Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 ICdo 150/2017Usnesení NS ze dne 31.10.2017

HeslaPřípustnost dovolání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2017:29.ICDO.150.2017.1
Dotčené předpisy

§ 243c odst. 1 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

KSOS 31 INS XY

31 ICm XY

29 ICdo 150/2017-162

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Zavázalem v právní věci žalobce JUDr. Patrika Graňáka, se sídlem v Karviné, Svatováclavská 97/6, PSČ 733 01, jako insolvenčního správce dlužníka MH METAL TRADE s. r. o., zastoupeného Mgr. Žanetou Burkotovou, advokátkou, se sídlem v Karviné, Masarykovo nám. 38/21, PSČ 733 01, proti žalovanému DUST SERVICE s. r. o., se sídlem ve Vsetíně, 4. května 272, PSČ 755 01, identifikační číslo osoby 25638467, zastoupenému JUDr. Josefem Jančaříkem, advokátem, se sídlem ve Vsetíně, Na Příkopě 797, PSČ 755 01, o odpůrčí žalobě, vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. 31 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka MH METAL TRADE s. r. o., se sídlem v Rýmařově, 8. května 1245/50, PSČ 795 01, identifikační číslo osoby 28311540, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 31 INS XY, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. dubna 2017, č. j. 31 ICm XY, 14 VSOL XY (KSOS 31 INS XY), takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4.114 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.

Odůvodnění:

Rozsudkem ze dne 1. července 2016, č. j. 31 ICm XY, Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci (dále jen „insolvenční soud“) zamítl žalobu, kterou se žalobce (JUDr. Patrik Graňák, jako insolvenční správce dlužníka MH METAL TRADE s. r. o.) domáhal vůči žalovanému (DUST SERVICE s. r. o.) určení, že ve výroku specifikovaná právní jednání dlužníka jsou vůči věřitelům přihlášeným do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužníka neúčinná, a uložení žalovanému povinnosti vydat žalobci částku 43.610 Kč (bod I. výroku) a rozhodl o nákladech řízení (bod II. výroku).

Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným rozsudkem k odvolání žalobce potvrdil rozsudek insolvenčního soudu ve výroku o věci samé (první výrok), změnil jej ve výroku o nákladech řízení (druhý výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (třetí výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. § 241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.

Podle ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Dle ustanovení § 237 o. s. ř. pak platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle § 241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. či jeho části. K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013 (uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013 (uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek – dále jen „R 4/2014“), ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013 a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013 a usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 12. února 2014, sp. zn. IV. ÚS 3982/13, ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14, ze dne 13. listopadu 2014, sp. zn. III. ÚS 3892/13 a ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. IV. ÚS 266/14.

V posuzované věci dovolatel k otázce přípustnosti dovolání pouze uvedl, že „obdobná věc nebyla dosud v judikatuře vyřešena“. K tomu doplnil, že „se soud prvního i druhého stupně nesprávně a nedostatečně vypořádal s právními otázkami, na kterých jsou rozhodnutí obou soudů založena“.

Ke způsobilému vymezení přípustnosti dovolání ve smyslu § 241a odst. 2 o. s. ř. by však prostřednictvím uvedené argumentace mohlo dojít jen tehdy, bylo-li by současně z obsahu dovolání patrné, která konkrétní otázka hmotného nebo procesního práva nebyla podle dovolatele dosud v rozhodování dovolacího soudu vyřešena (srov. shodně důvody R 4/2014); takový údaj se ovšem z dovolání (i přes jeho obsáhlost) nepodává, když z uplatněné dovolací argumentace není zřejmé, kterou konkrétní otázku procesního nebo hmotného práva má dovolatel za dosud dovolacím soudem neřešenou.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243c odst. 3, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobce bylo odmítnuto a vznikla mu tak povinnost hradit žalovanému jeho náklady řízení. Ty v daném případě sestávají z mimosmluvní odměny za zastoupení advokátem za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 31. srpna 2017), která podle ustanovení § 7 bodu 5., § 9 odst. 4 písm. c) a § 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), činí (z tarifní hodnoty ve výši 50.000 Kč) částku 3.100 Kč, dále z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu) a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty (§ 137 odst. 1, 3 o. s. ř.) ve výši 714 Kč. Celkem činí přiznaná náhrada nákladů dovolacího řízení částku 4.114 Kč.

K určení výše odměny za zastupování advokátem podle advokátního tarifu srov. důvody rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. května 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněného pod číslem 73/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně 31. října 2017

JUDr. Jiří Zavázal

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru