Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 Cdo 87/2013Usnesení NS ze dne 27.02.2013

HeslaDovolání
Přípustnost dovolání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2013:29.CDO.87.2013.1
Dotčené předpisy

§ 236 o. s. ř.

§ 106 odst. 1 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

29 Cdo 87/2013

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců Mgr. Jiřího Zavázala a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně GE Money Bank, a. s., se sídlem v Praze 4 – Michli, Vyskočilova 1422/1a, PSČ 140 28, identifikační číslo osoby 25 67 27 20, proti žalovaným 1) JUDr. K. T. a 2) Ing. J. T., o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 13 Cm 186/2009, o dovolání první žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 9. května 2012, č. j. 6 Cmo 145/2012-71, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 14. února 2012, č. j. 13 Cm 186/2009-60, jímž Městský soud v Praze – odkazuje na ustanovení § 106 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) – zamítl námitku první žalované „ohledně nedostatku pravomoci zdejšího soudu“ (námitku, že daná věc má být projednána v řízení před rozhodci).

Proti usnesení odvolacího soudu podala první žalovaná dovolání, jež má za přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., požadujíc, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř.

Podle ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. není dovolání přípustné proto, že dovoláním napadené usnesení nelze podřadit žádnému z tam vyjmenovaných případů.

Ustanovení § 237 o. s. ř. upravuje podmínky přípustnosti dovolání proti rozsudku a usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo rozhodnuto ve věci samé. Usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí námitky, že věc má být projednána v řízení před rozhodci, však usnesením „ve věci samé“ není. Dovolání první žalované tak není přípustné ani podle ustanovení § 237 o. s. ř.

Nejvyšší soud proto dovolání první žalované podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání první žalované bylo odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z bodu 7., části první, článku II. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. února 2013

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru