Objednat předplatné Zákony pro lidi PLUS
Přidej k oblíbeným

29 Cdo 4441/2017Usnesení NS ze dne 31.10.2017

HeslaPoplatky soudní
Přípustnost dovolání
KategorieE
EcliECLI:CZ:NS:2017:29.CDO.4441.2017.1
Dotčené předpisy

§ 243c odst. 1,2 o. s. ř.

§ 138 o. s. ř.


přidejte vlastní popisek

29 Cdo 4441/2017-148

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce Moravského Peněžního Ústavu - spořitelního družstva, se sídlem v Praze, Senovážné náměstí 1375/19, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 25 30 78 35, zastoupeného Mgr. Tomášem Kravčíkem, advokátem, se sídlem v Ostravě, Občanská 1115/16, PSČ 710 00, proti žalovaným 1) M. M., a 2) J. M., oběma zastoupeným JUDr. Vladimírem Papežem, advokátem, se sídlem v Kroměříži, Tovačovského 3161/13, PSČ 767 01, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 49 Cm 84/2016, o dovolání druhého žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. května 2017, č. j. 12 Cmo 65/2017-130, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze k námitkám obou žalovaných rozsudkem ze dne 5. října 2016, č. j. 49 Cm 84/2016-61, ponechal vůči oběma žalovaným v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 30. května 2016, č. j. 49 Cm 84/2016-19, jímž uložil žalovaným, aby společně a nerozdílně zaplatili žalobci částku 1.000.000,- Kč s 6% úrokem od 31. března 2016 do zaplacení, směnečnou odměnu 3.333,- Kč a náhradu nákladů řízení 88.463,50 Kč.

Proti tomuto rozsudku podali žalovaní odvolání, domáhajíce se zrušení směnečného platebního rozkazu.

Následným podáním druhý žalovaný požádal o osvobození od soudních poplatků.

Městský soud v Praze usnesením ze dne 27. ledna 2017, č. j. 49 Cm 84/2016-112, přiznal druhému žalovanému osvobození od soudních poplatků v rozsahu 50 %.

Vrchní soud v Praze k odvolání druhého žalovaného usnesením ze dne 2. května 2017, č. j. 12 Cmo 65/2017-130, potvrdil usnesení soudu prvního stupně jakožto věcně správné.

Odvolací soud – vycházeje z ustanovení § 138 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a odkazuje na poměry druhého žalovaného – ve shodě se soudem prvního stupně uzavřel, že žalovaný nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků v rozsahu převyšujícím 50 % poplatkové povinnosti.

Dovolání druhého žalovaného proti usnesení odvolacího soudu, které mohlo být přípustné jen podle ustanovení § 237 o. s. ř., Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle ustanovení § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř.

Učinil tak proto, že dovolatelem zpochybněné právní posouzení věci odvolacím soudem odpovídá (v obecné poloze) závěrům formulovaným Nejvyšším soudem v důvodech usnesení ze dne 17. července 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněném pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek; úvahu odvolacího soudu, podle níž druhý žalovaný nesplňuje předpoklady pro přiznání osvobození od soudních poplatků v rozsahu vyšším než 50 %, pak Nejvyšší soud neshledal zjevně nepřiměřenou (k tomu srov. též důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 12. srpna 2015, sp. zn. IV. ÚS 3548/14) ani na základě argumentů obsažených v dovolání.

Dále též viz důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2015, sp. zn. 29 Cdo 3369/2015 (ve spojení s usnesením Ústavního soudu ze dne 17. února 2016, sp. zn. II. ÚS 316/2016), ze dne 8. října 2013, sp. zn. 32 Cdo 1180/2013 a ze dne 21. prosince 2016, sp. zn. 29 Cdo 5214/2016.

Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení pro účely posouzení, zda jsou u něj dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, pak byla Nejvyšším soudem zdůrazněna také v celé řadě jeho dalších rozhodnutí (srov. např. usnesení ze dne 19. června 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, usnesení ze dne 18. září 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013 a usnesení ze dne 29. dubna 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015). Srov. dále též důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 3. února 2016, sp. zn. I. ÚS 311/16.

O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když – jak je zřejmé z obsahu spisu – rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 29. září 2017) se podává z bodu 2., článku II, části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 31. října 2017

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu

Zdroj dat je volně dostupný na http://www.nsoud.cz
Přesunout nahoru