Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 ICdo 125/2020Usnesení NS ze dne 30.10.2020

HeslaPodjatost
Přikázání věci (delegace)
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2020:29.ICDO.125.2020.1
Dotčené předpisy

§ 14 o. s. ř.

§ 12 odst. 1 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

MSPH 77 INS XY

177 ICm XY

29 ICdo 125/2020-104

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Heleny Myškové v právní věci žalobce T. R., narozeného XY, bytem XY, proti žalovanému Home Credit a. s., se sídlem v Brně, Nové sady 996/25, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 26978636, o určení neexistence pohledávky, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 177 ICm XY, jako incidenční spor v insolvenční věci žalobce, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 77 INS XY, o návrhu žalobce na vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze a na přikázání věci Vrchnímu soudu v Olomouci, takto:

I. Soudci Vrchního soudu v Praze JUDr. Ing. Kamila Balounová, Mgr. Tomáš Braun, JUDr. Ladislav Derka, Mgr. Luboš Dörfl, Ph. D., JUDr. Jiří Goldstein, JUDr. Jindřich Havlovec, Mgr. Markéta Hudečková, JUDr. Alexandra Jiříčková, JUDr. Jiří Kareta, JUDr. Michal Kubín, JUDr. František Kučera, Mgr. Martin Liška, Mgr. Ivana Mlejnková, Mgr. Věra Modlitbová, JUDr. Simona Pittermannová, JUDr. Martin Řezníček, JUDr. Radka Šimková, JUDr. Aleš Šťastný, JUDr. Peter Trebatický, Ph. D., LL. M., JUDr. Petr Vaňous a JUDr. Ing. Jaroslav Zelenka, Ph. D. nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 177 ICm XY, 104 VSPH XY (MSPH 77 INS XY).

II. Věc vedená u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 177 ICm XY, 104 VSPH XY (MSPH 77 INS XY) se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Vrchnímu soudu v Olomouci.

Odůvodnění:

[1] Ve věci vedené pod sp. zn. 177 ICm XY, 104 VSPH XY (MSPH 77 INS XY) má Vrchní soud v Praze rozhodovat (jako odvolací soud) o odvolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 7. května 2020, č. j. 177 ICm 1049/2020-8.

[2] Podáním datovaným 6. září 2020 (č. l. 80-86) žalobce vznesl námitku podjatosti soudců působících u Vrchního soudu v Praze v senátech 101 VSPH, 1 VSPH, 102 VSPH, 2 VSPH, 103 VSPH, 3 VSPH, 104 VSPH a 4 VSPH, vytýkaje jim „přímou i nepřímou diskriminaci, znemožnění přístupu k Nejvyššímu soudu a porušení práva na spravedlivý proces“. Namítá, že „všichni soudci insolvenčního úseku Vrchního soudu v Praze…“ se opakovaně odmítli vyjádřit k řízení vedenému pod sp. zn. 1 Nc 1265/2020 a k žalobě na ochranu osobnosti ze dne 23. května 2020 „kde jsou žalovanými“ a přestože dobře vědí, že jsou vyloučeni z rozhodování a projednávání žalob pro zmatečnost s odkazem na ustanovení § 14 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), přesto tento zákonný příkaz (§ 15a, § 16 a § 16a o. s. ř.) ignorují, což je samo o sobě důležitým důvodem k delegaci nutné.

[3] K námitce podjatosti se vyjádřili soudci Vrchního soudu v Praze vyjmenovaní ve výroku tohoto usnesení. Shodně uvedli, že nemají žádný vztah k věci ani k účastníkům řízení a není jim známa žádná skutečnost, která by odůvodňovala pochybnosti o jejich nepodjatosti. Soudci JUDr. Ladislav Derka a JUDr. Simona Pittermannová dodali, že nemají žádný zájem na výsledku odvolacího řízení, ani na insolvenčním řízení vedeném na majetek žalobce.

[4] K námitce podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze.

[5] S přihlédnutím k dikci § 14 o. s. ř. a k ustálenému výkladu tohoto ustanovení podávanému soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. dubna 2012, sen. zn. 29 NSČR 26/2012, uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nález Ústavního soudu ze dne 3. července 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, uveřejněný pod číslem 98/2001 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, a důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. července 2014, sen. zn. 29 NSČR 79/2014, uveřejněného pod číslem 20/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) Nejvyšší soud uzavírá, že žádné z tvrzení žalobce uplatněných ve výše označeném podání nevypovídá o jakémkoli „důvodu“ pochybovat o nepodjatosti označených soudců Vrchního soudu v Praze. Ani z obsahu spisu nevyplývají žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti těchto soudců, kteří nemají – jak se podává z jejich vyjádření – k věci ani k účastníkům žádný z hlediska § 14 odst. 1 o. s. ř. významný vztah, který by mohl představovat důvod k jejich vyloučení z projednávání a rozhodnutí předmětné věci.

[6] Nejvyšší soud proto rozhodl, že ve výroku uvedení soudci Vrchního soudu v Praze nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování označené věci (§ 16 odst. 1 o. s. ř.). Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl nadřízený soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání (§ 16 odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

[7] K návrhu na delegaci nutnou.

[8] Přikázání věci k projednání jinému než příslušnému soudu podle § 12 odst. 1 o. s. ř. je důsledkem vyloučení soudců toho soudu, který je soudem místně a věcně příslušným k projednání a rozhodnutí věci. Přitom vrchní soudy rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím krajských soudů jako soudů prvního stupně (§ 10 odst. 2 o. s. ř.). Důvod pro přikázání věci z důvodu nutnosti Vrchnímu soudu v Olomouci (co do odvolacího řízení) spatřuje žalobce v tom, že pro podjatost všech soudců insolvenčního úseku Vrchního soudu v Praze nelze sestavit senát, který by ve věci rozhodl. V projednávané věci však není pochyb o tom, že žalobcem tvrzené skutečnosti ohledně podjatosti vyjmenovaných soudců nejsou těmi důvody, které by mohly vést k postupu předvídanému v ustanovení § 12 odst. 1 o. s. ř.

K tomu srov. též např. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. listopadu 2009, sp. zn. 31 Nd 209/2009, uveřejněné pod číslem 65/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. srpna 2016, sp. zn. 29 Nd 231/2016, proti němuž byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 21. března 2017, sp. zn. II. ÚS 3994/2016, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2017, sp. zn. 20 Nd 245/2017.

[9] Jelikož Nejvyšší soud v poměrech dané věci neshledal důvody pro přikázání věci jinému soudu podle § 12 odst. 1 o. s. ř., rozhodl, že se předmětná odvolací věc nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Vrchnímu soudu v Olomouci.

[10] K námitce podjatosti soudců Nejvyššího soudu.

[11] Podáním datovaným 10. října 2020 žalobce vznesl námitku podjatosti soudců Nejvyššího soudu Mgr. Rostislava Krhuta, JUDr. Jiřího Zavázala, Mgr. Milana Poláška, JUDr. Zdeňka Krčmáře, JUDr. Heleny Myškové, JUDr. Pavla Simona, Mgr. Víta Bičáka, JUDr. Františka Ištvánka, JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph. D., LL. M., Mgr. Hynka Zoubka, JUDr. Davida Vláčila, Mgr. Jiřího Němce a Mgr. Michaela Nipperta. Důvody podjatosti spatřuje v tom, že soudci senátu č. 29 se žalobci za podání dovolání třikrát „odvděčili pokutou 4 000 Kč (poplatek za dovolání)“, čímž mu „ještě více znemožnili přístup k soustavě obecných soudů“. Z uvedeného žalobce dovozuje zjevně nepřátelský vztah „celého senátu vůči žalobci“. Dále žalobce tvrdí, že jmenovaní soudci „opakovaně vydávají právní zmetky, s důsledkem vytvoření zjevně nepřátelského vztahu vůči žalobci“ a „rozhodují při opakované ignoraci základních procesních námitek, zejména nesprávně obsazeného senátu v rozporu s rozvrhem práce soudu“.

[12] Námitka podjatosti odůvodněná pouze těmi okolnostmi, které jako nezpůsobilé být důvodem k vyloučení soudce označuje přímo zákon (v § 14 odst. 4 o. s. ř.), není řádnou námitkou podjatosti, a je-li takto (přesto) vznesena, lze ji již proto hodnotit jako obstrukční postup (jako procesní obstrukci), který s přihlédnutím k § 2 o. s. ř. nepožívá právní ochrany; srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. května 2018, sen. zn. 29 NSČR 81/2018, uveřejněné v časopise Soudní judikatura, číslo 7-8, ročníku 2019, pod číslem 74. Obstrukční charakter vznesené námitky podjatosti výše označených soudců Nejvyššího soudu je zjevný, takže nezakládá důvod, jenž by soudcům soudního oddělení č. 29 bránil v projednání a rozhodnutí této věci (nebyl důvod postupovat dle § 16 odst. 1 věty druhé o. s. ř.).

Poučení: Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 10. 2020

JUDr. Jiří Zavázal

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru