Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 Nd 238/2013Usnesení NS ze dne 10.09.2013

HeslaPřikázání věci (delegace)
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2013:29.ND.238.2013.1
Dotčené předpisy

§ 12 odst. 2 o. s. ř.

§ 12 odst. 3 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

29 Nd 238/2013

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Filipa Cilečka ve věci žalobkyně Správy služeb hlavního města Prahy, příspěvkové organizace, identifikační číslo osoby 70889660, se sídlem v Praze 8 – Libni, Kundratka 19, PSČ 180 00, zastoupené JUDr. Jiřím Brožem, CSc., advokátem, se sídlem v Praze 10 - Vinohradech, Dykova 1158/17, PSČ 101 00, proti žalovanému P. T., o zaplacení částky 28.850,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 30 C 1005/2011, o přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:

Věc vedená u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 30 C 1005/2011 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Ostravě.

Odůvodnění:

Ve výše označené právní věci Okresní soud v Litoměřicích navrhl, aby věc byla z důvodu vhodnosti přikázána k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Ostravě. Důvody k takovému postupu přitom spatřoval v tom, že „žalovaný, který v průběhu řízení vstoupil do řízení na místo původního žalovaného, má bydliště v obvodu Okresního soudu v Ostravě, přičemž v místě svého bydliště se rovněž i fakticky zdržuje. Vzdálenost místa bydliště žalovaného od Okresního soudu v Litoměřicích je značná a z hlediska dopravy časově i finančně náročná. Rovněž žalobkyně nemá sídlo v obvodu Okresního soudu v Litoměřicích, ani skutkový děj se v obvodu tohoto soudu neudál. Místní příslušnost Okresního soudu v Litoměřicích byla založena výlučně místem sídla původního žalovaného“.

Žalobkyně ani žalovaný neměli k navrhované delegaci žádné námitky (na výzvu Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 30. května 2013, nechť se vyjádří, zda souhlasí s přikázáním věci Okresnímu soudu v Ostravě a k důvodům delegace, opatřenou doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/, účastníci nereagovali).

Podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti.

Nejvyšší soud České republiky jako soud nejblíže společně nadřízený Okresnímu soudu v Litoměřicích, u nějž je věc vedena, i Okresnímu soudu v Ostravě, jemuž má být věc přikázána (§ 12 odst. 3 věta první o. s. ř.), dospěl k závěru, že v posuzovaném případě nejsou podmínky pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. splněny.

Důvod vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu výše citovaného ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. představují takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než příslušným soudem. Přitom je ale třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má podle zákona věc projednat, je základní zásadou, a že případná delegace této příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je nutno - právě proto, že jde o výjimku - vykládat restriktivně (srov. např. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazku 24, ročníku 2001, části I., pod pořadovým číslem 172).

Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (k tomu srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Soudem uváděné důvody přitom Nejvyšší soud natolik závažnými, aby byly způsobilé prolomit výše popsané ústavní principy, neshledal. Okolnost, že žalobkyně ani žalovaný (který v průběhu řízení vstoupil postupem podle ustanovení § 92 odst. 2 o. s. ř. do řízení na místo dosavadního žalovaného) nemají sídlo (bydliště) v obvodu Okresního soudu v Litoměřicích, bez dalšího důvodem pro přikázání věci jinému soudu není. Nelze navíc přehlédnout, že ve věci již proběhlo ústní jednání, při němž bylo prováděno dokazování listinami (srov. protokol o jednání ze dne 9. února 2012 na č. l. 32 – 33 spisu) a že Okresní soud v Litoměřicích již také zajistil výslech žalovaného dožádaným soudem (srov. protokol o provedení důkazu před dožádaným soudem ze dne 13. února 2013 na č. l. 84 spisu). Za této situace nelze usuzovat, že hospodárnější, rychlejší či po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější by bylo projednání dané věci jiným než příslušným soudem.

Nejvyšší soud proto věc jinému soudu z důvodu vhodnosti podle ustanovení § 12 odst. 2 o. s. ř. nepřikázal.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 10. září 2013

JUDr. Jiří Zavázal

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru