Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 Cdo 5493/2016Usnesení NS ze dne 31.10.2017

HeslaPoplatky soudní
KategorieD
EcliECLI:CZ:NS:2017:29.CDO.5493.2016.1
Dotčené předpisy

§ 243c odst. 1 o. s. ř.

§ 243c odst. 2 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

29 Cdo 5493/2016-130

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci žalobkyně Československé obchodní banky, a. s., se sídlem v Praze 5, Radlická 333/150, PSČ 150 57, identifikační číslo osoby 00001350, proti žalované Š. M., zastoupené Mgr. Michaelou Kodedovou, advokátkou, se sídlem v Litoměřicích, Mrázova 845/9, PSČ 412 01, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 56 Cm 127/2015, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. září 2016, č. j. 12 Cmo 185/2016-111, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením k odvolání žalované potvrdil usnesení ze dne 24. května 2016, č. j. 56 Cm 127/2015-102, jímž Městský soud v Praze nepřiznal žalované osvobození od soudních poplatků.

Odvolací soud – odkazuje na ustanovení § 138 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) – ve shodě se soudem prvního stupně uzavřel, že žalovaná své majetkové poměry nevylíčila a nedoložila takovým způsobem, aby nevzbuzovaly pochybnosti o jejich úplnosti.

V této souvislosti odvolací soud poukázal zejména na skutečnost, že již pouhý součet žalovanou tvrzených pravidelných výdajů výrazně převyšuje tvrzené příjmy, přičemž žalovaná nijak nevysvětlila, z čeho je schopna své výdaje hradit. Žalovaná rovněž nedoložila (přestože k tomu byla soudem prvního stupně vyzvána) „výši disponibilních finančních prostředků“ na svých účtech, tvrzené údaje o účasti žalované v obchodních společnostech pak byly neúplné či alespoň nepřesné. Za tohoto stavu nebylo možné uzavřít, že poměry žalované splnění poplatkové povinnosti neumožňují.

Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.

Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 17. července 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněném pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyložil, že účastníku řízení nesmí být jen pro jeho nepříznivou majetkovou situaci znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo u soudu a naplnit své právo na právní pomoc v občanském soudním řízení od počátku řízení. Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším podobným okolnostem. U fyzických osob bere v úvahu také jejich sociální poměry, zdravotní stav apod. Přihlédne nejen k výši příjmů žadatele a množství disponibilních finančních prostředků, ale též k jeho možnosti si tyto prostředky opatřit, jakož i k důsledkům, které by pro jeho poměry mohlo mít zaplacení příslušného soudního poplatku (nebo jiných plateb v příslušném řízení předpokládaných). U právnických osob a u fyzických osob, které jsou podnikateli, lze vzít v úvahu rovněž povahu jejich podnikatelské nebo jiné činnosti, stav a strukturu majetku, platební (ne)schopnost; je však též nutno přihlížet k tomu, zda se spekulativně nezbavily majetku či jiných výhod, aby se poplatkové povinnosti vyhnuly. Soud tedy zkoumá nejen faktické poměry žadatele v době podání žádosti, ale musí zvažovat, zda ze strany žadatele nejde o obcházení zákona za účelem získání neoprávněné výhody (osvobození od soudních poplatků). Celkové zhodnocení všech okolností, které vypovídají o poměrech účastníka, se pak musí promítnout do závěru, zda účastník (vedlejší účastník) je s ohledem na své poměry schopen zaplatit soudní poplatky a nést další výdaje spojené s řízením, včetně nákladů spojených s poskytnutím právní pomoci (se zastoupením). Jestliže mu to jeho poměry nedovolují, je soud povinen mu přiznat tomu odpovídající osvobození od soudních poplatků (v plném rozsahu, zčásti, pro část řízení nebo jen pro některé úkony). Účastník je přitom povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti.

Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků, pak byla Nejvyšším soudem zdůrazněna také v celé řadě jeho dalších rozhodnutí (srov. např. usnesení ze dne 19. června 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, usnesení ze dne 18. září 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, nebo usnesení ze dne 29. dubna 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015). Srov. dále též důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 3. února 2016, sp. zn. I. ÚS 311/16.

Shora uvedená kritéria odvolací soud při posuzování předpokladů pro osvobození dovolatelky od soudních poplatků plně respektoval, přičemž závěru odvolacího soudu, podle kterého žádosti žalované o přiznání osvobození od soudních poplatků není možné v poměrech dané věci vyhovět, neboť žalovaná ohledně svých majetkových poměrů nesplnila ani povinnost tvrzení, ani povinnost důkazní, nelze nic vytknout.

Dovolání konečně nečiní přípustným ani výhrada dovolatelky, podle které jí soudy nižších stupňů měly přiznat osvobození od soudních poplatků již proto, že v dalším sporu probíhajícím před soudem prvního stupně (má jít o věc vedenou Městským soudem v Praze pod sp. zn. 49 Cm 132/2015) bylo žádosti žalované o přiznání osvobození od soudních poplatků vyhověno (v rozsahu 99 %). To, jakým způsobem soud prvního stupně v jiné věci téhož účastníka rozhodl o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků, totiž nemůže mít žádný vliv na posouzení, zda žalovaná rovněž v projednávané věci splňuje předpoklady pro (úplné či částečné) osvobození od soudních poplatků (jinak řečeno, zda v daném řízení zjištěné majetkové poměry žalované přiznání osvobození od soudních poplatků rovněž odůvodňují).

O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval (k tomu srov. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněného pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 29. září 2017) se podává z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 31. října 2017

JUDr. Jiří Zavázal

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru