod číslem 70/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a Ústavní soud v usneseních ze dne 2. ledna 2002, sp. zn. I ÚS 660/01 a ze dne 24. ledna 2002, sp. zn. IV. ÚS 560/01).

Přestože napadené rozhodnutí bylo vydáno 24. 8. 2001, Nejvyšší soud je (ve shodě s výše uvedeným) povinen projednat i dovolání v této věci a rozhodnout o něm podle občanského soudního řádu, ve znění účinném před novelizací provedenou zákonem č. 30/2000 Sb., tj. účinném do dne 31. prosince 2000.

Podle § 240 odst. 1 o. s. ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Zmeškání lhůty k podání dovolání nelze prominout, lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (§ 240 odst. 2 o. s. ř.).

Rozsudek odvolacího soudu byl doručen žalobci dne 1. 11. 2001 (č. l. 155); téhož dne rozhodnutí nabylo právní moci.

Ve smyslu ustanovení § 57 odst. 2 o. s. ř. byl posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání den 3. 12. 2001 (pondělí). Poněvadž ze spisu nevyplývá, že by bylo dovolání doručeno soudu dříve než odevzdáním k poštovní přepravě dne 20. 12. 2001 (obálka na č. l. 162), je tedy opožděné, (po uplynutí lhůty k podání dovolání bylo ostatně i vyhotoveno).

Nejvyšší soud proto podle § 243b odst. 4 a § 218 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. opožděné dovolání odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením ust. § 146 odst. 2 věty prvé (per analogiam), v návaznosti na § 224 odst. 1 a § 243b odst. 4 o. s. ř. Žalobce neměl jako dovolatel úspěch, a je povinen nahradit žalovanému náklady právního zastoupení. Náklady žalovaného sestávají z odměny advokáta za zastupování před soudem v jednom stupni (vyjádření k dovolání) ve výši 375,- Kč (výše odměny je určena podle ustanovení § 14 odst. 3, § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb.) a jedné náhrady paušálních výdajů po 75,- Kč (dle vyhlášky č. 177/1996 Sb.), celkem tedy 450,- Kč.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.

V Brně 11. června 2002

JUDr. František Faldyna, CSc., v.r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru