Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 NSCR 86/2019Usnesení NS ze dne 31.08.2020

HeslaNeúčinnost doručení
Nepřípustnost dovolání
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2020:29.NSCR.86.2019.1
Dotčené předpisy

§ 50d odst. 1 o. s. ř.

§ 237 o. s. ř.

§ 243c odst. 1 a 2 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

KSHK 35 INS XY

29 NSČR 86/2019-B-130

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Rostislava Krhuta v insolvenční věci dlužníka P. K., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Ivem Muškou, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Akademika Heyrovského 1178/6, PSČ 500 03, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. KSHK 35 INS XY, o určení neúčinnosti doručení, o dovolání dlužníka proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. dubna 2019, č. j. KSHK 35 INS XY, 1 VSPH XY, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „insolvenční soud“) usnesením ze dne 29. ledna 2019, č. j. KSHK 35 INS XY, zamítl návrh dlužníka, doručený insolvenčnímu soudu dne 25. listopadu 2018, na určení neúčinnosti doručení usnesení ze dne 24. listopadu 2017, č. j. 2 VSPH XY (KSHK 35 INS XY), jímž Vrchní soud v Praze potvrdil usnesení insolvenčního o zjištění úpadku dlužníka a o prohlášení konkursu na jeho majetek.

Insolvenční soud, cituje § 7, § 71 odst. 1, § 74, § 75 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), a § 49 odst. 1 až 4, § 50d, § 50f odst. 3 a § 50g odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále také jen „o. s. ř.“), dospěl k závěru, že doručení písemnosti (usnesení Vrchního soudu v Praze) nelze považovat za neúčinné, neboť návrh dlužníka dle § 50d o. s. ř. je jednak opožděný a jednak nedůvodný, jelikož doručení písemnosti proběhlo řádně a dlužník v návrhu neuvedl žádný omluvitelný důvod, pro který se nemohl s písemností seznámit.

K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení insolvenčního soudu.

Odvolací soud, vycházeje z § 50d o. s. ř., se ztotožnil se závěrem insolvenčního soudu o opožděnosti návrhu dlužníka. Usnesení bylo považováno za doručené zveřejněním v insolvenčním rejstříku, tj. dne 18. prosince 2017 (§ 71 odst. 1 a § 74 odst. 1 insolvenčního zákona), přičemž dlužníku bylo doručeno zvláštním způsobem dne 30. ledna 2018. Odvolací soud konstatoval, že lhůta k podání návrhu dlužníku skončila nejpozději dne 6. března 2018, jelikož dlužník měl prokazatelně možnost seznámit se s písemností elektronicky prostřednictvím insolvenčního rejstříku nejpozději dne 19. února 2018, kdy zaslal insolvenčnímu soudu e-mailovou zprávu.

K tomu odvolací soud dodal, že i v případě včasného podání by dlužník nebyl úspěšný, neboť předmětné usnesení bylo dlužníku zasláno do vlastních rukou na adresu, kterou nijak nezpochybnil a nezpochybnil ani svou přítomnost na této adrese v době doručování písemnosti v lednu 2018. Odvolací soud kromě toho nezjistil na doručence žádné dlužníkem namítané vady, rozpory či chybějící údaje.

Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, jehož přípustnost vymezuje podle § 237 o. s. ř. argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na posouzení právní otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, případně že jde o dosud neřešenou otázku, namítá nesprávné právní posouzení a navrhuje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení, eventuálně aby změnil napadené rozhodnutí tak, že se určuje, že doručení předmětného usnesení Vrchního soudu v Praze je neúčinné.

S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád ve znění účinném od 30. září 2017 (srov. bod 2., části první, článku II. zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Dovolání dlužníka proti usnesení odvolacího soudu, jež může být přípustné jen podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., o. s. ř., Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř.

Učinil tak proto, že dlužník mu (oproti svému mínění) nepředkládá k řešení žádnou otázku procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř.

Ustanovení § 50d odst. 1 o. s. ř. vychází z předpokladu, že písemnost byla účastníku řádně doručena, avšak účastník se s touto písemností nemohl z omluvitelného důvodu seznámit. Nejvyšší soud již dříve vysvětlil (srov. např. usnesení ze dne 31. května 2016, sen. zn. 29 Cdo 3016/2014 a usnesení ze dne 30. října 2014, sen. zn. 29 Cdo 597/2014), že porušení právních předpisů upravujících doručování soudních písemností, v důsledku kterého nelze písemnost považovat za doručenou, není způsobilým důvodem pro vyslovení neúčinnosti doručení podle § 50d o. s. ř.

Jestliže tedy v dané věci dle tvrzení dlužníka uvedených v dovolání nedošlo k řádnému doručení písemnosti, nelze (již proto) návrhu na vyslovení neúčinnosti doručení vyhovět. Jinými slovy řečeno, tvrzené vady v procesu doručování písemnosti, které mají vést k závěru, že písemnost nebyla řádně doručena (v insolvenčních poměrech „řádně doručena zvláštním způsobem“; k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2019, sen. zn. 29 ICdo 154/2017, uveřejněný pod číslem 52/2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nejsou (nemohou být) důvodem pro rozhodnutí o neúčinnosti doručení písemnosti dle § 50d o. s. ř.

Důvod připustit dovolání na základě námitek dlužníka, podle nichž mu shora označené usnesení Vrchního soudu v Praze nebylo doručeno, tak není dán.

Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že argumentace dlužníka týkající se postupu odvolacího soudu před vydáním usnesení o potvrzení rozhodnutí insolvenčního soudu o zjištění úpadku dlužníka, je pro poměry dané věci (při posuzování přípustnosti dovolání) právně bezvýznamná, a proto se jí dále nezabýval.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. 8. 2020

Mgr. Milan Polášek

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru