Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 NSCR 110/2017Usnesení NS ze dne 29.06.2017

HeslaPřikázání věci (delegace)
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2017:29.NSCR.110.2017.1
Dotčené předpisy

§ 12 předpisu č. 99/1963 Sb.

§ 14 předpisu č. 99/1963 Sb.


přidejte vlastní popisek

KSBR 30 INS XY

29 NSČR 110/2017-B-97

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců Mgr. Tomáše Brauna a JUDr. Zdeňka Krčmáře v insolvenční věci dlužníka A. S., narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 30 INS XY, o návrhu dlužníka na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:

Věc vedená u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 30 INS XY, se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Praze.

Odůvodnění:

Ve shora označené věci je u Krajského soudu v Brně (dále též jen „insolvenční soud“) vedeno insolvenční řízení na majetek dlužníka A. S.

Podáním ze dne 20. června 2016 dlužník navrhl, aby byla věc z důvodu vhodnosti přikázána Krajskému soudu v Praze nebo jinému insolvenčnímu soudu „spadajícímu pod Vrchní soud v Praze“. Návrh odůvodnil tím, že soudce insolvenčního soudu Mgr. Martin Hejda (dále též jen „M. H.“), který věc projednává a rozhoduje, není nestranným soudcem a navíc „je to soudce, který působil nebo dosud působí na Vrchním soudu v Olomouci, který je pro Krajský soud v Brně soudem odvolacím“.

K tomu dále uvedl, že o jeho návrhu na přezkoumání některých rozhodnutí M. H. tak „budou rozhodovat lidé, které pan Mgr. H. osobně zná a není podstatné, zda s ním byli v senátu či nikoli“.

Konečně dlužník namítá, že „po zveřejněném skandálu s přidělováním trestních případů na Krajském soudu v Brně si nedělám o této instituci žádné iluze a naprosto tomuto soudu nevěřím“.

K návrhu na přikázání věci se nesouhlasně vyjádřil věřitel J. R. (B-91).

Podle § 12 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (§ 14, § 15 odst. 2 a § 16a), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně (odstavec 1). Věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).

Nejvyšší soud zkoumal návrh na přikázání věci z důvodu vhodnosti jako soud nejblíže společně nadřízený Krajskému soudu v Brně, u nějž je věc vedena, i Krajskému soudu v Praze, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 věta první o. s. ř.).

Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu; srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem.

Důvodem pro delegaci vhodnou naopak nemohou být okolnosti, které by mohly být důvodem k vyloučení soudce podle ustanovení § 14 o. s. ř. Návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti, založenému na tvrzeném vztahu (jediného) soudce daného soudu k účastníkům, jejich zástupcům nebo k projednávané věci, proto nemůže být vyhověno (k tomu srov. v judikatuře Nejvyššího soudu např. usnesení ze dne 1. února 2001, sp. zn. 5 Nd 14/2001, usnesení ze dne 28. srpna 2007, sp. zn. 22 Nd 200/2007, uveřejněné v časopise Soudní rozhledy, sešit 1, ročník 2008, na str. 14, usnesení ze dne 29. října 2008, sp. zn. 29 Nd 92/2008, usnesení ze dne 29. listopadu 2012, sp. zn. 20 Nd 254/2012, a usnesení ze dne 5. listopadu 2013, sp. zn. 32 Nd 164/2013).

Právě o situaci, na níž míří uvedené judikatorní závěry, jde i v této věci. Protože jiné důvody pro přikázání věci jinému insolvenčnímu soudu z důvodu vhodnosti dlužník neuvedl, Nejvyšší soud jeho návrhu na přikázání věci Krajskému soudu v Praze nevyhověl.

Pro úplnost Nejvyšší soud poznamenává, že jakkoliv není tvrzená podjatost soudce důvodem k přikázání věci jinému soudu podle § 12 odst. 2 o. s. ř., má účastník právo vyjádřit se k osobě soudce a v souladu s § 15a o. s. ř. uplatnit námitku podjatosti, o níž rozhodne nadřízený soud.

Z obsahu spisu je ostatně patrno, že dlužník této možnosti využil a o jeho námitce podjatosti směřující vůči M H. rozhodl Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 15. února 2017, č. j. KSBR 30 INS XY, 1 VSOL XY, tak, že soudce M. H. není vyloučen z projednávání a rozhodnutí dané insolvenční věci. Vrchní soud v Olomouci takto rozhodl až poté, co o námitce dlužníka směřující vůči „všem soudcům insolvenčního oddělení Vrchního soudu v Olomouci“ rozhodl Nejvyšší soud usnesením ze dne 14. prosince 2016, č. j. KSBR 30 INS XY, 29 NSČR 208/2016-B-79, tak, že ve výroku jmenovitě uvedení soudci Vrchního soudu v Olomouci nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování tam specifikovaných věcí.

Za této situace, kdy není vyloučen soudce, který má věc podle rozvrhu práce projednat a rozhodnout, natož ostatní soudci Krajského soudu v Brně rozhodující insolvenční agendu, není zjevně dán ani důvod pro delegaci nutnou (§ 12 odst. 1 o. s. ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které vstoupilo do insolvenční ho řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 29. června 2017

Mgr. Milan Polášek

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru