Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 NSCR 3/2019Usnesení NS ze dne 12.08.2020

HeslaPřípustnost dovolání
Insolvenční řízení
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2020:29.NSCR.3.2019.1
Dotčené předpisy

§ 304 IZ.

§ 243c odst. 1 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

KSOL 10 INS XY

29 NSČR 3/2019-B-123

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníka R. K., narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci pod sp. zn. KSOL 10 INS XY, o schválení konečné zprávy a vyúčtování odměny a výdajů insolvenčního správce, o dovolání dlužníka, zastoupeného JUDr. Luborem Ludmou, advokátem, se sídlem v Olomouci, Hanáckého pluku 1153/6, PSČ 779 00, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. prosince 2017, č. j. KSOL 10 INS XY, 3 VSOL XY, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

[1] Usnesením ze dne 22. srpna 2017, č. j. KSOL 10 INS XY, Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci (dále jen „insolvenční soud“):

1/ Schválil konečnou zprávu a vyúčtování odměny a výdajů insolvenčního správce (dále jen „konečná zpráva“), zveřejněnou vyhláškou dne 24. července 2017, s tím, že:

a/ příjmy majetkové podstaty činí 8.772.634,58 Kč;

b/ odměna insolvenčního správce činí 878.287,60 Kč, z čehož již bylo uhrazeno 610.790,52 Kč;

c/ hotové výdaje insolvenčního správce činí 295.981 Kč, a již byly uhrazeny;

d/ náklady spojené se správou a zpeněžením zajištěného majetku činí 10.854 Kč, a již byly uhrazeny;

e/ pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené činí 0 Kč;

f/ zajištěným věřitelům bylo z výtěžku zpeněžení předmětu zajištění vyplaceno celkem 6.971.189,22 Kč;

g/ pro nezajištěné věřitele k rozvrhu zbývá 614.189,22 Kč;

h/ předpokládané výdaje v souvislosti s ukončením konkursu činí 2.000 Kč.

[2] K odvolání dlužníka Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 21. prosince 2017, č. j. KSOL 10 INS XY, 3 VSOL XY, potvrdil usnesení insolvenčního soudu.

[3] Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, jehož přípustnost vymezuje ve smyslu ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), argumentem, že napadené usnesení závisí na vyřešení právní otázky, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, namítaje, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle § 241a odst. 1 o. s. ř.), a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

[4] Za dovolacím soudem neřešenou pokládá dovolatel právní otázku „absence celkové charakteristiky činnosti insolvenčního správce v konečné zprávě, když v konečné zprávě nezohlednil konkrétní informace od dlužníka o dalším majetku“, jakož i otázku nepřezkoumání tohoto nedostatku konečné zprávy insolvenčním soudem podle § 304 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona).

[5] V mezích uplatněného dovolacího důvodu dovolatel argumentuje ve prospěch názoru, že při výkladu ustanovení § 304 odst. 1 insolvenčního zákona se uplatní judikatorní závěry přijaté k výkladu § 29 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, k čemuž se dovolává závěrů formulovaných v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. října 2003, sp. zn. 29 Odo 777/2002 [jde o usnesení uveřejněné pod číslem 48/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 48/2004“), které je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) dostupné i na webových stránkách Nejvyššího soudu], v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. července 2016, sen. zn. 29 NSČR 118/2016 [jde o usnesení uveřejněné pod číslem 134/2017 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 134/2017“)], a v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2016, sen. zn. 29 NSČR 71/2014 (jde o usnesení uveřejněné v časopise Soudní judikatura, číslo 11, ročníku 2017, pod číslem 144). Dále dovolatel označuje nedostatky konečné zprávy a dovozuje, že odvolací soud se měl těmito nedostatky zabývat z úřední povinnost bez zřetele k tomu, zda schválení koneční zprávy předcházely námitky proti ní.

[6] Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

[7] Nejvyšší soud se nejprve zabýval přípustností podaného dovolání. S přihlédnutím k době zveřejnění konečné zprávy v insolvenčním rejstříku (24. července 2017) i době vydání usnesení insolvenčního soudu (22. srpna 2017) je pro další úvahy Nejvyššího soudu (i v rovině přípustnosti dovolání) rozhodný výklad ustanovení § 304 insolvenčního zákona v tomto znění (jež od zveřejnění konečné zprávy v insolvenčním rejstříku nedoznalo změn):

§ 304

(…)

(4) Na jednání o konečné zprávě a vyúčtování insolvenčního správce projedná insolvenční soud námitky, které byly proti ní vzneseny. Na základě toho rozhodne buď tak, že

a/ schválí předloženou konečnou zprávu a vyúčtování, nejsou-li námitky vůči nim důvodné,

b/ nařídí doplnění nebo změnu konečné zprávy nebo vyúčtování, jestliže shledá, že některé z námitek proti nim jsou důvodné, avšak nemění její základní obsah,

c/ odmítne přijmout konečnou zprávu, shledá-li že námitky proti ní vznesené důvodně zpochybňují zprávu jako celek; v tomto případě uloží insolvenčnímu správci, aby předložil novou konečnou zprávu ve lhůtě, kterou určí.

(5) Nebyly-li podány námitky proti konečné zprávě, může insolvenční soud vydat rozhodnutí podle odstavce 4 i bez nařízení jednání.

(6) Rozhodnutí podle odstavců 4 a 5 doručí insolvenční soud insolvenčnímu správci, dlužníku a věřitelům, o jejichž námitkách bylo rozhodováno. Odvolání proti těmto rozhodnutím mohou podat insolvenční správce a věřitelé a dlužník, jejichž námitkám nebylo vyhověno.

[8] V posuzované věci oba soudy vyšly ve skutkové rovině z toho, že proti konečné zprávě nebyly vzneseny žádné námitky a tuto skutečnost (zřejmou i z insolvenčního spisu) nezpochybňuje v dovolání ani dlužník. Přitom podle ustanovení § 304 odst. 6 insolvenčního zákona přísluší možnost podat odvolání proti usnesení, jímž insolvenční soud schválí konečnou zprávu pouze dlužníku, jehož námitkám „nebylo vyhověno“. Jinak řečeno, dlužník, který nepodá námitky proti konečné zprávě, není ve smyslu ustanovení § 304 odst. 6 insolvenčního zákona osobou oprávněnou k podání odvolání proti usnesení, jímž insolvenční soud tuto konečnou zprávu schválí. Již tím, že dlužníkovo odvolání věcně projednal (namísto toho, aby je v souladu s ustanovením § 218 písm. b/ o. s. ř. odmítl proto, že bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn), tedy odvolací soud přiznal dlužníku více procesních práv, než mu náleželo.

[10] Nejvyšší soud proto dovolání, jež může být přípustné jen podle § 237 o. s. ř., a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání vypočtených v § 238 o. s. ř., odmítl podle § 243c odst. 1 o. s. ř. jako zjevně bezdůvodné. Prostřednictvím podaného dovolání dovolatel nemůže dosáhnout pro sebe lepšího výsledku; kdyby totiž Nejvyšší soud shledal dovolání přípustným, musel by z úřední povinnosti přihlédnout též k vadám uvedeným v § 242 odst. 3 o. s. ř. Jediným výsledkem dovolacího řízení by tak mohl být pouze závěr, že odvolací soud neměl odvolání dlužníka věcně vůbec projednat.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 12. srpna 2020

JUDr. Zdeněk Krčmář

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru