Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 Od 4/2004Usnesení NS ze dne 18.03.2004

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2004:29.OD.4.2004.1
Dotčené předpisy

§ 12 odst. 2 předpisu č. 99/1963 Sb.


přidejte vlastní popisek

29 Od 4/2004

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Faldyny, CSc. a soudců JUDr. Ivany Štenglové a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobkyně I.C., spol. s r.o., zastoupené, advokátem, proti žalované F. A., a.s., o zaplacení 5,000.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 7 C 210/2002, o návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému soudu, takto:

Věc vedená u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 7 C 210/2002 se Okresnímu soudu v Plzni - městě nepřikazuje.

Odůvodnění:

U Krajského soudu v Brně bylo dne 1.3.2002 zahájeno řízení o zaplacení 5,000.000,- Kč s příslušenstvím společně s návrhem na vydání platebního rozkazu.

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 6.5.2002 č. j. 1 Ro 207/2002-26 vyslovil svoji místní nepříslušnost a poté co Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 30.9.2002 č. j. Ncp 1118/2002-30 rozhodl, že k rozhodnutí a projednání této věci jsou příslušné okresní soudy, byla věc postoupena Okresnímu soudu ve Zlíně.

Okresní soud ve Zlíně předložil dne 22.1.2004 spis Nejvyššímu soudu České republiky k rozhodnutí o přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Plzni popř. Obvodnímu soudu pro Prahu 4, a to podle ust. § 12 odst. 2, 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „o. s. ř.“. Důvod vhodnosti posuzuje zejména s ohledem na místo sídla žalobkyně a jejího právního zástupce a v současnosti i sídla žalované, dále s ohledem na místo, kde se nacházejí nemovitosti, jichž se uplatněný nárok týká a účastníci nenavrhují žádné důkazy, jejichž provedení by bylo vázáno na soud ve Zlíně a ve věci dosud nebylo prováděno žádné dokazování směřující k rozhodnutí ve věci samé. Přikázáním věci Okresnímu soudu v Plzni, případně Obvodnímu soudu pro Prahu 4 by byl naplněn princip hospodárnosti a ekonomie řízení, neboť v obvodu těchto soudů má sídlo žalobkyně, zástupce žalobkyně i žalovaná, delegací by byly výrazným způsobem sníženy náklady řízení a taktéž z dosavadního řízení a obsahu spisu nevyplývají žádné skutečnosti, jež by odůvodňovaly závěr o nedůvodnosti přikázání věci některému ze shora zmíněných soudů.

Žalobkyně ani žalovaná se k návrhu ve stanovené lhůtě nevyjádřila, což ve svém důsledku znamená, že nemají k navrhované delegaci námitky (ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.).

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu (Okresnímu soudu ve Zlíně) a Okresnímu soudu v Plzni popř. Obvodnímu soudu pro Prahu 4, jemuž má být věc přikázána (ust. § 12 odst. 3 věta první o. s. ř.), návrh na přikázání věci jinému soudu projednal a dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny zákonné podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř.

Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. Podle ustanovení § 12 odst. 3 věty druhé o. s. ř. účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána.

Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet pouze výjimečně, a to ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání soudu jinému tedy musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Zákon přitom výslovně zakotvuje právo účastníků vyjádřit se k důvodu delegace i k soudu, k němuž má být věc delegována, aby vhodnost takového postupu mohla být zvážena i z pohledu jejich poměrů; delegací totiž nesmí být navozen stav, který by se v poměrech některého z účastníků projevil zásadně nepříznivě.

Protože v daném případě ani jedna z uvedených okolností odůvodnit průlom do výše citované ústavní zásady způsobilá není, Nejvyšší soud návrhu na přikázání věci přihlížeje též k možnostem, jež skýtá ustanovení § 39 o. s. ř. upravující institut tzv. dožádání nevyhověl. Nebyly shledány ani důvody z hlediska procesního (urychlení řízení) ani důvody vážící se k účastníkům řízení.

Nejvyšší soud České republiky proto návrhu Okresního soudu ve Zlíně nevyhověl a věc podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. Okresnímu soudu v Plzni – městě nepřikázal.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 18. března 2004

JUDr. František Faldyna, CSc.,v.r.

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru