Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 Nd 551/2020Usnesení NS ze dne 27.11.2020

HeslaPřikázání věci (delegace)
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:29.ND.551.2020.1
Dotčené předpisy

§ 12 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

29 Nd 551/2020-266

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Rostislava Krhuta a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobce V. A., narozeného XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Jaroslavem Čapkem, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Komenského 241/35, PSČ 500 03, proti žalovanému O. P., narozenému XY, bytem XY, zastoupenému Mgr. Martinem Razímem, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Pavla Hanuše 252/4, PSČ 500 02, o zaplacení částky 181.723 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 17 C 86/2016, o návrhu žalobce na přikázání věci z důvodu vhodnosti jinému odvolacímu soudu, takto:

Věc vedená u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 26 Co 273/2020, se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí jinému odvolacímu soudu.

Odůvodnění:

[1] Rozsudkem ze dne 11. června 2020, č. j. 17 C 86/2016-227, Okresní soud v Hradci Králové:

1/ Uložil žalovanému (O. P.) zaplatit žalobci (V. A.) do 3 dnů od právní moci rozhodnutí částku 17.064,80 Kč s příslušenstvím tvořeným zákonným úrokem z prodlení za dobu od 1. ledna 2015 do zaplacení (bod I. výroku).

2/ Ve zbývajícím rozsahu [ohledně částek 15.657,20 Kč, 35.059 Kč, 5.842 Kč a 108.100 Kč (vždy s příslušenstvím)] žalobu zamítl (bod II. výroku).

3/ Rozhodl o nákladech řízení (bod III. výroku).

[2] Proti rozsudku okresního soudu podali oba účastníci odvolání, jež jsou vedena u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 26 Co 273/2020. Žalobce v odvolání (podání z 6. srpna 2020, č. l. 236-242) navrhl, aby věc byla přikázána z důvodu vhodnosti jinému odvolacímu soudu (Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci, Městskému soudu v Praze nebo Krajskému soudu v Českých Budějovicích), s tím, že Krajský soud v Hradci Králové ponechal bez povšimnutí, že okresní soud ve věci vedené pod sp. zn. 10 C 179/2005 překročil svou pravomoc, takže se mu jeví jako soud, který mu nezajistí spravedlivý soudní proces.

[3] Žalovaný ve vyjádření z 19. října 2020 s návrhem na přikázání věci jinému odvolacímu soudu nesouhlasí.

[4] Podle § 12 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (§ 14, § 15 odst. 2 a § 16a), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně (odstavec 1). Věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odstavec 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odstavec 3).

[5] Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený Krajskému soudu v Hradci Králové, u nějž je vedena odvolací věc, i Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 věta první o. s. ř.), dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou splněny podmínky pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř.

[6] Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je zásadou základní, a případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – jako výjimku – vykládat restriktivně.

[7] Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu. Srov. v této souvislosti též nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný pod číslem 172/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

[8] Důvody uváděné žalobcem nejsou způsobilé prolomit výše popsané ústavní principy (což platí tím spíše, že žalovaný s přikázáním věci jinému odvolacímu soudu nesouhlasí). Proto Nejvyšší soud věc jinému odvolacímu soudu nepřikázal.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. listopadu 2020

JUDr. Zdeněk Krčmář

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru