Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 Od 41/2004Usnesení NS ze dne 02.06.2004

KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2004:29.OD.41.2004.1
Dotčené předpisy

§ 16 odst. 1 předpisu č. 99/1963 Sb.


přidejte vlastní popisek

29 Od 41/2004

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Ivany Štenglové a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobce J. K., proti žalovaným A) C.-C. B. Č. r., spol. s r. o., B) P. M. ČR a.s., o určení existence pohledávky žalovaných v konkursním řízení, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 53 Cm 232/2001, o námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze, takto:

Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. R. V., JUDr. M. K., JUDr. J. H., JUDr. F. K., JUDr. I. N. a JUDr. J. G. nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 53 Cm 232/2001.

Odůvodnění:

Ve shora uvedené věci vznesl žalobce námitku podjatosti vůči soudcům Vrchního soudu v Praze, rozhodujícímu o odvolání ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 53 Cm 232/2001.

V podání ze dne 13. 5. 2003 žalobce uvádí, že Vrchní soud v Praze nemůže v této věci vydat řádné a spravedlivé rozhodnutí, když by zejména musel rozhodovat o otázce, o které již dříve jednal, tedy by musel de facto přezkoumávat svá již dříve učiněná rozhodnutí v této věci. Dalším důvodem, proč by měli být všichni soudci Vrchního soudu v Praze vyloučeni, je nespočet podaných stížností vůči tomuto soudu, jakožto i stav samotného konkursního řízení, za něž je Vrchní soud v Praze učiněnými dosavadními rozhodnutími do jisté míry odpovědný. V doplňujícím podání ze dne 3. 2. 2004 žalobce dovozuje podjatost už jen proto, že tomuto soudu nijak nedůvěřuje. Současně pochybuje o jeho dostatečné odbornosti vyrovnat se s předmětem tohoto sporu, resp. s podaným odvoláním v této věci s tím, že dosud přijatými rozhodnutími Vrchního soudu v Praze jsou popírány základní ústavní principy, zejména právo každého na spravedlivý soudní proces nebo právo každého domáhat se svých práv u nezávislého a nestranného soudu. Na základě dosud vydaných rozhodnutí v této věci lze dospět k závěru, že pro soud je pravděpodobně jednodušší odmítnout žalobu úpadce pro neuhrazení soudního poplatku, než tuto věc spravedlivě a v souladu se zákonem projednat.

Nejvyšší soud jako nadřízený soud (§ 16 odst. 1 o.s.ř.) dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.

Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. O tom, zda je soudce (přísedící) vyloučen, rozhodne nadřízený soud (§ 16 odst. 1 věta první o. s. ř.).

Poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu v případě, kdy soudce sám by byl účastníkem řízení, ať na straně žalobce či na straně žalovaného, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Vyloučen je také soudce, který získal o věci poznatky jiným způsobem, než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování). Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem (srov. § 116 obč. zák.), jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak nepřátelský.

O žádný z případů uvedeného charakteru však v souzené věci nejde.

Jak vyplývá z vyjádření soudců Vrchního soudu v Praze JUDr. R. V., JUDr. M. K., JUDr. J. H., JUDr. F. K., JUDr. I. N. a JUDr. J. G., nikdo z nich nemá žádný poměr k věci, účastníky řízení nezná, nemá k nim ani k jejich zástupcům žádný vztah. Žalobce přitom neuvádí žádné konkrétní skutečnosti (srov. § 15a odst. 3 o. s. ř.), které by svědčily o tom, že by zde byl dán důvod k pochybnostem o nepodjatosti jmenovaných soudců. Jeho obecný (ničím nedoložený) poukaz na případné upírání práv vyplývajících z Listiny práv a svobod popř. nedůvěra k celému Vrchnímu soudu v Praze v důsledku jeho rozhodování ve věcech konkursního řízení souvisejícího s jeho osobou, samy o sobě o podjatosti těchto soudců nic nevypovídají. Za tohoto stavu nelze učinit závěr, že by zde byly skutečnosti, jež by nasvědčovaly tomu, že by jmenovaní soudci byli nějakým způsobem ovlivněni vztahem k projednávané věci, případně k účastníkům řízení (jejich zástupcům).

Vzhledem k uvedenému Nejvyšší soud rozhodl podle § 16 odst. 1 o. s. ř. tak, že soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. R. V., JUDr. M. K., JUDr. J. H., JUDr. F. K., JUDr. I. N. a JUDr. J. G. nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování odvolání ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 53 Cm 232/2001.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 2. června 2004

JUDr. František Faldyna, CSc., v. r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru