Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 Od 98/2004Usnesení NS ze dne 23.02.2005

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2005:29.OD.98.2004.1
Dotčené předpisy

§ 12 odst. 2 předpisu č. 99/1963 Sb.


přidejte vlastní popisek

29 Od 98/2004

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Ivany Štenglové a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobce F. A. L., zastoupeného, advokátem, proti žalované úpadkyni P., s r.o., o vyloučení věcí z konkursní podstaty, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 58 Cm 64/2003, o návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu, takto:

Věc vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 58 Cm 64/2003 se Krajskému soudu v Ostravě nepřikazuje.

Odůvodnění:

Žalobce se domáhal žalobou podanou u Městského soudu v Praze vydání rozsudku, kterým by bylo rozhodnuto, že se z konkursní podstaty úpadkyně P. s.r.o. vylučuje 280 190 ks akcií emitovaných společností V., t. z., a.s. se sídlem B., a 380 000 akcií emitovaných společností S. F., a.s. se sídlem F. a peněžitá náhrada získaná zpeněžením 297 173 ks akcií emitovaných společností P., b. z., a.s. se sídlem Ú., 460 294 ks akcií emitovaných společností T., a.s. se sídlem L. a 300 314 akcií emitovaných společností J. P., a.s. se sídlem P.

Poté, co Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 4.12.2003, č.j. Nco 93/2003-52 rozhodl, že soudce Městského soudu v Praze JUDr. J. R. není vyloučen z projednávání a rozhodování předmětné věci, žalobce navrhl, aby věc byla přikázána Krajskému soudu v Hradci Králové. Vrchní soud v Praze však tento návrh usnesením ze dne 26.5.2004, č.j. Ncd 495/2004-98 zamítl.

Žalobce dne 2.9.2004 podal nový návrh na delegaci, kterým navrhl, aby předmětná věc byla z důvodu vhodnosti přikázána Krajskému soudu v Ostravě. Poukázal, že nároky uplatněné v žalobě se týkají vlastnictví akcií obchodních společností, z nichž tři se nacházejí v obvodu Krajského soudu v Ostravě, jedna v obvodu Krajského soudu v Českých Budějovicích a jedna v Obvodu Krajského soudu Ústí nad Labem. Uvedl, že v řízení bude nutno vést dokazování ohledně účasti úpadkyně na řízení v žalobě uvedených společností s přihlédnutím k tvrzenému investičnímu záměru, jehož podstatou bylo vybudování vertikálně integrovaného textilního holdingu vlastněného, řízeného a kontrolovaného „jistou“ společností založenou podle právních předpisů státu W., když na základě opční smlouvy se P. s.r.o. se zavázala postupně vložit všechny své zdroje do této holdingové struktury. Pokud si žalobce jako spoluzakladatel holdingu činí nárok na veškeré zdroje P. s.r.o., jimiž byla realizace investičního projektu zajištěna, je zřejmé, že uvedené skutečnosti bude nutno prokazovat v probíhajícím řízení. Žalobci se jeví jako hospodárnější a rychlejší projednat věc u Krajského soudu v Ostravě, v jehož obvodu je sídlo společnosti S. F., a.s.

Žalobce dále uvedl, že se cítí být zkrácen na svých ústavně zaručených právech rozhodnutím Vrchního soudu v Praze o nevyloučení soudce JUDr. R. Protože tento soudce nebyl vyloučen, ač podle zákona vyloučen být měl, jde o odnětí zákonného soudce ve smyslu čl. 38 Listiny základních práv a svobod. Delegací by došlo k vyřešení tohoto pochybení Vrchního soudu v Praze a nebylo by nutné se opětovně domáhat vyloučení soudce a eventuelně další rozhodnutí napadat ústavní stížností.

Žalovaná převzala žalobcův návrh na přikázání věci Krajskému soudu v Ostravě osobně dne 6.9.2004, k návrhu se však nevyjádřil.

Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Městskému soudu v Praze) a Krajskému soudu v Ostravě, kterému má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 věta první občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) návrh žalobce na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti.

Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. mají účastníci právo se vyjádřit, kterému soudu má být věc přikázána a v případě odst. 2 citovaného ustanovení k důvodu, pro který by měla být přikázána.

Důvody vhodnosti podle citovaného ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by mělo docházet jen výjimečně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod publikované pod č. 2/1993 Sb. ve znění ústavního zákona 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečným způsobem odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil nepříznivě.

Žalobcem uváděné důvody pro přikázání věci Krajskému soudu v Ostravě neodůvodňují zásah do výše uvedené ústavní zásady a z hlediska ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. nejsou tak závažné, aby bylo nutno změnit příslušnost Městského soudu v Praze danou ustanovením § 88 i) o. s. ř. Důvod uváděný žalobcem – potřeba spolehlivého zjištění účasti žalobce na řízení v žalobě uvedených společností - je i nelogický vzhledem ke skutečnosti, že v žalobě uváděné společnosti se nacházejí v obvodu tří krajských soudů. Žalobcovy pochybnosti o správnosti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze o nevyloučení soudce z projednávání a rozhodování předmětné věci přesahují rámec řízení o přikázání věci jinému než příslušnému soudu a Nejvyšší soud se jimi nemohl zabývat.

Nejvyšší soud neshledal žádné důvody pro přikázání věci Krajskému soudu v Ostravě ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř., a proto návrhu žalobce nevyhověl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 23. února 2005

JUDr. František Faldyna, CSc., v.r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru