Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 Cdo 572/2015Usnesení NS ze dne 12.03.2015

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2015:29.CDO.572.2015.1
Dotčené předpisy

§ 9 odst. 3 písm. g) o. s. ř. ve znění do 31.12.2013

§ 200e o. s. ř. ve znění do 31.12.2013


přidejte vlastní popisek

29 Cdo 572/2015

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele A. T., zastoupeného Mgr. Tomášem Krejčím, advokátem, se sídlem v Praze 1, Pařížská 204/21, PSČ 110 00, za účasti 1) JUDr. R. P., a 2) TEMA a. s., se sídlem v Českém Krumlově, Pivovarská 27, PSČ 381 01, identifikační číslo osoby 63080435, zastoupené JUDr. Tomášem Tomšíčkem, advokátem, se sídlem v Plzni, Vlastina 602/23, PSČ 323 00, o určení neúčinnosti a neplatnosti smlouvy o převodu obchodního podílu a o určení vlastnictví obchodního podílu, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 2111/2009, o dovolání TEMA a. s. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. června 2014, č. j. 7 Cmo 351/2013-293, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Praze k odvolání navrhovatele zrušil rozsudek ze dne 18. září 2012, č. j. 13 Cm 2111/2009-250, kterým Krajský soud v Českých Budějovicích zamítl „žalobu“ o určení neúčinnosti a neplatnosti smlouvy o převodu obchodního podílu ve společnosti PIVO EGGENBERG A.D. 1560 spol. s r. o., identifikační číslo osoby 26075580 (dále jen „společnost“), blíže specifikované ve výroku I. rozsudku soudu prvního stupně, jakož i „žalobu“ o určení vlastnictví JUDr. R. P. k obchodnímu podílu ve společnosti, rovněž blíže určenému ve výroku I. rozsudku soudu prvního stupně.

Proti usnesení odvolacího soudu podala TEMA a. s. dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), neboť dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.

Posuzováno podle obsahu dovolání směřuje proti usnesení odvolacího soudu toliko v rozsahu, v němž odvolací soud zrušil rozsudek soudu prvního stupně v části týkající se návrhu na určení neplatnosti smlouvy o převodu obchodního podílu a návrhu na určení vlastnictví JUDr. R. P. k obchodnímu podílu ve společnosti (tj. návrhu na určení, kdo je společníkem společnosti); pouze v tomto rozsahu se tudíž Nejvyšší soud usnesením odvolacího soudu zabýval. Ve zbývající části, týkající se návrhu na určení neúčinnosti smlouvy o převodu obchodního podílu, dovolatel usnesení odvolacího soudu nenapadá a v tomto rozsahu je tak dovolacímu přezkumu neotevírá.

Dovolací argumentace zpochybňuje závěr odvolacího soudu, podle něhož řízení o určení neplatnosti smlouvy o převodu obchodního podílu a řízení o určení, kdo je společníkem společnosti, jsou řízeními podle § 9 odst. 3 písm. g) o. s. ř, ve znění účinném do 31. prosince 2013, a jde tak z procesního hlediska o tzv. řízení nesporná (viz § 120 odst. 2 ve spojení s § 200e o. s. ř.).

Tento závěr odvolacího soudu je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, za mnohá rozhodnutí srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. května 2005, sp. zn. 29 Odo 312/2004, uveřejněného v časopise Soudní judikatura číslo 8, ročníku 2005, pod číslem 120, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. března 2006, sp. zn. 29 Odo 1571/2005, uveřejněného v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročníku 2006, pod číslem 128, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. dubna 2010, sp. zn. 29 Cdo 2053/2008, uveřejněného v časopise Soudní judikatura číslo 12, ročníku 2011, pod číslem 171, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. listopadu 2012, sp. zn. 29 Cdo 302/2011, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 488/2012, uveřejněného v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročníku 2014, pod číslem 106, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2014, sp. zn. 29 Cdo 2296/2013, uveřejněného pod číslem 69/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek; uvedená rozhodnutí jsou veřejnosti dostupná – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 – na jeho webových stránkách).

Uvedené pak platí i v případě, kdy se výše uvedených určení domáhá osoba stojící mimo společnost, např. věřitel bývalého společníka (k tomu obdobně srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. září 2009, sp. zn. 29 Cdo 673/2008, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 8, ročníku 2010, pod číslem 116).

K absenci výroku o nákladech dovolacího řízení srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II. bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 12. března 2015

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru