Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 NSCR 25/2020Usnesení NS ze dne 13.08.2020

HeslaPřípustnost dovolání
Žaloba pro zmatečnost
Dovolací důvody
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:29.NSCR.25.2020.1
Dotčené předpisy

§ 243c odst. 1,2 o. s. ř.

§ 229 odst. 1 písm. f) o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

KSHK 41 INS 25787/2015

29 NSČR 25/2020-B-282

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v insolvenční věci dlužníka NS Invest a. s., se sídlem v Hradci Králové, Škroupova 441/12, PSČ 500 02, identifikační číslo osoby 24143251, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. KSHK 41 INS 25787/2015, o zproštění funkce insolvenčního správce, o dovolání dlužníka, zastoupeného Mgr. Milanem Šikolou, advokátem, se sídlem v Brně, Metodějova 450/7, PSČ 612 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. listopadu 2019, č. j. KSHK 41 INS 25787/2015, 4 VSPH 1529/2019-B-254, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Praze k odvolání dlužníka v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 30. září 2019, č. j. KSHK 41 INS 25787/2015-B-246, jímž Krajský soud v Hradci Králové (dále jen „insolvenční soud“) zamítl návrh dlužníka (NS Invest a. s.), aby insolvenční správce dlužníka (Insolvenční správci v. o. s.) byl zproštěn funkce.

Dovolání dlužníka, jež může být přípustné jen podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), a pro něž neplatí žádné z omezení přípustnosti dovolání vypočtených v § 238 o. s. ř., odmítl Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř. jako nepřípustné.

Dovolatel předestírá Nejvyššímu soudu k řešení především otázky související se závěrem odvolacího soudu, podle něhož v insolvenční věci dlužníka (včetně rozhodování o návrhu dlužníka na zproštění funkce insolvenčního správce) nerozhodoval nezákonný soudce.

Touto argumentací však dovolatel z obsahového hlediska vystihuje pouze tzv. zmatečnostní vadu řízení ve smyslu ustanovení § 229 odst. 1 písm. f) o. s. ř. spočívající v tom, že soud byl nesprávně obsazen; srov. např. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2010, sp. zn. 21 Cdo 1316/2008, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 2, ročník 2012, pod číslem 16. Ustanovení § 241a o. s. ř. však jako jediný způsobilý dovolací důvod vymezuje ten, jenž je založen na námitce, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (dovolací důvod dle § 241a odst. 1 o. s. ř.), a s účinností od 30. září 2017 výslovně vylučuje jako způsobilý dovolací důvod tzv. zmatečnostní vady řízení dle § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř. Dovolatelem tvrzená zmatečnostní vada řízení tedy nemůže být způsobilým dovolacím důvodem (k jejímu prověření slouží žaloba pro zmatečnost) a pro její posouzení proto nelze připustit dovolání. K tomu srov. dále např. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2002, sp. zn. 29 Odo 523/2002, uveřejněné pod číslem 32/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jehož závěry se prosazují i v režimu občanského soudního řádu v aktuálním znění (jak dokládá např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. listopadu 2014, sen. zn. 29 NSČR 113/2014, uveřejněné pod číslem 40/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Ve vztahu k ostatním v dovolání označeným otázkám (srov. bod IV. podaného dovolání) pak dovolatel nevymezuje předpoklady přípustnosti dovolání (způsobem odpovídajícím ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. nespecifikuje, která z podmínek uvedených v ustanovení § 237 o. s. ř. zakládajících přípustnost dovolání je podle něj splněna, přičemž existence takové podmínky se z dovolání nepodává ani poměřováno jeho obsahem).

Judikatura Nejvyššího i Ústavního soudu je přitom ustálena v závěru, podle kterého požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle § 241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. či jeho části. K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, a ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněná pod čísly 80/2013 a 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 28. listopadu 2017, sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16, uveřejněné pod číslem 460/2017 Sb.

Jelikož dovolatel přípustnost dovolání zákonem předepsaným způsobem nevymezil, je jeho dovolání ve vztahu k dalším (z dovolání plynoucím) otázkám vadné a Nejvyšší soud se proto těmito otázkami (jakožto nezpůsobilými věcného přezkumu) nezabýval.

Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (v aktuálním znění) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Poučení: Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; osobám, o nichž tak stanoví insolvenční zákon, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. 8. 2020

JUDr. Jiří Zavázal

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru