Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 NSCR 83/2018Usnesení NS ze dne 13.08.2019Schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, když dlužnice má jen běžné vybavení domácnosti

HeslaInsolvence
Insolvenční řízení
Oddlužení
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2019:29.NSCR.83.2018.1
Dotčené předpisy

§ 402 odst. 2 IZ.

§ 412 odst. 1 písm. b) IZ.


přidejte vlastní popisek

KSOS 31 INS XY

29 NSČR 83/2018-B-48

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců Mgr. Rostislava Krhuta a JUDr. Zdeňka Krčmáře v insolvenční věci dlužnice H. L., bytem XY, zastoupené JUDr. Patrikem Graňákem, advokátem, se sídlem v Karviné, Svatováclavská 97/6, PSČ 733 01, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 31 INS XY, o schválení oddlužení, o dovolání věřitele č. 6 R. S., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Janem Pflegerem, advokátem, se sídlem v Ostravě, Dlouhá 3355/6, PSČ 702 00, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 13. prosince 2017, č. j. KSOS 31 INS XY, 1 VSOL XY, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Olomouci k odvolání věřitele č. 6 v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 15. září 2017, č. j. KSOS 31 INS XY, kterým Krajský soud v Ostravě (dále jen „insolvenční soud“) [mimo jiné] schválil oddlužení zpeněžením majetkové podstaty dlužnice (bod I. výroku) a zamítl návrh věřitele č. 6 na svolání schůze věřitelů, která by znovu hlasovala o způsobu oddlužení (bod IV. výroku).

Proti usnesení odvolacího soudu podal věřitel č. 6 dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), maje za to, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázek hmotného nebo procesního práva, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny.

Nejvyššímu soudu především pokládá otázku, zda lze v insolvenčním řízení poté, co bylo povoleno oddlužení, hlasovat o způsobu oddlužení, „jestliže dosud nebylo provedeno řádné šetření ohledně majetkové podstaty dlužníka“, a věřitelé tedy „nemají informace nezbytné pro kvalifikované rozhodnutí o způsobu oddlužení“. Dovolatel se v této souvislosti dále táže, zda lze schválit oddlužení způsobem, který „zřejmě povede k nulovému uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů“, když i věřitelé, kteří původně hlasovali pro oddlužení zpeněžením majetkové podstaty dlužníka, se následně dožadují oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Dovolatel požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Dlužnice požadovala odmítnutí, případně zamítnutí dovolání, zdůrazňujíc, že ze zprávy insolvenční správkyně vyplývalo, že očekávaná míra uspokojení při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty činí 0 % a při oddlužení splátkovým kalendářem 47 %. Hlasoval-li dovolatel za této situace pro oddlužení zpeněžením, má dlužnice za to, že tímto způsobem zamýšlel zabránit jejímu osvobození od zbytků dluhů, když nebude dosaženo 30 % uspokojení věřitelů.

Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle § 237 o. s. ř. a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti vypočtených v § 238 o. s. ř., odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř.

Učinil tak proto, že v posouzení dovolatelem položené otázky je napadené rozhodnutí souladné s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.

Již v usnesení ze dne 30. ledna 2014, sen. zn. 29 NSČR 91/2013, uveřejněném pod číslem 47/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, Nejvyšší soud vysvětlil, že rozhodne-li o způsobu oddlužení schůze věřitelů, insolvenční soud již nepřezkoumává, zda je zvolený způsob oddlužení pro věřitele či dlužníka výhodný, není právně významné, zda dlužník prosazoval jiný než přijatý způsob oddlužení a insolvenční soud není oprávněn rozhodnutí schůze věřitelů o způsobu oddlužení měnit. Posuzuje jen to, zda v průběhu řízení nevyšly najevo skutečnosti, které by jinak činily oddlužení nepřípustným [§ 405 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona)]. Neshledá-li důvod k neschválení oddlužení, rozhodne dle § 406 insolvenčního zákona o schválení oddlužení způsobem, o němž rozhodla schůze věřitelů.

V poměrech nyní projednávané věci je nadto nutno zdůraznit, že schůze věřitelů konané dne 14. dubna 2016 se z věřitelů účastnil právě jen dovolatel, který hlasoval (přičemž počet jeho hlasů představoval většinu nejen z přítomných, ale též ze všech věřitelů) pro oddlužení zpeněžením majetkové podstaty dlužnice (viz zápis ze schůze věřitelů zveřejněný v insolvenčním rejstříku pod č. d. B-3), přičemž svůj souhlas se způsobem oddlužení věřitelé nemají právo měnit (§ 402 odst. 2 insolvenčního zákona).

Konečně, namítá-li dovolatel, že o způsobu oddlužení nemělo být vůbec hlasováno, neboť věřitelé neměli od insolvenční správkyně dostatek informací ohledně majetku dlužnice, pak zjevně přehlíží, že z ustanovení § 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona plyne, že v rámci oddlužení plněním splátkového kalendáře by nebyl pro uspokojení věřitelů využit právě a pouze ten majetek, který dlužník uvedl v seznamu majetku. Majetek v seznamu neuvedený, případně majetek převedený na jiné osoby neúčinnými právními úkony dlužníka, bude naopak vždy zpeněžován při obou způsobech oddlužení. Věřitelé se přitom při hlasování o způsobu oddlužení mohou z povahy věci rozhodovat jen podle těch informací, které mají v daném okamžiku k dispozici a na jejich základě (ekonomicky) volit mezi zpeněžením majetku uvedeného v seznamu majetku na straně jedné a splátkami na straně druhé. Záleží jen na nich, jak se (s vědomím výše řečeného) rozhodnou. Uvedený závěr je pak natolik zjevný, že přípustnost dovolání rovněž založit nemůže.

Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (ve znění účinném od 30. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

S přihlédnutím k době vydání rozhodnutí o schválení oddlužení insolvenčním soudem je pro věc rozhodný insolvenční zákon ve znění účinném do 30. června 2017.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dovolateli, dlužnici, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. 8. 2019

JUDr. Jiří Zavázal

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru