Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 Cdo 849/2012Usnesení NS ze dne 29.08.2013

HeslaIncidenční spory
Konkurs
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2013:29.CDO.849.2012.1
Dotčené předpisy

§ 43 odst. 1 předpisu č. 219/2000 Sb.


přidejte vlastní popisek

29 Cdo 849/2012

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně České republiky – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390, PSČ 128 00, identifikační číslo osoby 69797111, proti žalovanému JUDr. V. S., jako správci konkursní podstaty úpadce KJ - leasing s. r. o., zastoupenému JUDr. Annou Vyhlídovou, advokátkou, se sídlem v Hradci Králové, Gočárova třída 535/6, PSČ 500 02, o vyloučení nemovitostí ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 40 Cm 59/2003, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 15. prosince 2011, č. j. 15 Cmo 228/2008-278, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Rozsudkem ze dne 6. června 2008, č. j. 40 Cm 59/2003-186, Krajský soud v Hradci Králové zamítl žalobu, kterou se žalobkyně (Česká republika – Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových) domáhala vůči žalovanému (správci konkursní podstaty úpadce KJ - leasing s. r. o.) vyloučení specifikovaných pozemků v katastrálním území Kylešovice (dále jen „sporné pozemky“) z konkursní podstaty úpadce (bod I. výroku) a rozhodl o nákladech řízení (bod II. výroku).

K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl (první výrok) a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).

Odvolací soud – s odkazem na ustanovení § 135 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) – vyšel především z rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 3. února 2011, č. j. 10 C 280/2008-281, potvrzeného rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. listopadu 2011, č. j. 11 Co 188/2011-126 (oba rozsudky nabyly právní moci dne 15. září 2011), vydaného ve sporu mezi Českou republikou a společností KGL s. r. o. „v likvidaci“ (dále jen „KGL“) o určení vlastnického práva ke sporným pozemkům. Uzavřel, že jediným vlastníkem sporných pozemků je „a vždy byl český stát, takže právní důvod zápisu sporných pozemků podle § 27 odst. 5 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání v podobě existence zástavního práva váznoucího na sporných pozemcích nikdy platně nevznikl“.

K tomu doplnil, že podle § 25 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, nelze k věci ve vlastnictví státu smlouvou zřídit zástavní právo, z čehož vyplývá, že zástavní smlouvu uzavřenou mezi úpadcem a věřitelem (dále jen „banka“) k zajištění úvěru úpadce, nelze posuzovat z hlediska její platnosti ani podle § 151d zákona č. 40/1960 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném v době uzavření zástavní smlouvy, jako zástavu cizí věci. Konečně zdůraznil, že podle § 43 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb. platí, že majetek, se kterým hospodaří příslušné orgány státu uvedené v § 9 až § 11 zákona (mezi něž patří i Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových) nemůže být předmětem konkursu ani vyrovnání podle zvláštního předpisu, takže jej nelze v konkursu zpeněžit a použít výtěžek zpeněžení k uspokojení konkursních věřitelů úpadce.

Dovolání žalovaného proti rozsudku odvolacího soudu, jež je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř., Nejvyšší soud odmítl podle § 243b odst. 1 o. s. ř. jako zjevně bezdůvodné.

Učinil tak proto, že podstatou dovolací argumentace je námitka žalovaného, že na základě podaného dovolání bude zrušen rozsudek Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 11 Co 188/2011, z něhož při svém rozhodování vyšel odvolací soud a jímž bylo určeno (jímž byl potvrzen rozsudek okresního soudu o určení), že vlastníkem sporných pozemků je žalobkyně. Tato námitka jednak není způsobilá zpochybnit správnost závěru odvolacího soudu o tom, že sporné pozemky jsou ve vlastnictví státu (žalovaný neuvádí žádný konkrétní argument, který by svědčil o tom, že stát není jejich vlastníkem; takovým rozhodně není pouhý poukaz na to, že po určitou dobu byl v katastru nemovitostí duplicitní zápis vlastnických práv, která svědčila státu i KGL), navíc dovolací soud nepřehlédl, že Nejvyšší soud usnesením ze dne 2. dubna 2012, sp. zn. 28 Cdo 570/2012, odmítl dovolání KGL proti shora označenému rozsudku Krajského soudu v Ostravě. Předpoklad žalovaného, že rozsudek, z něhož při svém rozhodování vyšel odvolací soud, bude zrušen, se tak nenaplnil.

Není-li zpochybněn závěr, že stát je vlastníkem sporných pozemků (a byl jím i v době, kdy byla uzavřena zástavní smlouva mezi pozdějším úpadcem a bankou), nemohou být žádné pochybnosti o tom, že zápis sporných pozemků do soupisu majetku konkursní podstaty úpadce byl v rozporu s ustanovením § 43 odst. 1 zákona č. 219/2000 Sb.

Výrok o nákladech dovolacího řízení je ve smyslu § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. odůvodněn tím, že dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.

Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2007) plyne z § 432 odst. 1, § 433 bodu 1. a § 434 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona); srov. v podrobnostech pro spory vyvolané konkursem prohlášeným podle zákona č. 328/1991 Sb. též důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2010, sp. zn. 29 Cdo 3375/2010, uveřejněného pod číslem 41/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. srpna 2013

JUDr. Zdeněk Krčmář

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru