Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 NSCR 4/2009Usnesení NS ze dne 27.01.2009

HeslaDovolání
Insolvenční správce
Přípustnost dovolání
Úpadek
KategorieA
Publikováno103/2009 Sb. rozh. civ.
EcliECLI:CZ:NS:2009:29.NSCR.4.2009.1

přidejte vlastní popisek

MSPH 94 INS 913/2008

29 NSČR 4/2009-B-44

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Petra Šuka v insolvenční věci dlužníka Del Ponte, Sandler & Partners s. r. o., se sídlem v Praze 4 - Michli, Ohradní 1394/61, PSČ 140 00, identifikační číslo 25600206, zastoupeného JUDr. Janou Bednářovou, advokátkou, se sídlem v Praze 1, Řeznická 20, PSČ 110 00, vedené u Městského soudu v Praze sp. zn. MSPH 94 INS 913/2008, o potvrzení usnesení schůze věřitelů o ustanovení insolvenčního správce, o dovolání věřitele 3 V INTERNATIONAL CO. LTD., se sídlem Mill Mall, Suite 6, Wickhams Cay 1, PO BOX 3085, Road Town, Tortola, Britské Panenské ostrovy, zastoupeného JUDr. Markem Görgesem, advokátem, se sídlem v Plzni, Malá 6, PSČ 301 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. listopadu 2008, č. j. MSPH 94 INS 913/2008, 2 VSPH 219/2008-B-30, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

K odvolání věřitelů 1/ ATROXSTAV s. r. o., 2/ MMB CZ, s. r. o., 3/ 3 V INTERNATIONAL CO. LTD. a 4/ ASSENT CONSULTING PARTNERS a. s. Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně v bodu II. výroku (o tom, že novým insolvenčním správcem se neustanovuje M. E.).

Proti usnesení odvolacího soudu podal dovolání věřitel 3 V INTERNATIONAL CO. LTD., opíraje přípustnost dovolání o § 238a odst. 1 písm. a/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), ve spojení s § 237 odst. 1 písm. c/, odst. 3 o. s. ř., uplatňuje dovolací důvod uvedený v § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. (jímž lze namítat, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci) a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolání v této věci není přípustné.

Rozhodovací praxe dovolacího soudu ve věcech podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, je ustálena v tom, že dovolání proti usnesení, kterým odvolací soud potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně zprostil správce konkursní podstaty výkonu funkce, a ustanovil nového správce konkursní podstaty, není přípustné (srov. mutatis mutandis usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 52/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2002, sp. zn. 29 Odo 719/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 1, ročník 2003, pod číslem 11 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. 29 Odo 586/2003, uveřejněné v témže časopise v čísle 9 téhož ročníku, pod číslem 155).

Možnost založit přípustnost dovolání podle § 238a odst. 1 písm. a/ ve spojení s § 237 odst. 1 písm. c/, odst. 3 o. s. ř. (ve znění účinném do 31. prosince 2007) byla podle argumentace obsažené v označených rozhodnutích vyloučena proto, že takové usnesení není usnesením „ve věci samé“.

Ani v poměrech zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), ve znění pozdějších předpisů, přitom Nejvyšší soud neshledává důvod přehodnotit závěr, že rozhodnutí soudu o tom, zda správce dlužníkova majetku ve své funkci skončí nebo o tom, zda určitá osoba má být tímto správcem ustanovena, není rozhodnutím „ve věci samé“.

K usnesením „ve věci samé“ přitom nepatří nejen usnesení o ustanovení insolvenčního správce (§ 25 insolvenčního zákona), usnesení o odvolání insolvenčního správce (§ 31 insolvenčního zákona) nebo usnesení o tom, že se insolvenční správce zprošťuje funkce (§ 32 insolvenčního zákona); totéž platí pro usnesení, jímž insolvenční soud rozhoduje podle § 29 odst. 2 insolvenčního zákona o tom, zda potvrdí usnesení schůze věřitelů o ustanovení insolvenčního správce, přijaté podle § 29 odst. 1 insolvenčního zákona.

Jelikož dovolání není přípustné ani podle jiných (než dovolatelem označených) ustanovení občanského soudního řádu (ve znění účinném od 1. ledna 2008), Nejvyšší soud je odmítl podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c/ o. s. ř.

Na tento závěr nemá žádný vliv ani to, že odvolací soud dovolatele nesprávně poučil, že dovolání připuštěno být může (srov. též usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, mutatis mutandis i usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 73/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a dále nález Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07, jenž je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Ústavního soudu).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 27. ledna 2009

JUDr. Zdeněk Krčmář

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru