Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 NSCR 82/2019Usnesení NS ze dne 28.11.2019

HeslaInsolvenční správce
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2019:29.NSCR.82.2019.1
Dotčené předpisy

§ 32 IZ.


přidejte vlastní popisek

MSPH 76 INS 8490/2014

29 NSČR 82/2019-B-222

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a Mgr. Rostislava Krhuta v insolvenční věci dlužníka UPL TELECOM, s. r. o., se sídlem v Praze 3 – Žižkově, Táboritská 880/14, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 27203221, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 76 INS 8490/2014, o zproštění funkce insolvenčního správce, o dovolání dlužníka, zastoupeného JUDr. Denisem Kašicynem, advokátem, se sídlem v Praze 3 – Vinohradech, Kolínská 1722/16, PSČ 130 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. května 2019, č. j. MSPH 76 INS 8490/2014, 1 VSPH 621/2019-B-176, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

[1] Usnesením ze dne 8. února 2019, č. j. MSPH 76 INS 8490/2014-B-162, Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“), zamítl „opakovaný“ návrh dlužníka (UPL TELECOM, s. r. o.), aby insolvenční správkyně dlužníka Mgr. Monika Cihelková byla zproštěna funkce.

[2] K odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 14. května 2019, č. j. MSPH 76 INS 8490/2014, 1 VSPH 621/2019-B-176, potvrdil usnesení insolvenčního soudu.

[3] Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, konkrétně otázky:

„Jaké intenzity musí dosáhnout projevená nečinnost či neodbornost insolvenčního správce při výkonu povinností vyplývajících pro něj z § 36 insolvenčního zákona, aby insolvenční soud přistoupil ke zproštění funkce insolvenčního správce dle § 32 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona)?“

K této otázce pak vznáší doplňující otázky, označené písmeny a/ až e/, z nichž otázky označené pod písmeny a/ až d/ směřují k tomu, zda jednání v nich uvedené je závažným porušením povinností insolvenčního správce, a otázka označená písmenem e/ pak k tomu, zda závažným porušením povinností insolvenčního správce je souhrn porušení povinností označených pod písmeny a/ až d/.

[4] Dovolatel namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle § 241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

[5] Nejvyšší soud dovolání, jež může být přípustné jen podle § 237 o. s. ř., a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání vypočtených v § 238 o. s. ř., odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř.

[6] Učinil tak proto, že napadené rozhodnutí je v posouzení právních otázek, na jejichž řešení spočívá, v souladu s ustálenou judikaturou k výkladu § 32 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona). Z této judikatury se podává, že:

[7] Ustanovení § 32 odst. 1 insolvenčního zákona patří k právním normám s relativně neurčitou hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností [usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. srpna 2015, sen. zn. 29 NSČR 93/2014, uveřejněné pod číslem 58/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 58/2016“); usnesení je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu].

[8] Důležitým důvodem pro zproštění funkce insolvenčního správce ve smyslu ustanovení § 32 odst. 1 insolvenčního zákona je zejména skutečnost, že při výkonu funkce neplní insolvenční správce řádně povinnosti vyplývající pro něj z ustanovení § 36 insolvenčního zákona, liknavě provádí soupis majetkové podstaty, zpeněžuje majetek náležející do majetkové podstaty v rozporu s ustanovením § 225 odst. 4 nebo s ustanovením § 226 odst. 5 insolvenčního zákona, nebo že nesplnil povinnost uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem funkce. Takovým důvodem může být též skutečnost, že insolvenční správce bezdůvodně nesplní závazný pokyn insolvenčního soudu nebo zajištěného věřitele, nebo že nerespektuje soudní rozhodnutí o vyloučení majetku z majetkové podstaty. V závislosti na míře a intenzitě pochybení insolvenčního správce může vést soud ke zproštění správce funkce i zjištění ojedinělého, leč závažného porušení důležité povinnosti stanovené zákonem nebo uložené soudem (usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. června 2014, sen. zn. 2 VSOL 358/2014, uveřejněné pod číslem 91/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, R 58/2016).

[9] O tom, zda insolvenční správce má být zproštěn funkce, rozhoduje insolvenční soud v intencích § 32 odst. 1 insolvenčního zákona „po slyšení insolvenčního správce“ (tedy na základě vysvětlení, jež insolvenční správce podal k tvrzením osoby, jež žádá jeho zproštění) a na základě obsahu insolvenčního spisu, jenž by měl příslušná tvrzení potvrzovat nebo vyvracet. Hodnotící skutkové soudy o (ne)opodstatněnosti návrhu, aby insolvenční správce byl zproštěn funkce, pak insolvenční soud zásadně přijímá na základě obsahu spisu, aniž by formálně prováděl dokazování listinami tvořícími obsah insolvenčního spisu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. srpna 2015, sen. zn. 29 NSČR 2/2014, uveřejněné pod číslem 48/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. dubna 2016, sen. zn. 29 NSČR 24/2014, uveřejněné pod číslem 135/2018 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. února 2016, sen. zn. 29 NSČR 20/2014).

[10] Budiž dodáno, že skutkovými dovolacími námitkami (námitkami založenými na jiných skutkových zjištěních či závěrech než těch, z nichž vyšel odvolací soud) právní posouzení věci odvolacím soudem nelze zpochybnit (tyto námitky jsou tudíž bezcenné i pro založení přípustnosti dovolání). K namítané (ne)přezkoumatelnosti některých závěrů odvolacího soudu Nejvyšší soud dodává, že napadené rozhodnutí je i potud souladné se závěry judikatury, konkrétně se závěry obsaženými na téma (ne)přezkoumatelnosti soudních rozhodnutí v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011, uveřejněném pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

[11] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 28. listopadu 2019

JUDr. Zdeněk Krčmář

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru