Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 Nd 197/2015Usnesení NS ze dne 11.06.2015

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2015:29.ND.197.2015.1
Dotčené předpisy

§ 12 odst. 2 o. s. ř.

§ 39 odst. 1 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

29 Nd 197/2015

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně Z. I., zastoupené JUDr. Petrem Zajícem, LL.M., advokátem, se sídlem ve Frýdlantu nad Ostravicí, Kadlčákova 1507, PSČ 739 11, proti žalovanému J. D., s místem podnikání v Havířově – Životicích, U Stavu 344/32, PSČ 736 01, identifikační číslo osoby 74343076, zastoupenému Mgr. Jiřím Šlencem, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí 148/11, PSČ 500 03, o zaplacení 87.365,- Kč, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 8 C 191/2014, o návrhu žalobkyně na přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti, takto:

Věc vedená u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 8 C 191/2014 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Karviné - pobočce v Havířově.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou soudu dne 17. dubna 2014 se žalobkyně domáhá vůči žalovanému zaplacení částky 87.365,- Kč, jež sestává z tvrzených nároků na vrácení kupní ceny ve výši 75.000,- Kč, vzniklého na základě odstoupení od kupní smlouvy o prodeji koně uzavřené mezi žalobkyní coby kupující a žalovaným coby prodávajícím dne 30. listopadu 2013, a na náhradu v žalobě blíže specifikované škody v celkové výši 12.365,- Kč.

Okresní soud v Karviné – pobočka v Havířově usnesením ze dne 14. května 2014, č. j. 116 C 130/2014-21, vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu v Hradci Králové, v jehož obvodu měl žalovaný jakožto fyzická osoba – podnikatel své sídlo (dle § 84 a § 85 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu; dále jen „o. s. ř.“).

Dne 16. prosince 2014 podala žalobkyně návrh na přikázání věci z důvodu vhodnosti Okresnímu soudu v Karviné – pobočce v Havířově, který zdůvodnila tím, že žalovaný po zahájení předmětného řízení přesunul své bydliště i místo podnikání z Hradce Králové do Havířova, kde fakticky poskytuje své služby v místní autodopravě. Kůň, jenž byl předmětem kupní smlouvy a kterého žalobkyně pro podstatnou vadu vrátila, je ustájen rovněž na Havířovsku; může být přitom „předmětem znaleckých posudků, které bude pro jeho pohodu vhodné provést v místě jeho současného ustájení“. Rovněž případní svědkové bydlí v okolí Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově. Konečně žalobkyně uvádí, že v rámci své podnikatelské činnosti každodenně pečuje o stáj plnou koní a tuto práci „nemá na koho delegovat, pokud by se měla aktivně osobně účastnit procesních úkonů“; pouhé nahlédnutí do spisu pro ni znamená celodenní cestu, popř. vysoké náklady právního zastoupení. Vzhledem k tomu, že Okresní soud v Hradci Králové dosud nezačal s dokazováním, bude řízení dle názoru žalobkyně probíhat rychleji a hospodárněji u Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově.

Žalovaný se k návrhu žalobkyně na delegaci vhodnou vyjádřil přípisem došlým soudu 13. ledna 2015, v němž uvedl, že s přikázáním věci Okresnímu soudu v Karviné - pobočce v Havířově nesouhlasí. Své bydliště žalovaný změnil až po zahájení řízení a podání vyjádření k žalobě, kvůli předmětnému řízení si přitom zvolil právního zástupce z Hradce Králové. Místo, odkud žalovaný poskytuje své služby, není podle jeho názoru pro posouzení místní příslušnosti rozhodné, stejně jako místo ustájení koně; žalobkyně dosud nenavrhla žádný důkaz znaleckým posudkem týkajícím se předmětného koně, soudní znalci přitom působí na území celého státu a Okresní soud v Hradci Králové tak může ustanovit znalce z Havířova či jeho okolí. Žalobkyně dosud nenavrhla jako důkaz ani výslechy svědků. Argumentace přílišnou pracovní vytížeností žalobkyně je dle žalovaného absurdní, když se tato aktivně účastní jezdeckých soutěží a o koně spolu s ní pečuje její otec. Žalobkyně argumentuje rychlejším projednáním věci u navrhovaného soudu, sama přitom však podáním návrhu na delegaci vhodnou zmařila konání jednání nařízeného na 12. ledna 2015 a pro urychlení řízení neučinila ani to, aby v žalobě a v následných podáních označila konkrétní důkazy k prokázání svých tvrzení.

Soud poté předložil věc Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti.

Podle § 12 odst. 2 o. s. ř. může být věc přikázána z důvodu vhodnosti jinému soudu téhož stupně.

Důvody vhodnosti podle tohoto ustanovení mohou být různé v závislosti na předmětu řízení, postavení účastníků i jiných okolnostech. Jde zejména o skutečnosti, z nichž lze dovodit, že jiným než příslušným soudem bude věc projednána rychleji a hospodárněji. K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by však mělo docházet jen výjimečně ze závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod, publikované pod č. 2/1998 Sb., ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb.), kterou je třeba vykládat restriktivně. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do citovaného ústavního principu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 15. listopadu 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000).

Žalobkyní uváděné důvody přitom Nejvyšší soud natolik závažnými, aby byly způsobilé prolomit výše popsané ústavní principy, neshledal.

Změna okolností rozhodných pro určení místní příslušnosti, k níž dochází po zahájení příslušného soudního řízení, typicky změna bydliště, místa podnikání, či sídla účastníka řízení, je skutečností, která sama o sobě není důvodem pro přikázání věci jinému soudu z důvodu vhodnosti (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Současné místo ustájení předmětného koně, resp. bydliště případných svědků mimo obvod příslušného soudu, rovněž nejsou důvodem postupu podle § 12 odst. 2 o. s. ř. Okresní soud v Hradci Králové může – jak přiléhavě argumentuje žalovaný – ustanovit k provedení důkazu znalce působícího v místě, kde je kůň ustájen. Úkony, které by příslušný soud mohl provést jen s obtížemi nebo se zvýšenými, neúčelnými náklady anebo které v jeho obvodu provést nelze, může provést na dožádání jiný soud (§ 39 o. s. ř.).

Obecně pak platí, že situace, kdy některý z účastníků nemá bydliště v obvodu věcně a místně příslušného soudu, že musí překonat mezi místem bydliště a sídlem tohoto soudu větší vzdálenost či že je cesta k příslušnému soudu pro něj spojena s organizačními, finančními, zdravotními či jinými problémy, jsou spíše běžné a nemohou samy o sobě přikázání věci jinému soudu přesvědčivě odůvodnit. Uvedené přitom platí tím spíše v případě, kdy druhý účastník (v poměrech dané věci žalovaný) s navrhovanou delegací nesouhlasí (k tomu srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. září 2013, sp. zn. 29 Nd 185/2013, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2013, sp. zn. 29 Nd 289/2013, jež jsou veřejnosti dostupná – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 – na jeho webových stránkách).

V daném případě by navíc přikázání věci jinému soudu nevedlo, s ohledem na dosavadní délku řízení a úkony doposud učiněné procesním soudem, ani k jejímu hospodárnějšímu a rychlejšímu projednání.

Nejvyšší soud proto návrhu na přikázání věci z důvodu vhodnosti z výše uvedených důvodů nevyhověl.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. června 2015

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru