Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 Cdo 4726/2014Usnesení NS ze dne 29.01.2015

KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2015:29.CDO.4726.2014.1
Dotčené předpisy

§ 243c odst. 1 předpisu č. 99/1963 Sb.


přidejte vlastní popisek

29 Cdo 4726/2014

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Gemmelem v právní věci žalobkyně Komerční banky, a. s., se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 33/969, PSČ 114 07, identifikační číslo osoby 45 31 70 54, proti žalovaným 1) ESS REGIONAL CZECH s. r. o., se sídlem v Brně, Drobného 558/45a, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 29 28 84 79 a 2) ESSENS WORLD a. s., se sídlem v Brně, Příkop 843/4, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 29 28 83 04, oběma zastoupeným Mgr. Martinou Holotňákovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Čechyňská 361/16, PSČ 602 00, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 7 Cm 315/2013, o dovolání žalovaných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. června 2014, č. j. 8 Cmo 154/2014-67, takto:

Dovolání se odmítají.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze směnečným platebním rozkazem ze dne 20. února 2014, č. j. 7 Cm 315/2013-11, uložil žalovaným, aby společně a nerozdílně zaplatily žalobkyni částku 3.730.838,68 Kč s 6% úrokem od 27. října 2013 do zaplacení a směnečnou odměnu 12.436,13 Kč.

Proti shora uvedenému směnečnému platebnímu rozkazu podaly obě žalované námitky, v nichž mimo jiné uplatnily – s odkazem na sjednanou rozhodčí doložku − výhradu nedostatku pravomoci Městského soudu v Praze.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 20. března 2014, č. j. 7 Cm 315/2013-47, námitku nedostatku své pravomoci zamítl a Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 2. června 2014, č. j. 8 Cmo 154/2014-67, k odvolání obou žalovaných toto usnesení potvrdil.

Proti usnesení odvolacího soudu podaly žalované dovolání, která Nejvyšší soud podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (dále jen „o. s. ř.“), odmítl.

Učinil tak proto, že dovolání (posuzováno podle jejich obsahu - § 41 odst. 2 o. s. ř.) neobsahují žádný údaj o tom, v čem dovolatelky spatřují splnění předpokladů přípustnosti dovolání, tedy které z hledisek uvedených v ustanovení § 237 o. s. ř. považují za splněné (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013 a ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněná pod čísly 80/2013 a 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013 a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, jakož i usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14, ze dne 24. června 2014, sp. zn. IV. ÚS 1407/14 a ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. IV. ÚS 266/14).

O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když – jak je zřejmé z obsahu spisu – rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Nad rámec výše uvedeného Nejvyšší soud odkazuje na závěry, které formuloval v rozsudku ze dne 31. března 2009, sp. zn. 23 Cdo 2351/2007, uveřejněném pod číslem 2/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i v usneseních ze dne 30. června 2014, sp. zn. 29 Cdo 3768/2013 a ze dne 30. září 2014, sp. zn. 29 Cdo 3727/2014.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 29. ledna 2015

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru