Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 NSCR 115/2013Usnesení NS ze dne 18.12.2013

HeslaInsolvence
Přikázání věci (delegace)
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2013:29.NSCR.115.2013.1
Dotčené předpisy

§ 12 odst. 2 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

KSBR 40 INS 24027/2013

29 NSČR 115/2013-A-53

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Petra Gemmela v insolvenční věci dlužníka Pilsen Estates s. r. o., se sídlem v Brně, Šumavská 519/35, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 28201949, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 40 INS 24027/2013, o přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému insolvenčnímu soudu, takto:

Věc vedená u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 40 INS 24027/2013 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Plzni.

Odůvodnění:

Dne 28. srpna 2013 bylo u Krajského soudu v Brně (dále též jen „insolvenční soud“) zahájeno insolvenční řízení, v němž se insolvenční navrhovatel BERFOLL, s. r. o. (dále jen „insolvenční navrhovatel B“) jako procesní nástupce původního insolvenčního navrhovatele UniCredit Leasing CZ, a. s. a insolvenční navrhovatel LENOX PLUS, a. s. (dále jen „insolvenční navrhovatel L“), který přistoupil k insolvenčnímu návrhu původního insolvenčního navrhovatele dne 10. září 2013, domáhají zjištění úpadku dlužníka Pilsen Estates s. r. o.

Insolvenční soud navrhl přikázání věci z důvodu vhodnosti Krajskému soudu v Plzni, poukazuje na to, že:

1/ U Krajského soudu v Plzni je pod sp. zn. KSPL 54 INS 13671/2012 vedeno insolvenční řízení ve věci dlužníka PILSEN STEEL s. r. o.. (dále jen „společnost P“), v jehož rámci byl schválen reorganizační plán. Dlužník Pilsen Estates s. r. o. a společnost P tvoří koncern (ve smyslu § 66a odst. 7 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku), jelikož jediným společníkem obou dlužníků je společnost United Pilsen S. A.

2/ Dlužník vlastní nemovitosti v katastrálním území Plzeň.

Dlužník k výzvě insolvenčního soudu v podání z 26. září 2013 (A - 25) potvrdil, že se společností P tvoří koncern. S přikázáním věci Krajskému soudu v Plzni souhlasil s výhradou, že by mělo být nejprve rozhodnuto o jeho návrhu na nařízení předběžného opatření (tento návrh insolvenční soud zamítl usnesením ze dne 4. října 2013, č. j. 40 INS 24027/2013-A-26, posléze však usnesením ze dne 1. listopadu 2013, č. j. 40 INS 24027/2013-A-33, ustanovil předběžného insolvenčního správce).

Obdobně jako dlužník se vyjádřil insolvenční navrhovatel B v podání z 20. září 2013 (A - 22).

Insolvenční navrhovatel L nesouhlasí s přikázáním věci jinému insolvenčnímu soudu. Má za to, že skutečnost, že dlužník vlastní nemovitosti v Plzni, není významná, neboť dlužník tyto nemovitosti pronajímá společnosti P a sám na nich neprovozuje podnik ani jinou podnikatelskou činnost (na rozdíl od společnosti P).

Podle ustanovení § 12 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).

Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Krajskému soudu v Brně, u nějž je věc vedena, a Krajskému soudu v Plzni, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 věta první o. s. ř.), neshledal důvod pro přikázání věci jinému insolvenčnímu soudu z důvodu vhodnosti.

Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější a rychlejší projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno - právě proto, že jde o výjimku - vykládat restriktivně.

Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).

Nejvyšší soud úvodem poznamenává, že i když v dané věci připadala v úvahu místní příslušnost daná na výběr ve smyslu ustanovení § 87 odst. 2 o. s. ř. (neboť dlužník tvoří koncern se společností Pau Krajského soudu v Plzni ke dni zahájení tohoto řízení probíhalo insolvenční řízení řešící úpadek společnosti P), podáním insolvenčního návrhu u Krajského soudu v Brně zvolil původní insolvenční navrhovatel jako místně příslušný soud obecný soud dlužníka a tuto volbu již po zahájení řízení nelze měnit. Brání tomu zásada perpetuatio fori, vyjádřená v ustanovení § 11 odst. 1 o. s. ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. února 2013, sp. zn. 25 Nd 315/2012 které je - stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže - dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Za této situace může Krajský soud v Plzni věc projednat pouze tehdy, bude-li mu přikázána z důvodu vhodnosti, přičemž však důvodem pro přikázání věci nemůže být sama o sobě skutečnost, že dlužník tvoří koncern se společností P a že z tohoto důvodu insolvenční soud určil předběžným insolvenčním správcem podle § 25 odst. 2 poslední věty insolvenčního zákona osobu, která je i insolvenčním správcem společnosti P (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. prosince 2012, sen. zn. 29 NSČR 79/2012).

Posuzováním okolností, které odůvodňují přikázání věci jinému insolvenčnímu soudu z důvodu vhodnosti, má-li k přikázání věci dojít v době před rozhodnutím o úpadku, se již Nejvyšší soud zabýval.

V usnesení ze dne 18. října 2012, sen. zn. 29 NSČR 69/2012, uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 10, ročník 2013, pod číslem 142, Nejvyšší soud uzavřel, že důvodem k přikázání věci je (může být) zjištění, že veškerá podnikatelská činnost a rovněž majetek dlužníka jsou soustředěny v územním obvodu jiného insolvenčního soudu.

V usnesení sen. zn. 29 NSČR 79/2012 pak Nejvyšší soud uzavřel, že důvodem pro přikázání věci jinému insolvenčnímu soudu z důvodu vhodnosti naproti tomu není pouhá skutečnost, že se část majetku dlužníka a účetní evidence nachází v sídle jediného společníka dlužníka (jež je v územním obvodu jiného insolvenčního soudu), není-li zřejmé, kde se nachází zbylá část majetku dlužníka a jaké jsou (či byly) jeho podnikatelské aktivity v místě jeho sídla.

V dané věci údaje zjištěné předběžným insolvenčním správcem (srov. jeho zprávu z 19. listopadu 2013, A - 42) potvrzují tvrzení insolvenčního navrhovatele L, že dlužník sice vlastní nemovitosti v Plzni, avšak pronajímá je společnosti P, která je užívá při své podnikatelské činnosti. Dlužník má pronajaty kancelářské prostory v Brně, na adrese svého sídla, kde se 11. listopadu 2013 uskutečnilo jednání mezi předběžným insolvenčním správcem a dlužníkem.

Nejvyšší soud tudíž po zvážení všech právně významných okolností dospěl k závěru, že v poměrech projednávané věci není dán důvod prolomit zásadu vyjádřenou v článku 38 Listiny základních práv a svobod. Jak shora uvedeno, skutečnost, že u Krajského soudu v Plzni probíhá insolvenční řízení řešící úpadek společnosti, která tvoří s dlužníkem koncern, není bez dalšího důvodem k postupu dle § 12 odst. 2 o. s. ř. Důvod pro delegaci pak nezakládá ani skutečnost, že se nemovitý majetek dlužníka nachází v územním obvodu Krajského soudu v Plzni, neboť dlužník tento majetek pronajal a podnikání spravuje ze sídla zapsaného v obchodním rejstříku (dosud alespoň nic nenasvědčuje opaku). Proto Nejvyšší soud nevyhověl návrhu Krajského soudu v Brně a věc podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. nepřikázal Krajskému soudu v Plzni.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčním navrhovatelům, předběžnému insolvenčnímu správci, věřitelskému orgánu a státnímu zastupitelství, které případě vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 18. prosince 2013

JUDr. Zdeněk Krčmář

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru